Řecko předložilo věřitelům nový návrh, na jehož základě chce získat další finanční pomoc. Požaduje dvouletou dohodu se záchranným fondem eurozóny a souběžnou restrukturalizaci svého dluhu. Oznámil to dnes úřad řeckého premiéra Alexise Tsiprase s tím, že Atény zůstávají u jednacího stolu.
Tsipras žádá EU o dva roky navíc
Premiér Tsipras podle všeho ztrácí nervy. Svým posledním tahem, žádostí i další, dvouletý záchranný program, popírá mnohé z toho, co v předchozích dnech učinil. Překvapivým vyhlášením referenda, zdálo se, hodlal svěřit odpovědnost řeckému lidu. Jeho čin mohl být interpretován jako slabošský, ale na druhé straně také jako ryzí akt demokracie. Tím však, že nyní činí další krok – stále několik dní před referendem – jenom dává najevo, že o názor veřejnosti mu zase tolik nejde. Nebo se obává, že lidé v referendu řeknou „ano“ dohodě s věřiteli, což prakticky značí jeho politický konec. Nebo se strachuje, že řecká ekonomika se do dne konání referenda dočista zhroutí. To vše ale měl mít dobře promyšleno před tím, než referendum vyhlásil. Nyní působí nejvíce jako politik, jenž učinili silácké, líbivé gesto, jehož následků se sám zalekl. To není státnické jednání. Nelze se ubránit dojmu, že nyní Tsipras „stahuje kalhoty, když brod je ještě daleko“.
Zdá se tak stále zřetelněji, že vyhlášení referenda bylo jen dobrodružnou, ne zcela domyšlenou hrou vabank. Tsipras zřejmě usoudil, že věřitelé „cuknou“. Tomu by odpovídal jeho výrok, jejž pronesl jen pár hodin před tím, než zažádal o další záchranný program, a sice že věřitelé Řecko v eurozóně podrží, i když lidé řeknou v referendu „ne“. V tomto smyslu se ostatně vyjádřil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který dnes uvedl, že „ne“ v referendu neznamená odchod Řecka z eurozóny. Tím i věřitelská strana mírnila svůj včerejší postoj, kdy interpretovala referendum v podstatě jako plebiscit o setrvání Řecka v eurozóně.
Řecko má nový plán – sledujeme ONLINE
I tak však věřitelé nyní nepředvádějí zdaleka takové přemety a otočky jako Tsipras a spol. Je přitom pravděpodobné, že nejde o poslední překvapivý krok řecké strany, která evidentně tahá za kratší konec. Co hůře, své tahání za kratší konec, a s tím spjaté napětí, se snaží skrývat za rádoby sebevědomé, spíše však jen silácké výroky, eventuálně braní si řeckého lidu coby rukojmí. Jinak už po dnešní Tsiprasově otočce prostě referendum nahlížet nelze. Jak mají mít Řekové byť jen elementární důvěru v jeho doporučení říci dohodě s věřiteli „ne“, když jen pár hodin poté sám Tsipras žádá věřitele o další miliardy eur a o de facto zahájení dalších jednání s věřiteli – znova, aniž by znal výsledek referenda.
Ukazuje se bohužel, že Tsipras nemá žádný promyšlený plán. A pokud sázel na to, že po vyhlášení referenda si jako rukojmí vezme nejen řecký lid, ale celou eurozónu, zásadně se přepočítal. Zatímco negativní reakce eura, evropských akcií i dluhopisů dalších zemí eurozóny nebyla v pondělí po vyhlášení referenda zdaleka tak silná, jak se někteří obávali, řecké akcie a dluhopisy se propadly docela zásadně. Tsipras v těchto dnech poznal sílu trhu. Toho trhu, který – věren své levicové ideologii – zřejmě značně podceňuje. Kdo si tak jako on myslí, že trh lze spoutávat, odhaluje, že nerozumí jeho pravé síle.
Svým dnešním tahem Tsipras ztratil další porci své kredibility. Nyní by to měl celkem zřetelně vidět i ten volič, který mu ještě v lednu dával svůj hlas.
