Vláda amerického prezidenta Bidena je pro EU. Pokud by ale Donald Trump vyhrál prezidentské volby v roce 2024, zvýraznilo by to dezintegrační tendence v EU a posílilo vliv putinovského Kremlu. S Američany jsme spojenci. Naštěstí neexistují témata, která by nás rozdělovala. Je ale pravdou, že se Američané velmi podezřívavě dívají na proputinovská prohlášení bývalého prezidenta Klause a současného prezidenta Zemana, stejně jako na Zemanovu čínskou orientaci, řekl v rozhovoru bývalý novinář a mluvčím tehdejšího prezidenta Václava Klause Tomáš Klvaňa.
Jakou roli hraje v česko-amerických vztazích výměna administrativy Donalda Trumpa s administrativou Joe Bidena? Jaký vliv to má na kontinuitu vztahů?
Obecně změna amerických vlád nemívá příliš velký vliv na naše vztahy s USA. Protože však byl Trump tak neortodoxním jevem, jeho případné vítězství (k němuž ještě může dojít v roce 2024) by u nás a v celé Evropě posílilo nacionalistické tendence. Zvýraznily by se dezintegrační tendence v EU a posílil vliv putinovského Kremlu. V důsledku Bidenova vítězství jsou tyto tendence na ústupu, což v druhém plánu ovlivňuje naše vztahy příznivě. Jak známo, Bidenova vláda je pro EU.
Hraje u česko-amerických vztahů roli absence amerického velvyslance v Praze?
Do jisté míry ano. V tom smyslu, že zastupující velvyslanci bývají opatrní, nedělají zásadní rozhodnutí, což se může projevovat zejména v hladkosti vzájemných obchodních vztahů. Osobnosti amerických velvyslanců jsou pak důležité v tom, jakým stylem zde u nás prosazují americké zájmy. Poslední velvyslanec byl velmi nenápadný, někteří jeho předchůdci naopak velmi viditelní.
U kterých témat obvykle nacházíme s Američany shodu? A která nás naopak rozdělují?
Tradičně se s Američany shodneme v podpoře Izraele. Dříve se naše zahraniční politika velmi angažovala v podpoře občanských svobod v různých diktaturách od Kuby až po Bělorusko, ale v posledním desetiletí vždy hodně záleželo na tom, kdo byl právě u nás a ve Washingtonu u moci. Jak známo, Trumpa tato oblast vůbec nezajímala, nezajímala ale ani bývalého premiéra Jiřího Paroubka, či bývalého náměstka ministra zahraniční Druláka. Témata, která by nás nějak výrazně rozdělovala, naštěstí neexistují. Jsme spojenci. Pochopitelně, že Američané se velmi podezřívavě dívají na proputinovská prohlášení bývalého prezidenta Klause a současného prezidenta Zemana, stejně jako na Zemanovu čínskou orientaci.
Jakou strategii by měla Česká republika zaujmout, aby nás ve Washingtonu vnímali jako čitelného a spolehlivého spojence?
Měli bychom posílit obchodní spolupráci. A to jak v soukromém, tak strategickém sektoru. Je známo, že naše armáda potřebuje přezbrojit a bylo by dobré, kdyby přezbrojila ze zastaralých sovětských technologií na moderní americké. To se týká například bojových vozidel pěchoty a další vojenské techniky, kterou budeme potřebovat. Bylo by ze strategických i technologických důvodů dobré právě teď, v nejisté době, vsadit na americkou vojenskou techniku, která je zdaleka nejvíc vyzkoušená v terénu a v konfliktech. Kdybychom třeba před lety namísto malých letadel Casa nakoupili americké letouny C-130 J, měli bychom dnes mnohem lepší kapacitu převážet naše lidi rychle do krizových oblastí a ven, než dnes máme. Musíme také postupovat čistě a transparentně, nesmíme měnit podmínky probíhajících tendrů, rušit probíhající tendry a tak podobně. Pokud se těchto problémů vystříháme, budeme vnímáni jako zavedená demokracie, která ctí pravidla hry, což přispěje ke dlouhodobé stabilitě a prosperitě našeho regionu.
Troufnete si odhadnout, jak se budou česko-americké vztahy vyvíjet dále?
Bude hodně záležet na výsledku našich voleb, na tom, kdo po volbách povede ministerstvo zahraničí. Pokud se podaří najít velké téma ke spolupráci, bude budoucnost našich vztahů dobrá. U nás máme řadu firem v oblasti IT, umělé inteligence a digitálu, které jsou schopny se prosadit na americkém trhu – a některé už tam mají zajímavé zakázky. Naše obchodní diplomacie by měla dělat v tomto ohledu lepší práci. Měla by se pokusit právě z tohoto sektoru udělat osu česko-amerických vztahů.
Tomáš Klvaňa je bývalým novinářem a mluvčím tehdejšího prezidenta Václava Klause, mimo jiné působil také jako koordinátor vládní komunikace programu protiraketové obrany. Vyjadřuje se k záležitostem česko-amerických vztahů a přednáší na New York University v Praze.
