„Tučné“ zisky z mezinárodního obchodu. Příklad tloustnoucího Mexika

Když se řekne obezita, většina lidí si představí mnoho sladkostí a slaných pochutin a naopak žádné cvičení a pohyb. Řadu lidí také hned napadne země McDonalda a jiných fastfoodových dobrot – Spojené státy americké. Rostoucí počet obyvatel s výraznou nadváhou však není jen problémem USA, ale dotýká takřka všech vyspělých zemí. A v posledních letech, jak se zdá, se epidemie obezity šíří také do těch rozvojových. Může za to mimo jiné dynamicky se rozvíjející mezinárodní obchod.

Jak to s obezitou vypadá v zemích OECD, to můžete vidět na následujícím obrázku z nejnovějšího reportu Obesity Update (2017), ve kterém OECD každoročně sleduje vývoj této oblasti (poslední data jsou z roku 2015). Největší problém s výraznou nadváhou obyvatel skutečně mají Spojené státy, kde je obézních přes 38 % lidí. „Nejtlustšími“ Evropany jsou pak Britové, kterých je obézních téměř 27 %. A ani Česká republika s 21 % na tom není nijak růžově.

Ekonomie obezity: Kdo má na svědomí, že svět tloustne?

Co je však zajímavé, téměř na vrchol žebříčku, na druhé místo za Spojené státy, se prodralo Mexiko, které bychom mezi nejvyspělejší státy rozhodně nezařadili. Jak však ve svém článku, který publikoval ekonomický blog Naked Capitalism, upozorňují Osea Giuntella z University of Pittsburgh, Matthias Rieger z International Institute of Social Studies, Erasmus University Rotterdam a Lorenzo Rotunno z Aix-Marseille University, Mexiko v posledních desetiletích výrazně zbohatlo z mezinárodního obchodu, tyto zisky však byly možná až příliš „tučné“.

Ještě na konci 70. let minulého století se v Mexiku míra obezity pohybovala kolem 10 %. Rozvoj mezinárodního obchodu se však ruku v ruce s ekonomickým růstem musí dříve nebo později promítnout do růstu důchodů obyvatelstva, z čehož plyne růst domácí spotřeby. Nebo jinak, rostoucí export dříve nebo později vyvolá také rostoucí import. Na obrázku lze vidět rostoucí mexický import z USA, které jsou pro Mexiko nejvýznamnějším obchodním partnerem.

Čtyři způsoby, jak lze zhubnout díky behaviorální ekonomii

Vyšší důchody obecně obvykle znamenají vyšší spotřebu, a jak uvádí článek, v případě Mexika to ve velké míře znamenalo  spotřebu nezdravých potravin importovaných ze Spojených států. A tak se mexická obezita do roku 2015 vyšplhala až na téměř 32,5 %, což ze země učinilo druhý nejtlustší stát v rámci OECD – hned po svých severních sousedech.

Jak však uzavírá článek, Mexiko patrně nebude žádnou výjimkou, podobný vývoj lze sledovat také například v Thajsku. S tím, jak se rozvojové země stále intenzivněji zapojují do mezinárodního obchodu, z čehož čerpá ekonomický růst země, výnosy se se zpožděním projevují také v rostoucím bohatství obyvatelstva. A spolu s rostoucím bohatstvím, které přirozeně znamená vyšší spotřebu, se bude z vyspělých zemí do těch rozvojových šířit také epidemie obezity, a oba tábory se tak sobě začnou nápadně podobat.

Státní boj s obezitou. „Hamburgerová“ daň plní rozpočty

 

Newsletter