Když ve čtvrtek přiznala bezpečnost dobývání ropy a plynu z hornin pomocí takzvaného frakování rovněž americká vládní Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), nezbylo odpůrcům této těžby už mnoho v ruce. Zjištění EPA nemá překvapit nikoho, kdo „o těžbě z břidlicových ložisek v USA něco ví, a ukazuje na podvodnost argumentů těch politiků, kteří v některých levicově orientovaných státech USA frakování zakázali“.
“Nenalezli jsme doklady, že by tyto mechanismy (tlakové vstřikování chemicky upravené vody a písku do hluboké horniny s cílem vytěsnit z ní ropu či plyn) vedly ve Spojených státech k rozšířeným a systematickým dopadům na zdroje pitné vody,“ konstatovala EPA ve zprávě, která je výsledkem pěti let zkoumání a která má téměř 1400 stran a řadu příloh.
Jak napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ), zelená hnutí vyvolávají spekulativní obavy z toho, že při frakování pronikají do vodních zdrojů toxické směsi, které znehodnocují pitnou vodu. Státy jako je New York, Maryland, Kalifornie a Vermont toho využily jako záminky k zavedení moratoria na frakování nebo k jeho zákazům.
Studie EPA je ale dosud nejúplnějším a nejhlubším průzkumem těchto rizik a její závěry jsou pozoruhodné. Snahou federální agentury bylo najít si výmluvu pro převzetí regulace frakování od států, které svou práci dělají dobře, píše WSJ. Kdyby tak existoval jakýkoli důkaz širší nebezpečnosti frakování, EPA by jej určitě nalezla.
Pro Obamovu administrativu je zjištění EPA něčím podobným, jako když se Bushově vládě nepodařilo nalézt v Iráku zbraně hromadného ničení. EPA dokonce připouští, že boom těžby ropy a plynu v USA „zvýšil domácí nabídku energetických surovin a řadě oblastí v USA přinesl hospodářský prospěch“.
EPA hydraulic fracturing review confirms safety http://t.co/m83LXuaxRo #fracking
— EnergyTomorrow (@EnergyTomorrow) 4. Červen 2015
Ne ale všem, podotýká WSJ. Jednou z výjimek je stát New York, jehož demokratický guvernér Andrew Cuomo loni po svém znovuzvolení frakování vlastním výnosem zakázal, třebaže v kampani naznačoval opak. Na území tohoto státu zasahuje obří břidlicová formace Marcellus, na níž se v sousední Pensylvánii k užitku regionu postiženého deindustrializací prudce rozvíjejí těžební aktivity.
Cuomovo ministerstvo zdravotnictví ale po volbách vydalo zprávu plnou pochybných tvrzení a korunovanou závěrem, že nemůže „s absolutní vědeckou jistotou“ – jako kdyby něco takového vůbec existovalo – říci, že frakování neohrožuje veřejnost. Zpráva odkazovala právě na možnost kontaminace zdrojů vody a zhoršení kvality pitné vody. Jinými slovy, Cuomovi zaměstnanci nedokázali najít doklady, že frakování škodí vodě, tak se to zakázalo, dokud něco nenajdou, píše list.
Chudé regiony státu New York se tedy podle listu „musí sklonit před zelenými pověrami elit z New York City“. Města Rochester a Buffalo, která by se mohla stát centry energetické renesance na severovýchodě USA, jsou přitom třetí a čtvrtou nejchudší městskou oblastí v Americe po Detroitu a Clevelandu. Když frakování požehnala i EPA, vidí Cuomovo vypočítavé politikaření v plném světle celý svět, uzavírá list.
Verdikt, pozitivní pro frakování, rezonuje s jinou dnešní informací, podle které se z průzkumů polské břidličné těžby stáhla poslední nadnárodní firma a zůstávají pouze polské podniky, řízené státem. Důvodem jsou neuspokojivé výsledky průzkumů.
Průzkum ložisek břidličného plynu v zemi v posledních třech letech zastavily konkurenční koncerny Exxon Mobil, Total a Marathon Oil a čerstvě ConocoPhillips. Letos podobné rozhodnutí oznámil Chevron Corporation.
„Revoluce břidlicového plynu bude svět bolet“
Velké energetické koncerny se nechaly zlákat odhady rozsáhlých zásob tohoto plynu. Mnozí věřili, že největší středoevropskou ekonomiku čeká podobný boom v břidlicovém plynu, jaký zažily Spojené státy. Jakmile ale v Polsku zahájily průzkumné práce, původní odhady byly sníženy a geologické podmínky případné těžby se ukázaly být velmi složité.
Další ránu odvětví zasadil loňský prudký propad světových cen ropy. Energetické obry přiměl ke snižování výdajů a k zastavení méně slibných investičních projektů.
ConocoPhillips dnes uvedl, že jeho dceřiná firma Lane Energy Poland investovala v Polsku od roku 2009 kolem 220 milionů dolarů (5,4 miliardy Kč) a v rámci licencí pro západní část Baltu vyhloubila sedm vrtů. „Na komerční objemy zemního plynu jsme bohužel nenarazili,“ uvedl podle Reuters v prohlášení oblastní manažer firmy Tim Wallace.
Někdejší polský premiér Donald Tusk v roce 2011 předpovídal, že první břidlicový plyn ke komerčnímu využití uvidí Polsko o tři roky později. Z průzkumných prací ale žádný takový vrt dosud nevzešel.
Polský distributor plynu PGNiG a polský zpracovatel ropy PKN Orlen jsou nyní jedinými firmami, které tvrdí, že vrtné práce neukončily. Obě řídí stát. Skupina PKN Orlen ovládá český Unipetrol.
Oběť levné ropy: BHP Billiton & spol. zásadně omezí těžbu z břidlic
