Prověrkou kvality aktiv ze strany ECB propadlo celkem 25 bank, zátěžovými testy pak 24 bank z eurozóny. Testy ukázaly potřebu doplnit kapitál o řádově 25 miliard eur. Část bank ale už své zdraví posílila a kapitál doplnila, uvedla ECB.
Z bank, obchodovaných na pražské burze, prošla skupina Erste s pohodlnou rezervou jak prověrkou aktiv, tak základním a zátěžovým scénářem testů. Komerční banka nebyla samostatně testována, obecně jsou ale její kapitálové parametry vysoko.
Za skupinu Erste byla samostatně testována ještě Slovenská sporitelna, která testy velmi pohodlně prošla. Testy prošly také skupiny KBC a Raiffeisen jako mateřské skupiny v ČR působících bank ČSOB a Raiffeisen.
Hříšníci u kapitálu…
ECB odhalila na datech ke konci roku 2013 celkem 25 hříšníků, pokud jde o nedostatek kapitálu. Celkem 12 bank, které jsou v testu označeny jako propadlé, ale již v mezidobí od konce roku 2013 do konce letošního září svůj kapitál na potřebné úrovně doplnilo a ECB spočtených 25 miliard eur ztenčilo o 15 miliard eur.
Zbývajících 13 bank má dva týdny na to, aby ECB dodaly plán, jak potřebný kapitál doplní. Ta se dle obsahu sdělení rozhodne, zda jim k tomu dá zelenou. Banky pak dostanou 6 až 9 měsíců na samotnou realizaci doplnění potřebných prostředků.
Od července roku 2013, kdy bylo oznámeno, že ECB testy uskuteční, 30 největších bank, které se jich účastní, doplnilo kapitál o více jak 60 miliard eur.
…i nepřiznaných špatných aktiv
Podle závěrů ECB v části testování aktiv bank (Asset quality review – AQR) ocenění aktiv ze strany bank potřebuje úpravu v celkovém rozsahu 48 miliard eur, z čehož 37 miliard eur není přímo spojeno s nedostatkem kapitálu. Připočte-li nicméně těchto 37 miliard eur ECB ke shledanému nedostatku kapitálu v rozsahu 25 miliard eur, vychází 62 miliard eur nároků na opravu v bilancích bank.
Vedle toho ECB shledala dalších 136 miliard eur pochybných expozic v kategorii „non-performing“. Z testů ECB tak vyplývá, že celkový objem špatných úvěrů v bankovním systému eurozóny nyní dosahuje 879 miliard eur.
AQR jsou novinkou zejména v tom, že zatímco doposud kvalitu aktiv ECB hlásily ze svých propočtů samy banky, teď si aktiva poprvé vyhodnotila v testech naopak sama ECB a právě u 136 miliard eur v zásadě bankám sdělila, že u hodnocení toxicity aktiv (a tedy vyhodnocení špatných aktiv) nebyly dost důsledné.
Co odhalily zátěžové testy
Druhým pilířem hodnocení byly vedle kvality aktiv zátěžové testy. Zatímco základní scénář v zásadě odpovídal předpovědím Evropské komise pro vývoj ekonomiky eurozóny, zátěžový obsahoval tvrdé parametry včetně (značně nerealistického) vzestupu inflace nebo tři roky trvající recese. ECB s EBA testovaly banky z eurozóny u další ústavy z EU. V této části neuspělo 24 bank, všechny z eurozóny. Je mezi nimi devět italských bank v čele s Monte dei Paschi, tři řecké banky či tři kyperské ústavy.
Zátěžový scénář by dle Evropské centrální banky znamenal pro všechny testované banky souhrnně úbytek kapitálu v celkovém rozsahu 263 miliard eur. Jádrový ukazatel kapitálu v zátěžovém scénáři celkově mediánem klesl o 4 procenta ze zaoukrouhlené úrovně 12,4 procenta k úrovni 8,3 procenta. Stále tak ale zůstal bezpečně nad minimálními požadavky.
Kdo jsou propadlíci?
