Trump a válka. Přijde po obchodní i ta měnová?

Celý svět se teď soustředí na Spojené státy, které se prostřednictvím Trumpových cel vydaly na cestu protekcionismu. Nejvíce zasaženým státem je v tuto chvíli Čína. Ta nejenže je podrobena americkým clům na dovoz hliníku a oceli, rovněž nad ní visí hrozba v podobě dalších dovozních poplatků uvalených především na produkty, které jsou klíčovou složkou projektu „Made in China 2025“. Jak daleko Trump zajde? Podle profesora politické ekonomie z Kalifornské univerzity Benjamina Cohena by další zastávkou po obchodní válce mohla být ta měnová.*

Aby toho nebylo málo, vedle cel na čínský dovoz do USA jsou ve hře další překážky pohybu téměř čehokoli, co je čínské. Příkladem může být snaha Trumpovy administrativy o omezení přílivu čínského kapitálu do „citlivých“ sektorů americké ekonomiky, což jsou především technologie, například výroba polovodičů či technologie bezdrátové 5G komunikace. Trumpovo odhodlání přistřihnout křídla čínskému kapitálu asi nejlépe reprezentuje nedávná stopka akvizice století, která zakázala převzetí výrobce počítačového hardwaru Qualcomm singapurskou společností Broadcom z důvodu ohrožení národní bezpečnosti.

Základy obchodní války, byť se od tohoto spojení Trump otevřeně distancuje, mezi Čínou a USA tak byly položeny. Jak to ale bude s případnou měnovou válkou? „Do teď neučinila Trumpova administrativa žádné přímé kroky proti čínskému renmninbi. Pokud však v čínském exportu a investicích spatřuje hrozbu, může být jen otázkou času, než se zaměří i na čínskou měnu,“ napsal ve svém příspěvku pro server Project Syndicate Benjamin Cohen.

 

Jak šel čas s čínskou měnou

Čína se již od krizového roku 2008 snaží protlačit renminbi jakožto novou světovou rezervní měnu. V souvislosti s tím vláda omezila i některé restrikce, aby tak čínská měna mohla být použita u mnohem většího množství obchodních transakcí. Společně s tím byla vytvořena i síť clearingových domů napříč celým světem a byly uzavřeny swapové linky s mnoha světovými centrálními bankami. To vše ve snaze udělat z čínské měny novou rezervní, jejíž dosah bude celosvětový, mimo jiné i na úkor amerického dolaru.

Pro Čínu byl v tomto směru klíčový rok 2016, kdy se renmninbi stal součástí tzv. zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights, SDR), což je rezervní aktivum Mezinárodního měnového fondu sloužící jako jednotná měnová a účetní jednotka. Čínská měna se tak dostala po bok „veteránů“ koše SDR, kam patřil americký dolar, euro, japonský jen a britská libra.

Další globální rezervní měnou bude čínský jüan

„Zařazení renmninbi do měnového koše SDR pozvedlo jeho mezinárodní postavení a podpořilo Čínu k dalším krokům propagace vlastní měny,“ píše Cohen. Posledním krokem v rámci tohoto procesu bylo nedávné otevření burzy, na které jsou obchodovány ropné futures denominované právě v renmninbi. To vše v rámci snahy o dosažení co největšího světového vlivu, dodává profesor.

Před Trumpem a teď

Ještě předtím, než se Donald Trump stal prezidentem Spojených států, byl americký přístup k zachování prvenství dolaru jakožto rezervní měny dosti chladný. I přesto, že snaha Číny o pozvednutí renmninbi na úkor dolaru byla do očí bijící, Obamova administrativa pro jeho obranu neudělala v podstatě vůbec nic. Naopak se snažila čínskou měnu ještě popostrčit, i když panovaly značné obavy, zda by se vůbec měla stát součástí SDR.

S nástupem Donalda Trumpa se však situace změnila. Ačkoliv si dolar stále udržuje nejsilnější pozici světové rezervní měny, zatímco renmninbi na něj kouká z hodně hlubokého dna, americký prezident už zkoumá slabosti čínské měny.

„Pokud by se Čína rozhodla vzdorovat Trumpovým požadavkům ohledně ústupků v oblasti obchodních vztahů, Spojené státy by mohly americkým podnikům zakázat renmninbi jakožto fakturační a vypořádací jednotku v jejich obchodním spojení s čínskými partnery. Stejně tak by mohly nastavit nové bariéry všem investicím do aktiv denominovaných v čínské měně,“ míní Cohen. „Nabízí se i možnost nabídky dolarové swapové linky za mnohem výhodnějších podmínek všem centrálním bankám, které by souhlasily s ukončením dohody s čínskou centrální bankou. Seznam možných akcí je opravdu dlouhý,“ konstatuje profesor.

Cohen upozorňuje, že by takto představená měnová válka ve spojení s tou obchodní byla opravdu nebezpečná, případně až katastrofická. Minimálně bychom byli svědky destabilizace finančních trhů a mezinárodního úvěrového systému. Jak ale Cohen připomíná: „Muž, který si myslí, že ‚obchodní války jsou dobré a lze je snadno vyhrát‘, se těmito možnosti nenechá jen tak zastrašit…“

*Cohen používá termín „měnová válka“ ne ve zcela přesném významu, jak je běžné, což je situace, kdy země oslabují vlastní měny, aby tak podpořily domácí vývoz.

 

Newsletter