Dolar oslabuje v dolarovém indexu i proti euru. To podporuje zisky procyklických měn. Měny regionu střední a východní Evropy mírně posilují. Koruna se obchoduje pod 26,20 za euro.

Trh práce vs. dolar? Tlačítko „sell“ zatím nemačkat

Po silném posílení během prvních třech měsíců letošního roku se americký dolar, resp. jeho index, udržuje převážně v pásmu 95 až 100 bodů, přičemž v posledních týdnech se drží především kolem úrovně 96 bodů. Domácí měně největší ekonomiky světa totiž stále chybí jasný signál, kterým je spekulované navýšení sazeb Federálního rezervního systému.

Ohledně tzv. úrokové „normalizace“ již bylo napsáno i vyřčeno mnoho. Analytici a ekonomové nejprve tipovali červen jakožto měsíc prvního navýšení. Ekonomické podmínky však nebyly příznivé, a proto se naděje přesunuly na září. Tehdy se ovšem celý scénář opakoval. Poslední možná indície, která mohla naznačit, zda Fed sazby zvedne alespoň v říjnu, však opět skončila doslova v troskách.

Ukázalo se, že v americké ekonomice, vyjma zemědělského sektoru, bylo za září vytvořeno pouze 142 tisíc nových pracovních míst, což je při očekávání kolem 200 tisíc žalostně málo. Silně tak utrpěl jeden z hlavních ukazatelů, kterým se měnový výbor americké centrální banky při rozhodování o sazbách řídí.

Ihned po reportu trhu práce si dolar prošel znatelným výprodejem. Mnozí investoři tak vzhledem k mizejícím nadějím ohledně úrokové normalizace uvažovali o dalším prodeji americké měny. To však zcela jistě nedoporučuje Vassilis Karamanis, forexový specialista agentury Bloomberg. Ten tvrdí, že pro další růst dolaru jasně hovoří strategie price action. Veškeré výraznější dolarové propady letošního roku totiž byly vzápětí umazány, aby tak ve výsledku měnu posunuly o úroveň výše (viz graf).

Karamanisovo přesvědčení pak potvrzují i slova dalších forexových traderů, kteří si však přáli zůstat v anonymitě, jelikož nejsou oprávněni dělat veřejná prohlášení. Dle jejich slov měl výprodej na dolaru těsně po zveřejnění dat trhu práce krátkou životnost. Stalo se tak především díky nákupům, které v rámci měnových párů sázely spíše proti euro, libře a jenu než proti americké měně.

I přesto, že špatná data srazila očekávání ohledně navýšení sazeb ještě během letošního roku na pouhých 33,8 % (data agentury Bloomberg), dolar stále není měnou, kterou by měl čekat brzký pád. Tento pozitivní názor si Karamanis a ostatní udržují jen proto, že Federální rezervní systém je stále jedinou významnou bankou, která jako první na světě pravděpodobně přikročí k utažení své měnové politiky.

Divergence zůstává

Dle Bloombergu je možné, že k prvnímu navýšení sazeb dojde mezi březnem a červencem 2016, přičemž by se mělo jednat o přesun z aktuálního rozmezí 0-0,25 % na 0,25-0,5 %. Šéf bostonské pobočky Fedu Eric Rosengren, který bude příští rok hlasujícím členem měnového výboru, je přesvědčen, že k tomu, aby sazby byly zvýšeny ještě v prosinci, je potřeba minimálně 2% růst za druhou polovinu letošního roku.

Zatímco se tedy „prst“ vedení Fedu postupně přibližuje ke „spoušti“ vyšších sazeb, ostatní centrální banky ponechávají své extrémně volné měnové politiky beze změny. Bank of England by dle futures navázaných na hlavní britskou mezibankovní overnight sazbu SONIA mohla zvýšit úroky až v roce 2017. Bank of Japak společně s Evropskou centrální bankou jsou pak dva subjekty, o kterých se silně spekuluje, že naopak svou politiku ještě více uvolní.

Takto podaná situace tedy jasně hovoří ve prospěch dolaru, a proto s tlačítkem „short“ raději ještě chvíli posečkejte…

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Fin a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

 

 

Newsletter