Evropské i americké výnosy rostou. Dolar ve ztrátě testuje 1,0850 za euro. Koruna oslabila nad 25,30 za euro.

Tři roky od Fukušimy. Hlad po jaderné energii roste

Tři roky poté, co Japonsko uzavřelo všechny své elektrárny v návaznosti na fukušimskou katastrofu a Německo se rozhodlo rovněž postupně své reaktory odstavovat, rozvojové země v této oblasti zažívají největší boom výstavby jaderných zdrojů za poslední dvě dekády.

Téměř dvě třetiny ze 70 reaktorů, které jsou aktuálně celosvětově ve výstavbě, se nachází v Číně, Indii a zbytku asijsko-pacifického regionu. První své elektrárny zvažují podle agentury Bloomberg vybudovat také státy jako Egypt, Bangladéš, Jordán a Vietnam. Země vyspělé části světa mají zatím rozestavěno devět elektráren, což představuje zhruba 13 procent ze zmíněných 70 reaktorů.

Potřeba energie stoupá vzhledem k tomu, že růst ekonomik Číny či Indie více než dvojnásobně převyšuje tempo růstu Spojených států. Výroba elektřiny z jaderných zdrojů dosahuje 2.461 TWh resp. 11 procent celosvětové produkce dle dat OECD. Jedná se o nejnižší podíl od roku 1982.

„Největší stavební boom vidíme v rostoucích ekonomikách, v částech světa dosahujících nejsilnějšího růstu,“ potvrdila Agneta Rising, šéfka Světové jaderné asociace v Londýně.

Spotřeba elektrické energie v Číně by dle odhadů měla do roku 2020 vyskočit o 63 procent na 7.295 TWh z 4.476 TWh v roce 2011. Vedle toho by například poptávka plynoucí z Indie měla do roku 2020 vzrůst o 45 procent.

Většina v současnosti provozovaných atomových reaktorů má celkovou životnost zhruba 30 až 40 let, uvádí Světová jaderná organizace.

„Nukleární energie je vysoce kapitálově náročná, ale následně je schopna dodávat po dlouhou dobu stabilní energetický výstup a to sedm dní v týdnu, což ostatní zdroje neumožňují,“ uvedla Rising. „Současně vám to dává nezávislost, myšleno nezávislost na nějakém potrubí či smlouvě o dodávce plynu. Také se vyhnete cenové nestabilitě,“ dodala.

Více než 60 procent světových investic do energií bude do roku 2035 plynout především do obnovitelných zdrojů. Fosilní paliva budou tvořit zhruba 30 procent a zbytek budou představovat elektrárny jaderné, odhaduje Světová energetické organizace (IEA).

Dopad katastrofy ve Fukušimě je jednoznačný. Osm zemí včetně Německa, Itálie či Taiwanu zastavuje svou výstavbu reaktorů či zcela své elektrárny uzavírají. Čína pozastavila budování nových jaderných elektráren na dva roky. Německo trvale uzavřelo osm ze svých devatenácti jaderných elektráren a zbylých 11 jednotek plánuje uzavřít do roku 2022. Japonsko po celkovém obstavení všech svých 48 nukleárních jednotek prozatím žádnou z nich nespustilo.

„Fukušima zcela změnila vnímání lidí ohledně technologií všeobecně. Zamýšlejí se nad tím, co se mohlo udělat lépe, co se opomenulo, a zda se může situace opakovat… Nezměnila ale hlad po energiích v rozvíjejících se zemích,“ uvedl mluvčí Mezinárodní agentury pro jadernou energetiku (IAEA) Ayhan Evernsel.

Newsletter