Tři recepty jak podpořit ekonomiku podle Šinza Abého

Od doby, kdy byl Šinzó Abé zvolen japonským premiérem již uběhly dva roky. Naděje vkládané do tzv. Abenomiky, která měla vést k obnově několik let skomírající japonské ekonomiky, se ale postupně vytrácí.

Podle včerejších dat se Japonsko nachází v recesi. Meziroční pokles HDP se za třetí čtvrtletí vyšplhal na 1,6 %. Oproti druhém čtvrtletí se jedná o pokles o 0,4 %. V reakci na tato data dnes proběhla tisková konference, na které premiér Abé ohlásil pozdržení navýšení daně z obratu o 18 měsíců. Zároveň se vyjádřil i k rozpuštění dolní komory parlamentu, které proběhne 21. listopadu, a k předčasným volbám. Ty proběhnou 21. prosince a podle jeho předchozích slov by měly sloužit jako vyjádření důvěry v jeho dosavadní hospodářskou politiku.

Japonsko v recesi, HDP za třetí čtvrtletí klesl meziročně o 1,6 %

Pokud bychom měli zrekapitulovat výsledky jeho hlavních hospodářských opatření, nevychází z toho japonský premiér vůbec dobře. Jeho původní plán obnovy měl být postaven na třech základních pilířích, z čehož u prvních dvou je výsledek dosti spekulativní a třetí doposud nebyl vůbec realizován.

Prvním z nich je agresivní monetární politika. Poprvé začala Bank of Japan využívat programu nákupu státních dluhopisů již v roce 2001. Hlavním cílem bylo podpořit ekonomický růst ale především vymanit japonskou ekonomiku ze spárů dvou dekád trvající deflace. Po finanční krizi v roce 2008 se tento program rozjel naplno. Bohužel, jeho úspěšnost nebyla nijak závratná. I přes letošní navýšení objemu kupovaných dluhopisů se Japonsko stále potýká nejen s deflací ale i s hospodářských poklesem.

Šéf Bank of Japan: 2% inflaci dosáhneme. Všemi prostředky

Druhý pilíř jde de facto ruku v ruce s tím prvním. Abé se zaměřil na silnou fiskální expanzi, která měla prostřednictvím vyšších vládních výdajů přispět k nastartování spotřebitelského sektoru. Před dvěma lety ohlásil plánované navýšení výdajů o více jak 100 miliard dolarů, které s sebou nutně přineslo i růst veřejného dluhu. Dnes se podíl celkového veřejného dluhu nachází na úrovni více jak 240% japonského HDP a Japonsko je tak nejzadluženější ekonomikou světa.

Oba dva pilíře sice přispěly k silnějšímu růstu ale pouze během roku 2013. Letos je jejich účinnost razantně nižší, a to především díky výraznému omezení vládních výdajů a letošnímu zvýšení daně z obratu.

Poslední pilíř je v porovnání se zbývajícími možnostmi nejdůležitější. I přesto je jeho realizace zatím v nedohlednu. Jedná se o balíček strukturálních reforem se zaměřením zvláště na podporu domácích i zahraničních investic a reformu pracovního trhu.

V oblasti investic je nejvýše na seznamu otázka japonských korporátních daní, které jsou jedny z nejvyšších na světě. Stejně tak je potřeba se zaměřit na postupné omezování regulací společně s implementací politik snadnějších startupů pro nové podniky. V tomto směru vznikl v Japonsku program speciálních ekonomických zón, které mají být přizpůsobeny pro potřeby podnikatelů. Avšak díky rostoucímu zadlužení, na kterém nese vinu i množství bailoutů neúspěšných japonských firem, byl tento program prozatím zastaven.

Mezi další cíle v sektoru investic pak patří i podpora nákupu akcií japonskými penzijními fondy či zdvojnásobení investic ze zahraničí do roku 2020.

Japonský penzijní fond má opět více nakupovat akcie, což podpoří trh

Jedním z nejpalčivějších problémů je bezpochyby situace na pracovním trhu. Japonsko se dlouhodobě potýká se stárnutím populace či nízkou zaměstnaností žen. Způsobem, který má řešit především druhý problém, je větší zapojení žen do pracovního procesu prostřednictvím nových dětských center, ať už státních či poskytovaných zaměstnavateli. Cílem je zvýšení zaměstnanosti žen ve věku mezi 25 do 44 let ze současných 68% až na 73% do roku 2020.

Ženy manažerky? Japonsko má rozhodně co dohánět

Plánuje se také omezení regulací zahraniční pracovní síly. Doposud je potřeba pro získání pracovního povolení mít v Japonsku trvalé bydliště po dobu pěti let. Podle návrhu se má tato podmínka omezit pouze na tři roky.

Poslední nutnou reformou je omezení dosavadních protekcionistických opatření. Japonská ekonomika je založena na silné ochraně domácích společností podnikajících ve významných odvětvích, kam patří nejen strojírenský a elektronický průmysl, ale třeba i zemědělství či rybolov. Tyto oblasti jsou buďto dotovány nebo vystaveny restrikcím pro vstup zahraničních firem. Pokud by byla tato omezení odstraněna, vznikne tak zdravé konkurenční prostředí, jež povede ke  zvýšení počtu nových obchodních možností.

Je jasné, že některé kroky z výše zmíněných strukturálních reforem jsou prozatím těžko proveditelné. Například snížení korporátní daně by bylo nutné kompenzovat zvýšením rozpočtových příjmů jiným způsobem. To je však vzhledem k současné ekonomické situaci nemožné, což potvrzuje i poslední krok premiéra Abého. Je jisté, že v následujících měsících se bude pozornost poutat především k vyřešení japonské politické situace. Až poté, podle výsledku předčasných voleb, je možné spekulovat na další ekonomický vývoj.

Newsletter