Rizikově averzní nálada na devizových trzích trvá. Oslabují rizikové měny jako kanadský, australský a novozélandský dolar. Koruna oslabuje k hranici 27,20 za euro. Spolu s ní slábne i polský zlotý a maďarský forint.

Turecko po volbách? „Má na růst o 4,5 % ročně“

Turecko nyní plní tištěné i webové stránky médií zejména v souvislosti sestřelení ruského stroje na hranicích se Sýrií a rozpoutaného konfliktu s Ruskem i skrze vlnu uprchlíků, směřujících přes jeho území do Evropy. Co ale pro budoucnost země, její ekonomiku a investory do tureckého trhu znamenají listopadové volby, ve kterých strana prezidenta Erdogana AKP opět získala většinu, o kterou v červnu přišla? Kam se bude Turecko nyní ubírat? Jak to ovlivní tureckou ekonomiku a atraktivitu země v očích investorů? Co turecké hospodářství nejvíce pálí? O budoucnosti Turecka po předčasných volbách jsme hovořili s experty turecké TEB Asset Management ze skupiny BNP Paribas – Selimem Yazicim a Pinar Uguroglu.

R24: Jak vnímáte vývoj napětí mezi Tureckem a Ruskem po sestřelení ruského stroje na hranicích se Sýrií? Co to může znamenat pro vztahy obou zemí?

Selim Yazici: Jedná se o událost stále čerstvou (rozhovor byl pořizován v den sestřelení stroje) a je těžké ji komentovat. Historicky platí, že Turecko a Rusko mají silné a oboustranně výhodné obchodní vazby, země vedou častý dialog i politicky. V minulosti už k incidentům a nedorozuměním mezi zeměmi došlo a obchod mezi Tureckem a Ruskem tím v podstatě postižen nebyl.

R24: Měli by investoři zvažovat investici na tureckém trhu, co tamních akcií či dluhopisů? Proč ano, proč ne?

Pinar Uguroglu: Turecko nabízí zcela unikátní směs progresivní země. Demografická struktura obyvatelstva předznamenává více než dobrý výhled do budoucnosti. Má vysoký podíl mladých lidí a počet obyvatel stále roste. I když se mění životní styl mladých lidí po vzoru např. evropském, dá se i nadále počítat s růstem populace. Domácí poptávka poroste i v budoucnosti, stejně tak vládní i soukromé domácí investice. Turecko se také může pochlubit poměrně nízkým veřejným dluhem a zodpovědnou fiskální politikou nepodléhající politickým cyklům. Turecko je také zásadním řekněme energetickým mostem mezi Evropou a Blízkým východem. Geografická poloha Turecka je vůbec klíčová vzhledem k událostem posledních let a budoucí prosperita země bude posílena i zklidněním situace v sousedních zemích.

R24: Je tedy turecká ekonomika investorsky atraktivní? Čím právě teď, v napjaté době?

Selim Yazici: Politické rozepře a vzájemné nepochopení vlády a občanů už vzalo za své. Současná situace spěje ke konstruktivními řešení problémů a k uskutečnění strukturálních reforem. Také se zlepšuje kondice tureckého exportu, například poprvé od listopadu 2009 skončilo zářijové saldo obchodní bilance v přebytku.

R24: Jaký směr vývoje očekáváte v Turecku po předčasných volbách, které se konaly v listopadu?

Selim Yazici: Turecko nyní bude opět považováno za stabilní zemi, což ekonomice prospěje. V zemi se v poslední době konaly čtvery volby různých úrovní. Politická situace posledních měsíců byla poněkud nestabilní, navíc bylo také potřeba řešit teroristické útoky a další domácí záležitosti země. Myslím, že tento rok byl extrémně náročný nejen pro politiky a podnikatele, ale také pro celý turecký národ. Nicméně jsem skutečně přesvědčen, že budoucnost přinese stabilitu i výraznější hospodářský růst.

Pinar Uguroglu: Kondice tureckého hospodářství je více než dobrá. Nová vláda, která byla ustanovena na konci listopadu, si uvědomuje důležitost implementování reforem. A to především reforem mikroekonomického charakteru. Nebude se zaměřovat na velké okázalé projekty, ale na řešení konkrétních palčivých problémů. Již v roce 2001 byly provedeny zásadní reformy, jako např. ozdravení bankovního systému, privatizace, také se významně investovalo do infrastruktury. Bude ale ještě třeba reformovat zejména politiku zaměstnanosti a daňovou oblast. A nová vláda se skutečně zdá být nakloněna klíčovým ekonomickým reformám.

R24: Jaký v tuto chvíli očekáváte budoucí vývoj turecké ekonomiky?

