Trump manipulátor? Aneb p(r)omluvy (k) dolaru

Donald Trump potřebuje slabý dolar. Bohužel pro něj, zatím se ho nedočkal. Dost možná proto se uchyluje k praktikám, které investoři již pěknou řádku let nezažili. Stane se z blonďatého státníka manipulátor kurzu dolaru? Možné to je, shodují se experti. Existuje hned několik způsobů, jak toho dosáhnout.

Americký prezident dlouhodobě kritizuje především Čínu a eurozónu za to, že podle něj oslabují vlastní měny, aby tak získaly konkurenční výhodu oproti Spojeným státům. Byť tato domněnka byla v dubnu vyvrácena samotným americkým ministerstvem financí v rámci reportu o devizových trzích, Trump ze svého postoje nepolevuje. Ostatně není se čemu divit, v rámci snahy o snížení obchodního deficitu USA by slabá měna byla to pravé. I z toho důvodu se mnozí shodují, že Trumpova tvrdohlavost přejde v něco, čehož byly trhy svědky naposledy v 80. letech a 90. letech.

Snížení obchodního deficitu prostřednictvím zvýšení konkurenceschopnosti amerických firem nejde dohromady se silným dolarem. Trumpova administrativa se sice snaží situaci „zachránit“ skrze zavádění dodatečných cel, k dokonalosti – alespoň z pohledu amerického prezidenta – má tato snaha zřejmě ještě hodně daleko. Když k tomu připočteme politiku zvyšování úrokových sazeb Federálního rezervního systému, Trumpovi opravdu nezbývá nic jiného, než se vložit do hry.

A jak by slabého dolaru mohl dosáhnout? Tým banky ING ve složení FX a makrostratég Viraj Patel a šéf oddělení globální strategie Chris Turner představili hned pět možností:

  1. Devizové intervence 
  2. Změna trendu politiky Fedu
  3. Slovní intervence Bílého domu
  4. Tlak na hlavní obchodní partnery USA, aby posílili své měny
  5. Vytvoření amerického státního fondu

Oslabte dolar!

Nejvíce přímým způsobem, jak oslabit dolar, by bylo nařídit prostřednictvím newyorské pobočky Fedu devizové intervence americkému ministerstvu financí skrze Exchange Stabilization Fund (ESF). Pomineme-li fakt, že by tento krok vzhledem k nastaveným pravidlům pravděpodobně znamenal porušení mezinárodních závazků o měnových kurzech, hlavní překážkou by byla především rozvaha fondu.

Jak uvádí banka ING, ESF k 31. červenci 2018 disponoval v dolarech denominovanými aktivy v hodnotě 22,27 miliardy USD (vše státní dluh), což by vzhledem k tomu, že dolarový trh eviduje denní obrat o velikosti 4 bilionů USD, nestačilo na jakkoli výraznější vychýlení kurzu.

Na druhou stranu, existuje možnost, kdy by Trumpova administrativa mohla přikročit k intervencím. Stalo by se tak tehdy, pokud by šlo o nutnost z hlediska národní bezpečnosti. Byť to podle Patela a Turnera zní jako absurdní záležitost, nemohou ji zcela vyloučit už jen vzhledem k tomu, že z toho samého důvodu jsou aplikována dodatečná cla na dovoz zboží do USA.

Přibrzděte!

Další možností je přibrzdit proces utahování měnové politiky Fedu. V tomto případě by bylo politicky velmi obtížné jakkoliv prostřednictvím Kongresu pozměnit fungování Fedu, například aby zvýšil svůj inflační cíl. Nabízí se však možnost intenzivní kritiky ze strany Bílého domu, podobně jako tomu bylo například tento týden.

ING identifikuje dva možné dopady. Zaprvé, krátkodobě by to do řad Fedu mohlo vnést pochybnosti o správnosti svých rozhodnutí, především v době těsně před měnověpolitickým rozhodnutím. Zadruhé, z dlouhodobého hlediska by to centrální banku mohlo donutit přehodnotit rámec svého fungování. Bez možnosti zasáhnout do fungování Fedu jde však o málo pravděpodobné scénáře.

