Ceny ropy na trzích vystoupaly na devítiměsíční maxima při nárůstu zobchodovaných objemů. Důvodem je široký konflikt v Iráku, spojený s odstávkou produkce komodity, ale i pochyby kolem vývoje těžby v Libyi a schopnosti zemí OPEC podpořit pokrytí světové poptávky po černém zlatě. Ropa Brent obchoduje u 113,5 USD za barel, americká lehká ropa WTI pak nad 107 USD/b.
Dodávky ropy na severu Iráku jsou přerušeny již od úvodu minulého týdne. Od březnového obsazení města Kirkúk Irák stále nevyužívá ropovod dopravující ropu přes turecké hranice na trh. Převážná část produkce je soustředěna na jihu země, která je podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) „zatím v bezpečí“. Irák těží zhruba 3,5 milionu barelů suroviny denně a je jedním z největších producentů v rámci ropného kartelu OPEC.
Chaos v Iráku přidává na problémech týkajících se chronického přerušování dodávek ropy, kterým již OPEC delší dobu čelí. Politické nepokoje v Libyi snížily produkci ropy na zlomek úrovně před občanskou válkou, íránská produkce zase zůstává omezena uloženými sankcemi západních zemí.
Až dosud byly přerušované dodávky ropy kompenzovány rekordní dodávkou ropy ze zemí mimo OPEC, avšak podle IEA bude v druhé polovině roku na OPEC vytvořen tlak vzhledem k sezonnímu růstu poptávky.
IEA potvrdila dosavadní odhad, podle kterého by poptávka po ropě měla vzrůst na 1,3 milionu barelů denně. Kvůli výpadku dodávek z Libye a potížím v Iráku tak upírá pozornost na volné kapacity Rijádu, hlavního města Saudské Arábie. Obavy ohledně dodávek ropy způsobily prudký růst jejích cen, dosahujících nejvyšších hodnot od září 2013.
Hrozí Libyi dočasný výmaz z mapy vývozců ropy?
Podle OPECu měla Irácká republika zajistit 60 procent růstu ropné kapacity kartelu. Tento rok měl být pro Irák rokem nejvyšší produkce za posledních deset let, avšak to je nyní v ohrožení. Mimo jiné je tu jisté riziko, že by se nepokoje mohly rozšířit za hranice a destabilizovat tak zbytek regionu a hlouběji ohrozit dodávku ropy. IEA podle agentury Reuters nicméně znovu uvedla: „Jakkoli mohou být nejnovější události v Iráku znepokojivé, prozatím zřejmě dodávky irácké ropy bezprostředně neohrožují.“
Irácké vládní síly o víkendu údajně s pomocí šíitských a kurdských milicí zastavily postup sunnitských vzbouřenců severně od Bagdádu, násilí v metropoli ani jinde však neustává. Několik měst se podle BBC dostalo zpět pod kontrolu vlády, ale rebelové stále ovládají klíčová města Tikrít a Mosul a nově prý obsadili Tal Afar. Spojené státy uvedly, že posílí svůj bezpečnostní tým na ambasádě v Bagdádu.
Armáda se podle mluvčího chystá na protiofenzívu s cílem zmařit tažení bojovníků ze sunnitské skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) ze severu země na Bagdád.
Ačkoliv se rychlý postup bojovníků ISIL na Bagdád o víkendu patrně zpomalil, urputné boje propukly ve městě Tal Afar asi 60 kilometrů západně od Mosulu, u syrské hranice. Ve městě žijí většinou Turkmeni, šíité i sunnité.
Irácký premiér Núrí Málikí ve středu oznámil, že vláda vyzbrojí civilisty připravené bojovat proti extremistům z ISIL. Do náborových středisek se od té doby přišly přihlásit tisíce dobrovolníků.
Bývalý zmocněnec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lachdar Brahímí AFP řekl, že ofenziva islámských radikálů v Iráku je důsledkem nečinnosti mezinárodního společenství vůči konfliktu, který od roku 2011 sužuje sousední Sýrii. Brahímí zdůraznil, že od loňského listopadu informoval Radu bezpečnosti OSN a její představitele o významném posilování pozic skupiny ISIL, „desetinásobně aktivnější v Iráku, než v Sýrii“. „Akce džihádistů v Iráku mají v pozadí občanskou válku mezi šíity a sunnity,“ řekl Brahímí.
Hrozí Libyi dočasný výmaz z mapy vývozců ropy?
Islámský radikalismus v Iráku živí nespokojenost ze spolupráce Bagdádu se Západem a údajná diskriminace sunnitské menšiny ze strany úřadů, v nichž převažují šíité. Sunnité považují šíity za kacíře, protože v sedmém století kvůli sporu o nástupnictví po proroku Mohamedovi rozštěpili muslimskou obec. Uznali tehdy jiného chalífu než většinoví sunnité.
Americký ministr obrany Chuck Hagel nařídil vyslat do Perského zálivu letadlovou loď. Má tam být pro případ, že bude nutné zahájit vojenskou operaci v Iráku. Letadlovou loď USS George H.W. Bush doprovázejí bojová plavidla USS Philippine Sea a USS Truxtun, která jsou vybavena řízenými střelami.
Prezident Barack Obama nicméně v pátek řekl, že Spojené státy v reakci na postup radikálů své vojáky do Iráku nevyšlou. „Nemůžeme vaši práci udělat za vás,“ řekl na adresu irácké armády, která postup rebelů není zatím schopna zastavit. Spojené státy jsou ale podle Obamy připraveny pomoci, jakákoli americká akce prý ale musí být přesná a cílená.
Představitelé Obamovy administrativy uvedli, že prezident zvažuje mimo jiné nálety bezpilotních, ale i pilotovaných strojů. Další možnost americké pomoci by spočívala ve výzvědné a sledovací činnosti, výcviku vojáků či poskytnutí dodatečných finančních injekcí k nákupu vojenské techniky.
