Americký prezident Barack Obama tlačí téma změny klimatu na globální agendu. V červenci nabídl až 4 miliardy dolarů vládních úvěrů na projekty, které snižují emise skleníkových plynů. Tento krok nasvědčuje tomu, že ve Washingtonu a po celém světě uznávají existenci globálního oteplování a jsou připraveni ji brát vážně. OECD například předpokládá, že roční škody v důsledku změny klimatu dosáhnou do konce tohoto století 1,5 až 4,8 procenta výkonu globální ekonomiky. Ekonomický dopad však nebude v jednotlivých zemích rovnoměrný. Povodně, tajfuny, sucha a sesuvy půdy si vybírají nejvyšší daň v chudších zemích s méně vyvinutou infrastrukturou, kde většina obyvatelstva stále pracuje v zemědělství. Která místa by tak mohla být z hlediska životního prostředí a ekonomiky nejvíce postižena změnou klimatu?
Filipíny mají první místo na seznamu národů, vytvořeném Světovou bankou, jimž hrozí častější a intenzivnější přírodní katastrofy. V případě Filipín se jedná o sedm tisíc ostrovů v ohrožení. Během posledních pěti let země zažila několik tajfunů, vedoucích k vážným škodám a ztrátám. Některé dokonce zasáhly i oblast Mindanao, která doposud nikdy zasažena nebyla. V listopadu loňského roku si druhý nejsmrtonosnější filipínský Tajfun Haiyan vyžádal 5 235 potvrzených obětí. Vládní odhady celkových škod a ztrát dosáhly 12,9 miliardy dolarů.
V Nigérii by zas změna klimatu mohla mít velký vliv na ropný průmysl, který v současné době generuje 1,95 milionu barelů ropy denně. Například povodně trvající pět měsíců v roce 2012 způsobily podle poradenské společnosti Maplecroft ztráty odhadované na 500 tisíc barelů za den. Velmi bohatá oblast na ropu, delta řeky Niger, je obzvláště vystavena změně klimatu. Rostoucí hladina moře tu již má za následek ztrátu několika ropných vrtů. Nestálost srážek také s největší pravděpodobností zasáhne oblast zabezpečení potravin.
Stejně jako Nigérie, má Vietnam rychle rostoucí ekonomiku s vysokým rizikem změny klimatu, především díky povodním a tajfunům. Podle vládních internetových stránek měly přírodní katastrofy včetně záplav, sesuvů půdy a sucha, v letech 2001 a 2010 za následek 1,5procentní zásah do ročního HDP. Extrémně citlivá na zvýšení hladiny moře je oblast Mekong Delta. Vláda odhaduje, že pokud hladina moře stoupne o jeden metr, bude více než dvacet procent města Ho Chi Minh zaplaveno. Deset až dvanáct procent populace bude přímo ovlivněno a země ztratí kolem deseti procent HDP.
Jedinou zemí v Americe a Karibiku, která se dostala na seznam Světové banky top deseti zemí, je bývalá francouzská kolonie – Haiti. Díky své poloze je ostrov bezbranný vůči zemětřesením i hurikánům a utrpěl řadu opakujících se přírodních katastrof. Ty tak znemožňují vývoj a omezují schopnost připravit se na změny klimatu. Země se stále ještě zotavuje z masivního zemětřesení v roce 2010, které zabilo odhadem až 220.000 lidí a způsobilo podle OSN škody za 8 miliard dolarů. „Na Haiti je populace vystavena extrémní úrovni chudoby, špatné základní zdravotní péči, přístupu ke zdravotní péči, nedostatečné infrastruktuře a z velké části je závislé na zemědělství,“ uvedl Maplecroft v letošní zprávě.
Na předních příčkách již zmíněného seznamu je také Bangladéš. Světová banka tvrdí, že díky rostoucímu globálnímu oteplování se zvyšuje tání ledu v Himalájích a to má za následek zvedání řek Ganga, Brahmaputra a jejich přítoků. Což způsobuje záplavy na 30 až 70 procentech plochy země každý rok.
Severně od Austrálie se nachází Papua-Nová Guinea, která je podle Asian Development Bank nejvíce ohrožená změnou klimatu v oblasti Tichomoří. Jednou z obětí zhoršujícího se klima tak zřejmě budou sladké brambory, plodina, jejíž produkce podle Světové banky klesne do roku 2050 až o padesát procent.
Malawi, rozvojová jihoafrická země stále závislá na zemědělství, je podle Světové banky ohrožována stále intenzivnějším a častějším suchem. Malawi zasáhla dvě těžká období sucha v posledních dvaceti letech. Bude tak díky suchu v následujících třiceti letech trpět sníženými zemědělskými výnosy a zvýšeným poškozením silniční infrastruktury. Pokud se tedy nezmenší celosvětové emise oxidu uhličitého.
Další zemí na seznamu je Fidži, kde jsou díky globálnímu oteplování v ohrožení především tři z hlavních průmyslových odvětví – rybolov, export cukru a turismus. „Podle scénáře, který počítá se středními emisemi, může Fidži očekávat růst teplot o 2-3 stupně Celsia. To může vést k výraznému poklesu zemědělství závislého na srážkách, snížení úlovku ryb, rozšíření bělení korálů a poklesu turistického ruchu,“ uvedla banka ve zprávě pro rok 2013. Zejména se předpokládá, že výnos cukrové třtiny spadne mezi sedmi a 21 procenty do roku 2070.
Jednu z největších subsaharských zemí, Súdán, tvoří vyprahlá půda nebo poušť. Kvůli jeho citlivosti na sucho je podle Světové Banky jednou z nejzranitelnějších zemí na světě v oblasti nedostatku potravin. „Extrémně velké relativní přírůstky obyvatelstva jsou promítnuty v Subsaharské Africe. Společně s poklesem průměrného ročního odtoku vody se zvýší tlak na poptávku po potravinách a vodě. Většina regionů v této oblasti již však vysokým nedostatkem potravin a vody trpí,“ řekl Met Office na svých internetových stránkách.
A v tomto seznamu se objevilo i Japonsko, které jakožto země s vysokými příjmy má daleko lepší pozici pro přizpůsobení změny klimatu, než jeho sousedé v Pacifiku. Velká část obyvatel však žije v nízko položených pobřežních oblastech, jež jsou spojeny s náchylností k mnoha přírodním katastrofám. Země je tedy díky tsunami, tajfunům, zemětřesením a sopečným výbuchům více zranitelná než USA, Velká Británie a Německo.