Nejvíce kapitálu budou muset doplnit italské banky, 12 z uvedených 25 miliard eur. Na řecké banky připadá 7,6 miliardy eur, na německé pak 6,7 miliardy eur. To nepřímo potvrzuje spekulace, podle kterých se loni neuskutečnily zátěžové testy bank zejména kvůli stavu italského bankovního sektoru.
Co čeká banky a trhy po neděli? Průvodce testy ECB a názory ekonomů
Mezi propadlíky patří zejména italské, řecké a kyperské ústavy, ale také rakouská a německá banka.
Přehled propadlých bank:
Eurobank
Monte dei Paschi di Siena (Itálie)
National Bank of Greece (Řecko)
Banca Carige (Itálie)
Cooperative Central Bank (Kypr)
Banco Comercial Portuguęs (Portugalsko)
Bank of Cyprus (Kypr)
Oesterreichischer Volksbanken-Verbund (Rakousko)
permanent tsb (Irsko)
Veneto Banca (Itálie)
Banco Popolare (Itálie)
Banca Popolare di Milano (Itálie)
Banca Popolare di Vicenza (Itálie)
Piraeus Bank (Řecko)
Credito Valtellinese (Itálie)
Dexia (Belgie)
Banca Popolare di Sondrio (Itálie)
Hellenic Bank (Řecko)
Münchener Hypothekenbank (Německo)
AXA Bank Europe (Belgie)
C.R.H. – Caisse de Refinancement de l’Habitat (Francie)
Banca Popolare dell’Emilia Romagna (Itálie)
Noba Ljubljanska banka (Slovinsko)
Liberbank (Španělsko)
Nova Kreditna Banka Maribor (Slovinsko)
Jak si stojí v Praze obchodované banky?
Bankovní skupina Erste, obchodovaná na pražské burze, prošla testy ECB s přesvědčivou rezervou. Ukazatel kapitálové vybavenosti v základním scénáři dosáhl 10 % při požadavku testů ECB na 8 %, v zátěžovém scénáři pak základní sledované CET1 ratio vychází 7,6 % při minimálním požadavku 5,5 procenta. S ještě luxusnějšími čísly přišla Erste za samostatně testovanou slovenskou část Slovenská Sporitelna. U jejího AQR hovoří o 19,5 % ku 8 % požadavku v základním a rovněž 19,5 % ku 5,5 % požadavku v zátěžovém scénáři.
„Po červencovém navýšení rezerv v Rumunsku a Maďarsku z komunikace s ECB vyplývá, že žádná dodatečná opatření nebudou potřebná,“ uvedla Erste v prohlášení.
Komerční banka nebyla ECB samostatně testována, neb Česká republika není součástí eurozóny a prověrkou prošla mateřská skupina Societe Generale. Obecně patří ale Komerční banka k bankám s vysokou kapitálovou vybaveností.
Kovanda: Bez zásadního překvapení, sektoru bank podporou
„V současné době musí na základě testů doplnit nejvyšší objem dodatečného kapitálu ústavy Monte dei Paschi di Siena, Eurobank a Banco Comercial Português. Jsou to zároveň jediné tři banky, které k dnešnímu datu musí doplnit více než miliardu eur dodatečného kapitálu. Dalších devět bank pak musí doplnit kapitál v objemu nižším než jedna miliarda eur,“ upozorňuje hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Kovanda: Testy ECB nepřekvapily, ale uvěří jim trhy?
„Celkově lze výsledky testů a hodnocení kvality aktiv hodnotit jako očekávatelné. Jejich zveřejnění přispěje k redukci nejistoty ohledně skutečného stavu bankovního sektoru v eurozóně a potažmo EU. Ovšem pouze za podmínky, že trhy uvěří, že testy a hodnocení byly provedeny dostatečně důsledně a přísně,“ dodává.
Snížení míry nejistoty ohledně skutečného stavu bankovního sektoru v eurozóně a potažmo EU by se dle Kovandy mělo projevit i ve vyšším zájmu o participaci komerčních bank v programu TLTRO poskytování likvidity ekonomickému systému, jehož druhou vlnu uskuteční Evropská centrální banka v prosinci. Úspěšnost tohoto programu je jedním z předpokladů zlepšení celkového ekonomického stavu eurozóny a evropské ekonomiky vůbec.
