Zadavatelé veřejných zakázek dostatečně neinvestují do kvality projektů, vybírají špatné dodavatele a často podléhají vlivu firem. Takový je výstup vítězné studie “Quality of governance and design of public procurement”, jejímž autorem je Bruno Baránek. Cenu Mladý ekonom roku 2020 mu udělila Česká společnost ekonomická. V rozhovoru pro Roklen24 Bruno poukazuje nejen na hlavní problémy trhu veřejných zakázek, hovoří i o studiu na Princetonské univerzitě a o svých plánech do budoucna.
Bruno, povedlo se ti uspět v soutěži Mladý Ekonom se článkem, který se věnuje veřejným zakázkám v České republice. Mohl bys shrnout, o čem je?
Tato studie se zabývá optimální regulací trhu veřejných zakázek. S použitím široké škály výzkumných metod ukazuje, že zadavatelé veřejných zakázek dostatečně neinvestují do kvality projektů, vybírají špatné dodavatele a často podléhají vlivu firem. Zlepšení institucionálního prostředí státní správy by vedlo k úsporám ve výši 2 % HDP. Lepší regulace, která by omezila pravomoci zadavatelů, ale zároveň zavedla objektivní kritéria kvality, by mohla ušetřit přes 1 % HDP.
Veřejným zakázkám se věnuješ systematicky již několik let. Pro mnohé je tento trh především o administrativě. Co tě na trhu veřejných zakázek tak přitahuje? A kde je tam „ta ekonomie“?
V několika studiích bylo podoktnuto, že kvalita veřejných institucí, může být brzdou v ekonomickém rozvoji ČR. Máme nízkou inflaci, zdravý bankovní sektor, mírné deficity rozpočtu (až do letošního roku), ale relativně vysokou míru korupce. Právě snaha porozumět, proč máme v ČR tolik korupčních skandálu a nízkou kvalitu státní správy pak motivovala můj výzkum. Tyto problémy se projevují výrazně právě v sektoru veřejných zakázek. V ČR se každý rok utratí kolem 700 miliard na veřejné zakázky, což je přibližně třetina všech veřejných výdajů. Je tedy nesmírně důležité porozumět tomu, zda jsou tyto prostředky vynaloženy efektivně.
Pomohl ti výzkum o veřejných zakázkách k pochopení, co by šlo dělat (nejen) v českém prostředí lépe?
Hlavní problémy trhu veřejných zakázek jsou v současné době dva. Prvním problémem jsou úředníci a politici, kteří ne vždy utrácejí peníze tak, jak by si to daňový poplatník představoval. Namísto efektivního chování například zadávají předražené zakázky spřáteleným firmám. Druhým problémem pak je nízká kvalita veřejných zakázek, kde typickým příkladem mohou být rozbité silnice nebo nefunkční IT systémy. Ve své studii ukazuji, že první problém se dá řešit zvýšeným dohledem nad zadavateli veřejných zakázek nebo omezením jejich pravomocí. Druhý problém s kvalitou se pak může vyřešit lepším nastavení podmínek, jak se zakázky zadávají. Součástí výběrových kritérií by měla být objektivní a transparentní měřítka kvality. Klíčovým krokem by bylo vytvoření registru, který by sbíral data o firmách a kvalitě zakázek, které tyto firmy doručily. Tato data by pak zadavatelé mohli jednoduše používat pro výběr kvalitních firem.
Aktuálně dokončuješ doktorské studium na Princetonské univerzitě. Studium a výzkum na předních amerických univerzitách si člověk často spojí s velkými světovými tématy. Ty ses však věnoval převážně českým veřejným zakázkám. Je to běžné mezi zahraničními studenty, že si přinesou výzkumné téma z domova?
Během svého studia jsem se soustředil zejména na veřejné zakázky, ale nejenom v ČR, ale například i ve Španělsku nebo na Ukrajině. Samozřejmě je ale výhoda studovat téma ve své rodné zemi. Je jednodušší porozumět detailům, jak přesně dané trhy fungují, a lze se i snáze dostat k detailním datům. Myslím, že je to obecně trend, kdy se ekonomové soustředí na důležitá témata v jejich zemích. Mnoho Italů studuje korupci, ekonomové z Argentiny inflaci a Američané zdravotnictví.
Máš představu, jakým výzkumným otázkám by ses chtěl věnovat v příštích letech?
Rád bych dokončil současné projekty. V jednom například studujeme zadávání veřejných zakázek na Ukrajině, které poněkud překvapivě používá asi nejmodernější systém na světě. V dalším projektu pak studujeme, jak evropské dotace ovlivňují alokaci veřejných rozpočtů a vedou ke stavbě nadbytečných projektů.
Jaký byl pro tebe studijní život na Princetonu? Kdyby ses měl rozhodnout znovu, vybral by sis stejně, nebo bys zvolil jinou univerzitu?
Z profesního hlediska jsem byl na Princetonu naprosto spokojený. Měl jsem možnost pracovat s nejlepšími ekonomy v oboru a každodenně se potkávat s vynikajícími a motivovanými spolužáky. Takže bych určitě neměnil. Jedinou nevýhodou je, že Princeton je doopravdy malé město, což po studiu v Praze nebo Barceloně byl relativně šok.
Chystáš se na mezinárodní akci Akademický trh práce. Můžeš nám přiblížit, jak probíhá a kde bude letos americká a evropská konference?
Tradičně bývají dvě veliké konference. Jedna v USA a jedna v Evropě, kam se sjedou potenciální uchazeči a zaměstnavatelé z akademického sektoru, ale i soukromé firmy a státní instituce. Na těchto konferencích pak probíhá maraton pohovorů. Letošní rok, ale díky pandemii bude značně odlišný a většina interakcí bude online.
Přemýšlel jsi někdy, že by ses chtěl podílet na veřejné politice v ČR?
Určitě ano, otázka je jakou formou. Kdyby v ČR byl zájem o kvalitní ekonomické analýzy důležitých ekonomických otázek, tak bych se rád podílel. Nicméně poptávka po takových službách je v ČR omezená a důležité ekonomické reformy se dělají bez rigorózních analýz jejich dopadů. Světlou výjimkou je v tomto think tank IDEA, který se snaží produkovat analýzy založené na tvrdých datech.
Bruno Baránek studoval na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze, nyní pokračuje v doktorském studiu na Princetonské univerzitě v USA, kde se věnuje oblasti vládních intervencí a veřejným financím. V letošním roce vyhrál soutěž Mladý ekonom organizovanou Českou společností ekonomickou. Cenu získal za práci “Quality of governance and design of public procurement”. Oceněná práce se zabývá optimální regulací trhu veřejných zakázek. S použitím strojového učení, kauzálních odhadů a strukturálního modelu ukazuje, že zadavatelé veřejných zakázek se v ČR nechovají optimálně.