Hlasy z Bílého domu

Nadějným způsobem, který má ostatně první krůčky již za sebou, jsou další slovní intervence Bílého domu. Byť nebyla Trumpova dřívější snaha oslabit dolar, případně sazby, zcela vždy úspěšná, v některých případech byla pozorována poměrně silná reakce (viz leden 2017 a „dolar je až příliš silný“). Na druhou stranu šlo však pouze o krátkodobou záležitost.

Kanály slovních intervencí jsou dle ING čtyři. Jde o vyčistění spekulativních pozic na long USD, oslabení síly úrokových diferenciálů ovlivňujících dolarové páry, snížení zájmu zahraničních investorů o nezajištěné dolarové investice a zvýšení nejistoty kolem dolarové politiky Bílého domu.

Ve všech případech by však mělo jít pouze o krátkodobý efekt. K tomu dlouhodobějšímu by bylo potřeba „posílení“ o ekonomické fundamenty podporující slabší americkou měnu.

Tak, teď budete posilovat!

Jednoduchou, ale zároveň efektivní, možností, jak oslabit dolar, je nátlak na hlavní obchodní partnery USA, aby posílili vlastní měny. Jedním z takových případů bylo březnové jednání se zástupci Jižní Koreji, kde bylo mimo jiné cílem upevnit závazek Soulu vyvarovat se konkurenčnímu oslabování wonu.

V podobném duchu vyznělo i relativně nedávné vyjádření Trumpa o tom, že bude tlačit na Čínu, aby v rámci dalších obchodních jednání podpořila silnější jüan.

Státní fond v akci

Pátou možností oslabení, případně přibrzdění dolaru, je založení státního fondu, podobně jako to udělala Čína v roce 2007. Pravdou je, že státní fondy bývají typické pro země s výrazným přebytkem běžného účtu platební bilance profitujícím především z exportu přírodních zdrojů země (viz Norsko, ropa a norský státní fond).

Spojené státy tuto definici sice nesplňují, ale jak píše ING, zažíváme nevšední časy, tudíž ani tento krok někdy v budoucnu nelze vyloučit.

Jak to vidí…

Pravdou je, že právě to, co někteří, například FX stratég banky Goldman Sachs Zach Pandl, nazývají „záměrné úsilí“ o oslabení dolaru, by mohlo vyvolat širší výprodej amerických aktiv, včetně bondů, což by ještě více zatížilo americké dlužníky. Příkladem může být – byť ho nelze s jistotou přímo spojit s Trumpovým úsilím oslabit dolar – pokles expozice zahraničních investorů na amerických dluhopisech na 15letá minima.

Podobně se na Trumpovu snahu oslabit americkou měnu dívá i Stephen Jen ze společnosti Eurizon. „Pokud jste portfolio manažer s 30% expozicí ve Spojených státech a víte, že tamní měna bude jakožto nástroj významně oslabena, proč byste tam investoval?“ ptá se.

Hlavní ekonom Deutsche Bank pak Trumpovu snahu ovlivnit Fed a oslabit dolar označil za hru s ohněm. „Snaha ovlivnit činnost a nezávislost centrální banky je opravdu hra s ohněm,“ řekl pro agenturu Bloomberg. „Byť se tento scénář na horizontu událostí nerýsuje, samotný fakt, že o něm hovoříme, vyvolává v myslích investorů mnohé otázky. Bude guvernér Powell naslouchat? Je Fed opravdu nezávislý?“

Pokud by americká centrální banka opravdu přibrzdila proces utahování úrokových sazeb a ukázalo se, že se tak stalo na politický popud, podle Sloka by to vyvolalo oslabení dolaru a zvýšení sklonu americké výnosové křivky. Stejně tak by vzrostla i obava z růstu inflace a z toho, zda si americká aktiva zaslouží titul tradičních bezpečných přístavů, uzavřel ekonom.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

 

Newsletter