Na lidi, kteří se ocitnou ve finančních problémech či jim jejich dluhy přerostou přes hlavu takovým způsobem, že jsou nuceni vyhlásit osobní bankrot, často může být nahlíženo tak, že se ve svých finančních záležitostech chovali krajně nezodpovědně. Nicméně ve Spojených státech, kde je systém zdravotnictví – byť s pár nikoliv bezvýznamnými výjimkami – soukromý, a kde je zdravotní péče navíc velmi drahá, vás do vážných finančních problémů snadno může dostat i okolnost, kterou často nelze příliš ovlivnit – a sice špatný zdravotní stav.
Zdravotní problémy, nebo spíše nezaplacené účty za poskytnutou zdravotní péči, jsou tak v USA – vedle nesplacené hypotéky či dluhu na kreditních kartách – považovány za jednu z nejrozšířenějších příčin osobního bankrotu. Podle studie NerdWallet, jejíž výsledky rozebral server CNBC, mělo v roce 2013 problémy s placením účtů za lékařskou péči 56 milionů Američanů, což je zhruba pětina všech tamních dospělých.
Mezi příčinami osobního bankrotu se pak nesplacené účty za léčení podle analýzy NerdWallet staly vůbec tou největší. V roce 2013 měly způsobit zhruba 650 tisíc osobních bankrotů, a postihnout tak domácnosti představující 1,7 milionů Američanů. Nejrizikovějšími věkovými kategoriemi se přitom ukázal být věk mezi 35 a 44 a dále pak mezi 45 a 54 lety.
Americká tragédie: Jde zdravotnictví a zisk dohromady?
K podobnému závěru dříve došlo i několik akademických studií. Například vědci z Harvardovy univerzity v roce 2005 uskutečnili rozhovory s 931 Američany, kteří se v roce 2001 dostali do osobního bankrotu. Zhruba polovina z nich přitom uvedla jako příčinu právě zdravotní problémy. Autoři dále upozorňují, že finanční problémy způsobené nemocí mohou postihnout i ty, kteří mají zdravotní pojištění, jelikož to má v USA často dost slabé pokrytí a vysokou spoluúčast. V roce 2007 pak podle jiné studie z Harvardu měly zdravotní problémy na svědomí přes 62 % osobních bankrotů v USA, přičemž tento podíl se od roku 2001 zvýšil o téměř polovinu.
Nicméně nová studie z Massachusettského technologického institutu (MIT), která letos vyšla v časopise New England Journal of Medicine, nemaluje ohledně zdravotních bankrotů tak černé závěry. Autoři zde byli schopni přiřadit zdravotním problémům, respektive výdajům na lékařskou péči, pouhá 4 % bankrotů. Hlavním zdrojem dat byly záznamy o hospitalizaci z let 2003-2007 a úvěrové zprávy z období 2002-2011 z Kalifornie pro osoby starší 25 let. Studie zahrnovala zhruba 780 tisíc lidí se zdravotním pojištěním a kolem 150 tisíc bez něj.
Autoři i tak nepopírají, že zdravotní problémy přinášejí jednotlivcům nezanedbatelné ekonomické náklady. „Ukazuje se, že to není (výhradně) o bankrotu, ale mnohem více o ztrátě zaměstnání a výdělku,“ citoval server Science Daily Amy Finkelstein, jednu ze spoluautorek výzkumu. „Máme podezření, že to, co způsobuje míru úpadku, kterou vidíme, je fakt, že někteří lidé ztratí svou práci kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu, což dále vede k tomu, že se ocitnou v bankrotu. To ovšem neplatí pro starší lidi, kteří nepracují, a tudíž nenesou na trhu práce kvůli špatnému zdravotnímu stavu,“ dodala ekonomka z MIT.
