Euro podruhé v týdnu posílilo na 1,2000 EURUSD. Jde primárně o vliv oslabujícího dolaru. Koruna po oslabení nad 26,20 za euro drží pohyb do strany. Silnější euro proti dolaru na ni evidentně nemá vliv.

Turecké volby: Přinesou řešení politického patu?

V Turecku se v neděli uskuteční již druhé parlamentní volby během posledních pěti měsíců . Analytici se však obávají, že patovou politickou situaci, která ochromila ekonomiku, stejně nevyřeší. Všechny průzkumy veřejného mínění naznačují, že volební výsledek povede k další paralyzaci parlamentu, stejně jako ten z posledních voleb, které se konaly 7. června.

Nicholas Spiro, vedoucí poradenství ve společnosti Spiro Sovereign Strategy, varoval, že Turecko „šlape po tenkém ledě“ v ekonomickém slova smyslu, zejména v souvislosti se zhoršením sentimentu na rozvíjejících se trzích.

Jaká krize? Turecko může Řecku závidět

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), konzervativní strana zřízená tureckým prezidentem Erdoganem, pravděpodobně získá kolem 40 až 42 procent hlasů. To by mělo stačit, aby zůstala největší stranou v parlamentu. K zajištění většiny je, podle agentury Teneo Intelligence, třeba získat 44 až 45 procent.

Očekává se, že Republikánská lidová strana (CHP) skončí druhá. Následovat ji bude Nacionalistická strana (MHP). Průzkumy také ukazují, že Kurdská lidová demokratická strana (HDP) pohodlně překročí hranici 10 procent, kterou je pro vstup do parlamentu třeba překonat, a podle Teneo získá 12 až 13 procent hlasů.

Volby přichází pro Turecko v kritické době. Turecko se taktéž angažuje v boji proti Islámskému státu v sousední Sýrii, což u voličů zvyšuje geopolitické obavy. Mnozí mají pocit, že turecký stát konfliktu využívá jako záminku k útoku na kurdské bojovníky v Sýrii a snaží se tak také zasáhnout proti kurdské menšině doma. Turecko – kurdské napětí je momentálně velmi vysoké. Nepřidaly mu ani bombové útoky, které Turecko v posledních měsících zasáhly.

V reakci na průzkumy se ekonomové obávají, jaký vliv budou mít volby na kdysi prosperující tureckou ekonomiku, kterou v nedávné době táhlo ke dnu globálního zpomalení a migrační krize. „Ekonomika dramaticky zpomalila, etnicko-sektářské násilí se rozšířilo, uprchlická krize se prohlubuje, věrohodnost protiinflační politiky centrální banky je v troskách a sentiment rozvíjejících se trhů zůstává pochmurný, „řekl Spiro pro CNBC. Kdysi prosperující ekonomika rostla v roce 2010 tempem 9,2 procenta. Nyní podle posledních prognóz Mezinárodního měnového fondu roste tempem 3 procenta, a v roce 2016 očekává růst 2,9 procenta.

„Vše naznačuje tomu, že volby skončí stejným výsledkem jako ty předchozí – roztříštěným parlamentem, ve kterém je AKP nucena vytvořit koalici,“ řekl. I přes to by však AKP mohla snadno vytvořit koalici s krajně pravicovou MHP. Na turecké politické scéně jsou si poměrně blízko. Sinan Ülgen, profesor a politický analytik Carnegie Europe, řekl, že „proveditelnost takového scénáře bude velmi záviset na tom, zda se vedení MHP po volbách rozhodnete slevit z některé svých podmínek.“ Mezi ně patří například souhlas AKP s „vyšetřováním korupce u členů předchozí vlády, včetně Erdoganových společníků, dodržování ústavních limitů prezidentem Erdoganem, či konec probíhajících mírových rozhovorů mezi tureckou vládou a Kurdy.“

Kurdové vs. Turecko: Kam vítr, tam plášť?

Newsletter