Pinar Uguroglu: Turecko nyní neroste tak rychle, jak by mohlo. Předpokládáme, že by mohlo růst o 4,5 % ročně. Pokud by se dařilo ekonomicky přiblížit východní část Turecka s rozvinutější západní části, a díky populačnímu růstu o 1 % ročně, by námi odhadovaný 4,5% růst mohl být udržitelný dlouhodoběji. A to i díky výhodné poloze Turecka, ze které bude země těžit ještě více, obzvláště poté, až dojde ke zklidnění situace v sousedním zemích. Ale nemyslím si, že 4,5% růstu dosáhneme v příštím roce, ekonomika bude spíše stále pod svým potenciálem. V roce 2016 odhaduje, že růst ekonomiky bude okolo 3 %. Což je sice nižší hodnota, než by turecká ekonomika mohla dosahovat, nicméně ve světovém měřítku se jedná o slušný růst.

R24: Jak se vyvíjí a podle vás budou vyvíjet obchodní vztahy s Čínou?

Pinar Uguroglu: Čína není až tak zásadní obchodní partner pro Turecko jako jiné země. Import se sice pohybuje okolo 3 miliard dolarů ročně, ale turecký export do Číny není v tak velkých objemech, během posledních let má spíše klesající tendenci. Turecko by mohlo do Číny exportovat více, ale řekla bych, že turecké firmy by jen těžko konkurovaly firmám čínským. Prostor pro zintenzivnění obchodních vztahů s Čínou je obrovský, Turecko by se na tuto spolupráci mohlo více zaměřit.

R24: Může případná změna na prezidentský systém v Turecku nějakým způsobem ovlivnit ekonomiku?

Selim Yazici: Nemyslím si, že pokud by k něčemu takovému došlo, že by to ekonomiku jakýmkoliv způsobem ovlivnilo. Jednak je v Turecku silně zakořeněn demokratický systém. Systém vlády se silným panovníkem a důrazem na tržní hospodářství je pro Turecko typickým. Dále se také ukázalo, že současná vláda si uvědomuje sílu voličů. Obzvláště poté co v červnových volbách AKP ztratila většinu. Volby v listopadu potvrdily, že AKP se poučila se svých chyb, napravila je a nastolila jasný nový směr.  Nynější volby dopadly v její prospěch. Tržní mechanismy jsou hluboce zakořeněny v turecké společnosti, nemohou být ohroženy vládními zásahy. V současné době naopak očekáváme, že vládní reformy ekonomiku zásadně podpoří.

R24: Co vnímáte jako současný největší hospodářský problém Turecka?

Pinar Uguroglu: Chronickým problémem Turecka je vysoká inflace, kterou se dlouhodobě nedaří snížit na požadovaných 5 – 6 %, čehož se dařilo docílit pouze v době recese. Zatímco v době, kdy ekonomika roste, se inflačního cíle nedaří dosáhnout. Věříme, že strukturální reformy tuto situaci zlepší.

Selim Yazici:  Pokud bych měl říci, co skutečně nejvíc trápí ekonomiku, tak je to nízká míra úspor (ty jsou opravdu nízké), deficit platební bilance a zmíněná inflace. Také by bylo dobré se zaměřit více na export. Za důležité považuji i to, aby Turecko drželo krok s evropskými zeměmi ve všech oblastech.

R24: Turecko chce urychlit jednání o vstupu do Evropské unie. Jak vidíte tato vyjednávání?

Selim Yazici: Faktem je, že v minulosti byla veřejná podpora vstupu Turecka do Evropské unie výraznější než nyní vzhledem k vývoji některých událostí, jako například tlaku Velké Británie na Evropskou unii a podobně. Domnívám se, že přijetí Turecka do Evropské unie by bylo obrovským přínosem pro obě strany, přičemž hlavní výhody vidím spíš v sociální než ekonomické oblasti a za klíčovou také strategickou polohu Turecka. 

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Selim Yazici je CEO turecké TEB Asset Management ze skupiny BNP Paribas. Do společnosti vstoupil v roce 2012. Na tureckém finančním trhu působí téměř 20 let. Pracovní zkušenosti získal také např. v New Yorku či Londýně, kde pracoval pro společnosti jako Lehman Brothers, Nomura International a Unicredit MIB. 

Pinar Uguroglu od srpna roku 2013 řídí výzkum v turecké TEB Asset Management ze skupiny BNP Paribas a zároveň je zástupkyní CIO. Od roku 1999 působila např. jako analytička aktiv v Bank of America/Merrill Lynch v Londýně a Istanbulu.

Newsletter