Tripartita projedná návrhy na zvýšení minimální mzdy pro rok 2018

Návrh ministerstva práce na zvýšení minimální mzdy o 1200 korun na 12.200 korun od ledna by měla v pondělí projednávat tripartita. Odbory žádají přidání o 1500 korun. Zaměstnavatelé jsou proti výraznému růstu nejnižšího výdělku, svou představu chtějí ministrům a předákům oznámit na pondělním jednání. O výsledné částce nakonec rozhodne kabinet, a to ještě před volbami. V koaliční dohodě a programovém prohlášení se Sobotkova vláda zavázala, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy.

„Navrhovaný nárůst minimální mzdy o zhruba 11 procent by měl zabezpečit dosažení 40,5 procenta podílu minimální mzdy k průměrné mzdě,“ uvedlo v podkladech pro tripartitu ministerstvo práce. Podle něj by přidání víc motivovalo k práci, posílilo kupní sílu a mohlo zvýšit poptávku po zboží a službách, firmy by tak mohly mít lepší odbyt. Minimální mzdu má 22 z 28 zemí EU a Česko má pátou nejnižší, upřesnil resort práce.

Pracovník s minimální mzdou by měl mít příští rok v peněžence 10.477 korun čistého. Tato částka je pod hranicí příjmové chudoby. Ta se loni u samotného dospělého rovnala 10.691 korun. Odboráři to kritizují a požadují vyšší přidání. Zaměstnavatelé poukazují naopak na to, že jedenáctiprocentní růst neodpovídá růstu ostatních výdělků a produktivity práce.

Minimální mzdu dostává asi 132.000 lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců. Zaměstnavatele by zvýšení nejnižšího výdělku o 1200 korun příští rok stálo o 3,4 miliardy víc. Do sociálního pojištění by z toho mohlo přitéct 800 milionů a do zdravotního 340 milionů, uvedlo ministerstvo práce.

Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Podle Svazu průmyslu a dopravy by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Šéf svazu Jaroslav Hanák už dřív podotkl, že zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify. Tlak na základní složku výdělku tak pak zmenšuje pohyblivou část příjmu, která je motivační.

Podle ministerstva práce minimální mzda v roce 2001 odpovídala 34,8 procenta průměrné mzdy. Do roku 2006 se podíl zvedl na 39,7 procenta. V následujících letech se nejnižší výdělek neupravoval, do roku 2012 tak poměr klesl. Minimální mzda se rovnala 31,9 procenta. Loni se po každoročním přidávání dostala na 35,9 procenta. Letos by mohla činit 38,2 procenta průměrné mzdy.

Podle ministerstva práce je pro přidávání příznivé i to, že ekonomika roste a nezaměstnaných ubývá. Průměrná hrubá mzda loni dosáhla 27.589 korun. Nominálně se meziročně zvýšila o 4,2 procenta. Pro letošek i příští rok počítá resort práce s růstem asi 4,5 procenta.

Podle analýzy, kterou si nechala předloni vypracovat Asociace samostatných odborů, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.

Newsletter