Dolar se drží v mírném zisku v dolarovém indexu i proti euru. Evropské i americké výnosy rostou. Měny regionu jsou ve ztrátě, jediná koruna dopoledne zpevnila. Kurz se krátce podíval pod support 25,90 za euro, poté ale zisky mírně zkorigoval.

Trhy a dva dny Donalda Trumpa. Včera zavedl cla, dnes už tweetuje…

Dolarová houpačka, tak zhruba by se dal popsat vývoj tohoto týdne. Americká měna nejprve po slovech šéfa Fedu Powella zpevnila na více než měsíční maximum, v závěru však tyto zisky vymazala. Stačilo k tomu jedno rozhodnutí a následně jeden tweet.

Oním rozhodnutím, které ve čtvrtek na setkání s průmyslníky oznámil sám prezident USA Donald Trump, je zavedení cla na dovoz oceli (25 %) a hliníku (10 %). Podle Trumpovy představy by tato opatření měla oživit americký ocelářský a hliníkárenský průmysl, které jsou, jak sám uvedl, po desetiletí ušlapávány chováním jiných zemích.

Dolar na tato slova reagoval oslabením, americké akcie padaly, výnosy bondů klesaly. První reakce ze strany státníků pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Zmínit je možné například předsedu Evropské komise Junckera, který uvedl, že Evropská unie na zavedení cla bude reagovat protiopatřením. Ale nejde pouze o EU, ve hře jsou další země jako Brazílie, Kanada, Jižní Korea či Rusko.

Pomyslnou korunu této kauze pak Trump nasadil dnes, kdy ve svém tweetu prohlásil, že „obchodní války jsou dobré a lze je snadno vyhrát“.

 

Pravdou je, že cla mají v USA svou historii. Připomenout si můžeme například rok 2002, kdy George W. Bush zavedl 30% clo na dovoz oceli. Jak tehdy trhy reagovaly? Jak uvedl komentátor agentury Bloomberg Mike Regan, obchodní partneři s odvetou neotáleli, zatímco americké akcie a dolar padaly. Výnos 10letého bondu dokonce spadl o téměř polovinu.

A jak se zdá, historie se opakuje. Wall Street včera uzavřela ve ztrátě, dnes futures naznačují její další prohloubení. Evropské akcie na tom nejsou jinak, například německý akciový index Dax padá o více než 2 %, britský FTSE pak o zhruba procento.

Zaměříme-li se na devizové trhy, jasným poškozeným je dolar. Ten vůči euru oslabil nad otevírací hodnoty za začátku tohoto týdne. Ve dvojici s japonským jenem pak dokonce klesl až na nejslabší hodnoty od listopadu 2016. Pravdou ale je, že v tomto případě sehrál velkou roli sám guvernér Bank of Japan Kuroda, který včera potvrdil spekulace poslední doby o možném utahování japonské měnové politiky. Kuroda jasně uvedl, že japonská inflace by se mohla k 2% inflačnímu cíli přiblížit zhruba ve fiskálním roce 2019, což by zároveň mohla být doba, kdy by centrální banka mohla začít zvažovat exit extrémně uvolněné měnové politiky.

Dolarový index, který sleduje vývoj americké měny vůči koši vybraných měn, tak aktuálně padá pod hranici 90 bodů. Ekonomický komentátor Holger Zschaepitz z německého Die Welt v tomto směru rovněž připomíná Bushe, rok 2002 a zavedení cla na dovoz oceli, které poškodilo americké HDP i pracovní trh –  ten tehdy přišel o 200 tisíc pracovních míst.

 

V případě koruny ve dvojici s dolarem pozorujeme její zpevnění. Vůči euru domácí měna také posílila, což bylo zásluhou revize HDP za 4. kvartál, které bylo meziročně zlepšeno z 5,1  na 5,2 %. Aktuálně však eurokoruna část zisků smazala, což jde ruku v ruce s trendem regionu střední Evropy a se zpevňováním měn bezpečných přístavů, jako je japonský jen a švýcarský frank.

A na závěr pár reakcí na zavedení cel

„Volný mezinárodní obchod je založen na argumentu lepší alokace zdrojů v rámci celé ekonomiky. Lepší alokace následně vede k vyšší průměrné životní úrovni ve společnosti. Bohužel, teorie neříká, že automaticky dojde k pareto optimálnímu zlepšení bez potřebné redistribuce,“ uvedl ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés. „Redistribuce mezi vítězi a poraženými z globalizace a mezinárodního obchodu je nutný krok k tomu, aby z obchodu profitovali všichni, ne pouze vítězové. Zavedení cla tak omezuje efektivnost alokace a bráni optimálnímu výrobnímu procesu.“

„Je to prostě hloupé,“ řekl pro server CNBC prezident Peterson Institution for International Economics Adam Posen. „Jde o fundamentálně nesprávné a poškozující rozhodnutí,“ dodal.

„Je opravdu těžké pochopit, co to do prezidenta vjelo,“ uvedl pro CNBC ředitel Cato Institute Daniel Ikenson. „Možná, že se nechová racionálně, ale tohle opravdu vyvolá velký zvrat a oslabí světový obchodní systém.“

„Svět stojí na pokraji obchodní války. Zapomeňte na výnosovou křivku, takhle totiž začíná ta pravá recese,“ okomentoval Trumpovo rozhodnutí šéf oddělení výzkumu banky ING Robert Carnell.

Podle poradce bývalého prezidenta Obamy Ronalda Kirka je zavedení cla pouze jinou formou daně. „Za tohle zaplatí především americké podniky a rodiny,“ řekl pro CNBC. „Z historie víme, že jakmile se vydáme touto cestou, konečnými poraženými jsou spotřebitelé a firmy, které produkty, na něž byla uvalena cla, nakupují.“

Axel Eggert z Evropské asociace oceli pak řekl, že zavedení cla je problém, který může nejvíce poškodit Světovou obchodní organizaci. „Nejde vůbec o národní bezpečnost,“ řekl pro agenturu Bloomberg. „Celé je to o podpoře amerického odvětví průmyslu, které není životaschopné.“

Newsletter