V české republice se ozývají výzvy pro ukončení měnových intervencí ze strany ČNB. Důvod má být pozitivní vývoj ekonomiky, což je důkazem, že ekonomika je v dobré kondici a není potřeba ji nadále podporovat. Předpokládám, že návrh kritiků spočívá v ukončení intervencí a k návratu volného pohybu kurzu, což bude mít za následek…?
Ukončení intervencí bude mít stejný dopad jako kdyby ČNB zvedla úrokové sazby a je ekonomika na zvýšení sazeb opravdu připravena? Kdokoliv kdo absolvoval vysokoškolský kurz, ekonomie si situaci může představit jako posun AD křivky doleva. Tento krok ať se nám to líbí nebo ne, sníží jak cenovou hladinu (což si kritici přejí), ale současné také produkt. Ano rosteme, ale řada článků poukazuje, že se jedná pouze o růst díky euro fondům. Opravdu si tento růst chceme zpomalit?
Důležité je si uvědomit vpřed hledící uvažování trhů a kredibility centrálních bank. Pokud centrální banka je kredibilní a vyhlásí například hodnotu měnového kurzu, který chce udržovat, nemusí provést žádné nákupy, nebo případně pokud je provede, nemusí v čase tolik intervenovat aby ho udržela. Reálně to znamená, že devizové intervence ze strany ČNB nemusí být tak velké, aby křivku AD držela napravo, ale jakmile tento závazek příliš brzo uvolní stlačí to AD křivku doleva a HLAVNĚ sníží její kredibilitu, což bude mít negativní následky v budoucnu a jakýkoliv krok ČNB bude nákladnější.
Důležité je ještě poznamenat, pokud se vládě nelíbí politika umělého kurzu, může kdykoliv snížit svůj deficit a posunout křivku AD doleva a bojovat proti politice ČNB. Dokud vláda není ochotna nic podobného dělat, jsou to jen prázdné výroky ze strany vládních představitelů bez jakkékoliv „skin in the game“, jak říká N. Taleb.
ČNB: Růst ekonomiky je udržitelný. Intervence nejméně rok
Pro ilustraci na závěr si prosím představme hypotetickou situaci: V roce 2013 ČNB v listopadu zasedla a rozhodla se snížit sazby z 5 % na 3 %. Tento skok by vyděsil řadu lidí, protože snížení úrokové sazby o dva procentní body je velkým skokem, toto snížení sazeb by bezpochyby mělo za následek skokové oslabení kurzu, které by nikdo neřešil, a kritici se spíše zaměřili na skokovou změnu úrokových měr. Spousta ekonomů by ČNB kritizovala za nerozvážnou politiku a varovala pádivou inflací apod. ale nebylo by jich tolik jako při devizové intervenci.
Po dvou letech by ekonomika začala růst, ale pořád by se neblížila inflačnímu cíli dvou procent. Opravdu by existovalo stejné množství lidí, co by požadovalo zvýšení sazeb v situaci, kdy inflace se neblíží svému cíli? Ano, určitě ti co kritizovali skokové snížení o dva procentní body, by se dožadovali zvyšování sazeb, ale troufám si tvrdit, že jejich podpora nebyla tak velká, jako kritiků dnešních intervencí.
Kurz který dnes slouží jako další nástroj je jen dalším nástrojem na seznamu, první na seznamu jsou úrokové sazby, v případě malé otevřené ekonomiky další nástroj na seznamu je měnový kurz.
P.S. Nejedná se o nic jiného než o návrh McCalluma, následovníka Miltona Friedmana.
Autorem blogového příspěvku je Denis Mandok. Text ze svého blogu nabídl Roklen24 v rámci diskuse k tématu a v reakci na další texty, které vyšly k tématu intervencí ČNB na koruně v tuzemských médiích i na Roklen24. Text v nezměněné podobě uveřejňujeme.
