Trumpův seznam aneb z deníku amerického protekcionisty

Příčiny problémů domácí ekonomiky hledají politici až příliš často v zahraničí. Máte malý plat a složitě sháníte lepší pracovní místo? No, museli jsme přijmout tisíce imigrantů, bez nich byste si žili jak prasátka v žitě. Nikdo v zahraniční nechce vaše výrobky? No jo, všechny státy okolo furt devalvujou.

Skutečnost vypadá mnohdy odlišně. Nadprůměrný příliv imigrantů sice může zvednout nezaměstnanost a snížit platy, ale jen krátkodobě. V Británii a USA ani to ne. Okolní státy stále podhodnocují svou měnu? Paráda, za stejný peníz si místo jednoho mobilu koupím dva a ještě mi zbyde.

V úvodu zmíněná argumentace je hloupá a populistická, a možná proto na ni tolik lidí slyší. S vidinou snadno získaných hlasů ji využívá i kandidát na prezidenta USA Donald Trump.

Méně Mexika

Trump tak ve svých projevech cílí na snadné terče. Kritizuje například plánovanou investici Fordu do nových výrobních hal v Mexiku. Přesouvání produkce do zahraničí vede dle něj k úbytku pracovních míst v ekonomice USA. Jako prezident by tomuto jevu chtěl zabránit vyšším zdaněním dováženého zboží.

Nejen automobilky by si pak rozmyslely, zda využít levné pracovní síly u sousedů. Vyšší cla by totiž automaticky znamenala dražší produkty v amerických obchodech.

Zase ti imigranti

Ještě větší problém pro americkou ekonomiku podle Trumpa představují mexičtí imigranti. Ať už ti, kteří jsou v USA nelegálně, nebo ti, kteří tam mají teprve namířeno. Ty první by rád poslal na jih, proti příchodu těch druhých plánuje postavit plot, respektive vylepšit a dokončit ten stávající, který prozatím brání jen třetinu americko-mexické hranice.

… a taky méně Číny

Druhým státem, který si vzal Trump na mušku, se stala Čína. Ta dle Trumpa dokázala zbohatnout jen díky penězům, které se jí podařilo vytáhnout z USA. Stejně tak byla schopna pomocí levné pracovní síly přetáhnout tisíce pracovních míst.

Nejvíc ho ale naštvala letošní devalvace juanu, kterou Čína zlevnila veškerý svůj vývoz. Nepřímo tak nasměrovala USA k prohloubení deficitu platební bilance.

Trump by chtěl reagovat revizí všech stávajících obchodních dohod USA s mezinárodními partnery a ty, ve kterých tahají USA za kratší konec, upravit, či dokonce zrušit. Podobně již zmiňované zdanění dovozu by mělo omezit příliv levného zboží z Číny, ale třeba i Japonska, další asijské mocnosti, která ráda podhodnocuje svou měnu.

Růst HDP

Nejen tato hospodářsko-politická opatření by měla podle Trumpa nastartovat ekonomiku až k šestiprocentnímu růstu, který ale v USA nikdo dobrých 25 let neviděl. Nejrychleji rostlo hospodářství – notně podporované rozvojem internetu – v druhé polovině 90. let, ale ani tehdy se meziročně nezvětšilo o více jak pět procent.

Trump by tak měl mít v rukávu pěknou řádku inovací, které by ekonomice pomohly překročit pětiprocentní hranici. Stavba plotu a omezování mezinárodního obchodu se mezi ně dají zařadit jen velmi těžko.

Newsletter