Tomšík: Za růst ekonomika vděčí intervencím. Korunu budeme hlídat dál

Současný odhadovaný růst ekonomiky o tři procenta je důsledkem loňské intervence České národní banky (ČNB) a oslabení koruny. V dnešním diskusním pořadu České televize to uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Banka podle něj kurz koruny hodlá hlídat i po roce 2016, kdy chce s udržováním kurzu nad 27 korunami za euro skončit.

“ I po exitu budeme sledovat vývoj kurzu a v případě mimořádně vysoké volatility na trh vstoupíme a zastabilizujeme kurz,“ uvedl Tomšík. Banka zasáhne i tehdy, pokud by koruna začala po skončení intervencí prudce posilovat, což ale ČNB nepředpokládá. Podle Tomšíka by v takovém případě opět mohla hrozit deflace, přílišné posilování by dále poškodilo tuzemské exportéry.

Rusnok: Kurz koruny před intervencí se nevrátí. Zhoršení prognózy nevylučuji

Kroky ČNB v souvislosti s intervencemi dlouhodobě kritizují odbory. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly poškodily intervence tuzemské zaměstnance bez toho, aby se vyplnil jeden ze slibů ČNB, a tím bylo vytvoření až 30.000 pracovních míst.

Podle Tomšíka ale první dopady intervencí na zaměstnanost v Česku ale vidět jsou. Po intervencích především nevzrostla nezaměstnanost a snížil se počet částečných pracovních úvazků ve prospěch celých úvazků. ČNB rovněž v ekonomice začíná vidět první signály ukazující nárůst nominálních mezd. Obecně každý nárůst hrubého národního produktu o procento znamená nárůst zaměstnanosti o dvě procenta, dodal viceguvernér.

Singer: Česká ekonomika drží slušný růst, i bez „tahu“ zahraničí

ČNB bude intervenovat nejméně do roku 2016, letos čeká vyšší růst ekonomiky

ČNB v závěru července zlepšila odhad vývoje HDP pro letošní rok na 2,9 procenta. Naopak pro příští rok odhad růstu hrubého domácího produktu zhoršila na tři procenta. Nezaměstnanost v ČR v červenci činila 7,4 procenta, před rokem byla o desetinu procentního bodu vyšší.

Oslabení koruny nemá souvislost s datem přijetí eura

Oslabení koruny v důsledku loňských intervencí ČNB nemá podle Tomšíka žádnou souvislost s datem, kdy by Česko mohlo přijmout euro. Centrální bankéř slovy reagoval na výrok prezidenta Miloše Zemana, podle kterého možná banka korunu úmyslně oslabila proto, aby vstup ČR do měnové unie oddálila, a tím si déle podržela pravomoci regulovat měnový kurz.

„Dlouhodobě nepředstavuje měnová politika ČNB žádnou překážku pro přijetí eura v České republice. Naopak dlouhodobě jsme měli problémy s fiskální politikou – s rozpočty, kdy Česká republika byla v proceduře takzvaného nadměrného schodku,“ uvedl Tomšík. Právě přílišná míra schodku národních rozpočtů přijetí eura vylučovala.

Ohlasy analytiků: Oslabení koruny kvůli kompetencím ČNB? Nesmysl

Mezi další potíže, které by mohly přijetí Česka do eurozóny zkomplikovat, uvedl viceguvernér problémy s nedokončenou penzijní reformou a s nedostatečně pružným trhem práce. Podobný krok, intervence s cílem stabilizovat ekonomický vývoj země, použilo před třemi lety Švýcarsko. To by asi nikdo nepodezíral z úmyslu oddálit přijetí eura, dodal Tomšík.

Podle Zemana by Česká národní banka při vstupu do eurozóny ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky. „Aniž bych se vyznačoval hypertrofickou podezřívavostí, nemohu vyloučit možnost, že kroky, které podniká ČNB s devalvací české měny, mohou být motivovány i snahou prodloužit interval, dokdy Česká republika vstoupí do eurozóny, a tím si zachovat kompetenci této instituce,“ podotkl. Je podle něj prý známo, že každá instituce usiluje o to, aby její kompetence byly co největší.

Podle prezidenta devalvace koruny centrální bankou „prakticky v dohledné době znemožnila“ přijetí společné evropské měny v Česku, které hlava státu podporuje. Zeman se ve čtvrtek při jednání s odbory shodl na tom, že pokud by Česko při současném kurzu koruny euro přijalo, prodělali by na tom jak zaměstnanci, tak důchodci.

ČNB oslabila loni v listopadu korunu vůči euru zhruba o sedm procent, aby odvrátila hrozbu poklesu spotřebitelských cen. Za svůj krok čelila kritice. Bankovní rada koncem letošního července konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.

Newsletter