(Rozšířeno 19:54) V měnové politice americké centrální banky Fed nastává zlomový okamžik. Byť v souladu s vlastní předpovědí i očekáváním trhu, před okamžikem Fed rozhodl o ukončení třetího kola kvantitativního uvolňování, známého jako QE3. V rámci něj odkupoval americké dluhopisy (Treasuries) a hypotékami krytý dluh (MBS). Obě složky měsíčních odkupů dnešním rozhodnutím Fedu klesají na nulu. Americké akciové indexy reagují skokovým prohloubením ztrát, americký dolar k euru naopak posílením.
„Considerable time“ zůstává
Ve slovníku Fedu nadále zůstává sousloví „considerable time“ jako označení období, po které zůstanou měnověpolitické úrokové sazby u nuly od ukončení QE. Fed dodal, že krátkodobé sazby zůstanou u nuly, přesně v pásmu 0 – 0,25 %, dokud americká ekonomika nepřesvědčí výrazněji o svém zlepšení a to zvláště, pokud se inflace bude nadále držet pod 2% inflačním cílem Fedu.
Odkupy cenných papírů v rámci tří kol QE postupně nafoukly bilanci Fedu na rekordních 4,5 bilionu amerických dolarů, poslední v objemu 1,66 bilionu dolarů. Americký akciový index S&P 500 bezprostředně reagoval na konec QE3 prohloubením ztráty do blízkosti 0,5 %, DJIA také oslabením na -0,5 %, Nasdaq prohloubením ztrát na -0,8 %. Americký dolar posílil k euru od úrovně 1,2725 EURUSD bezprostředně před rozhodnutím Fedu na aktuálních 1,2640 EURUSD (viz fotogalerie k článku).
Trh práce zase o něco lepší…
Rozhodnutí o konci QE opírá Fed krom jiného o opětovné zlepšení podmínek na trhu práce. „Tvorba pracovních míst je solidní, míra nezaměstnanosti nižší. Vícero indikátorů trhu práce dokládá, že míra nevyužití pracovních kapacit se zvolna zmenšuje,“ uvedl Fed. Obratem „gradually diminising“ přitom nahradil poslední formulaci „significant underutilization“.
Ohlédnutí za QE
Kvantitativní uvolňování (QE1) Fed zahájil v listopadu roku 2008 v reakci na nejdelší a nejhlubší recesi od Velké Deprese 30. let. Poslední (nebo snad zatím poslední?) kolo spustil v září roku 2012 s objemem 85 miliard amerických dolarů měsíčně odkupovaných dluhopisů a hypotečního dluhu. S omezováním programu Fed začal v lednu roku 2014 tempem 10 miliard dolarů měsíčně.
Zatímco Fed svou nákupní sezónu končí, Evropská centrální banka ji zahajuje, V říjnu započala s odkupy vládních dluhopisů Francie, Španělska či Řecka z rukou bank a spekuluje se i o odkupech firemních dluhopisů s tím, jak se dále zhoršuje výhled pro inflaci a ekonomickou výkonnost eurozóny. V programu odkupu aktiv pokračuje také japonská centrální banka Bank of Japan.
Fed bude i po ukončení QE, tedy nákupu dalších cenných papírů do své bilance, pokračovat v reinvestování těch cenných papírů, které docházejí do splatnosti. Tím chce nadále podporovat ekonomiku nejméně do okamžiku, než zahájí zvyšování úrokových sazeb.
Když Fed QE3 spouštěl, míra nezaměstnanosti dosahovala 8,1 procenta a předpovědí Fedu bylo její snížení na 6 až 6,8 procenta do roku 2015. Aktuálně činí 5,9 procenta. Trh práce ale nelze plošně považovat za zdravý, zejména v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti a nedobrovolně kratších úvazků – tedy těch lidí, kteří by chtěli pracovat naplno, ale takové místo nemohou najít.
Komentář ekonoma
„Centrální bankéři svůj úmysl ukončit nekonvenční opatření signalizovali dlouho dopředu. Mnohem zajímavější otázkou tak stále zůstává to, kdy přistoupí ke zvyšování úrokových sazeb. Domníváme se, že k němu může dojít později, než podstatná část trhu míní, a sice až ve druhé polovině roku 2015, nebo dokonce v první polovině roku 2016,“ uvádí ke konci QE3 hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. S koncem QE3 bezesporu nastane doba na hodnocení dosavadních efektů programu. „Jakkoli současný poměrně uspokojivý stav míry nezaměstnanosti zmiňují centrální bankéři USA jako zásadní podnět pro ukončení kvantitativního uvolňování, ve skutečnost mohl být vliv zásahu centrální banky na redukci zcela mizivý. Podle některých odhadů způsobila nekonvenční měnová politika americké centrální banky prováděná v letech 2009 až 2013 snížení míry nezaměstnanosti pouze o 0,13 procenta. O tolik by tedy v prosinci 2013 byla míra nezaměstnanosti v USA vyšší, pokud by nikdy k žádným nekonvenčním měnověpolitickým zásahům nedošlo. Z toho je patrné, že celkový dopad nekonvenčních zásahů centrální banky na trh práce mohl být ve skutečnost opravdu zanedbatelný,“ rozvádí Kovanda.
