Kouzlo moderního finančního systému spočívá mimo jiné v tom, že abyste mohli prodělat spoustu peněz, nemusíte jich sami ani příliš mnoho mít. To je možné díky využití principu finanční páky, který investorovi umožňuje financovat investici za použití pouze malé části vlastního kapitálu a velké části toho cizího, tedy dluhu. Finanční páka pak násobí nejen zisky z investice, ale i případné ztráty.
Některá dramata se opakují, varuje ve svém článku na serveru VoxEU.org Dirk Schoenmaker, profesor financí a bankovnictví z Rotterdam School of Management při Erasmus University Rotterdam. Pákové financování opět zažívá boom, stejně jako před rokem 2008, na který finančníci z celého světa ještě dlouho nezapomenou. Máme se začít bát? Následující tři grafy napovídají, že ano.
„Leveraged finance“, finance s využitím finanční páky, se skládají jednak z úvěrů poskytnutých firmám, které jsou už tak vysoce zadlužené (úvěr může například sloužit k nabytí účasti na zadlužené společnosti). Dále sem patří také tzv. high yield dluhopisy, které sice, jak napovídá jejich označení, mohou potenciálně poskytnout vysoký výnos, ale o to vyšší riziko je s nimi spojeno. Jedná se o dluhopisy v neinvestičním stupni, nazývané též jako „prašivé“ (junk bonds). Firmy, které se takto financují, jsou často vlastněny fondy soukromého kapitálu (private equity).
Zlomový rok 2020. Dočkáme se další globální krize?
Z následujícího grafu je patrné, že uvedené aktivity se těší v oblibě zejména ve Spojených státech. Evropský trh instrumentů využívajících finanční páku je oproti tomu americkému relativně malý. Přesto lze však na obou kontinentech vysledovat růstový trend, kdy se objem pákového financování na obou trzích od finanční krize v roce 2008 zhruba zdvojnásobil.
Další graf pak prezentuje podíl půjček s využitím pákového efektu na celkovém objemu pákového financování za oba trhy. Ten dosáhl největšího procenta právě před finanční krizí v roce 2008, kdy překročil 50 %. V současné době převyšuje úroveň 40 %, přičemž vývoj z poslední doby naznačuje, že se ubírá nebezpečným směrem, podobně jako v předkrizovém období.
Přijde krize? Doba optimismu světových lídrů končí
Od krize také jak v USA, tak v Evropě roste objem nestandardních půjček, které neobsahují běžná ustanovení poskytující ochranu věřiteli. Tyto tzv. cov-lite (covenant lite) úvěry kladou menší omezení a nároky na dlužníka, například co se týče posouzení jeho bonity, ale i podmínek splácení. Podíl cov-lite půjček na celkovém objemu úvěrů využívajících pákový efekt se na obou trzích v minulém roce vyšplhal do úrovně mezi 60 a 70 %, což jsou hodnoty, které nemají obdoby ani v předkrizovém vývoji.
Příčinu narůstající obliby cov-lite půjček, stejně jako pákových instrumentů obecně, lze hledat v tom, že institucionální investoři, jako jsou typicky investiční firmy a různé investiční fondy, vyhledávají v době nízkých úrokových sazeb vyšší výnos, vysvětluje Schoenmaker. Logickým krokem je tak uchylovat se ke stále rizikovějším instrumentům. I když centrální banky svou měnovou politiku postupně zpřísňují, tlak na růst úrokových sazeb je stále příliš slabý.
Stabilita finančního systému tak stále více závisí na dobře prováděné makroobezřetnostní politice. Ta je ovšem podle Schoenmakera nedostatečně meziodvětvově zaměřená, jelikož například omezení pákového poměru čelí pouze banky a pojišťovny, které však mohou své rizikové aktivity přesouvat do nebankovních institucí, včetně různých typů neregulovaných fondů. Aby byla makroobezřetnostní politika úspěšná, je tak podle Schoenmakera potřeba její principy aplikovat plošně.
Boom financializace světa: Objem aktiv pětkrát větší než globální ekonomika