Dolar zůstává pod výprodejním tlakem. Oslabuje v dolarovém indexu i proti procyklickým měnám. Vůči euru se obchoduje nad 1,1880 EURUSD. Měny regionu těží ze slabšího dolaru a z lepšího tržního sentimentu. Jediná koruna mírně oslabila nad 25,50 za euro.

Ukrajina má ministryni financí „Made in USA“ a chce peníze MMF

Ukrajinská ekonomika se nachází v rozvalu. Poměr jejího veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu jenom za letošek stoupne odhadem z přibližně 40 na 70 procent. Zemi hrozí deficit přesahující deset procent HDP. Hodnota hřivny se za poslední rok propadla o 50 procent. Inflace vystoupala nad dvacet procent. Objem devizových rezerv se v listopadu ztenčil na necelých deset miliard dolarů. Těžba uhlí v Donbasu je kvůli ozbrojeným střetům značně utlumena, takže země musí komoditu dovážet. To vedle podpory hřivny centrální bankou umenšuje devizové rezervy, stejně jako pokles exportu, který je rovněž výsledkem ochromení ekonomické aktivity v hospodářsky významné části země. Rusko navíc zjevně hledá způsoby, jak Ukrajinu připravit i o příjem z poplatků za transfer zemního plynu – chce ji obcházet buď severně přes Balt, nebo jižně, prostřednictvím vyššího objemu přepravy přes Turecko.

Boj o přežití

V rozkladu je i správa země, léty podlamovaná enormní korupcí. Rok 2015 bude rokem boje o ekonomické přežití, líčí tak staronový premiér Arsenij Jaceňuk ponuré vyhlídky.

Do boje však vyráží se sestavou, která by za normálních podmínek vyrážela dech. Za těch extrémních, jimž Ukrajina nyní čelí, ji ale, zdá se, nic jiného nezbývá. A tak je teď – poté, co byla minulý týden schválena nová vláda – ministryní financí postsovětské země Američanka Natalie Jarešková. Absolventka Harvardu, která dříve zastávala různé ekonomické pozice na americkém ministerstvu zahraničí.  Novopečeným ministrem hospodářství je zase Litevec Aivaras Abromavicius, dosud partner švédské investiční firmy. Ministerstvo zdravotnictví zase řídí Gruzínec, Alexander Kvitašvili.

Do nové ukrajinské vlády míří manažeři i finančníci

Symbolika je zjevná. Gruzie i Litva jsou státy, které se ostře vymezují proti ruskému vlivu. V případě Jareškové pak snad ani symbolika nemůže být zřejmější. Všichni tři vyrážejí do boje za záchranu ukrajinské ekonomiky pod prozápadním praporem. Všem třem udělil prezident Petro Porošenko ukrajinské občanství zvláštním výnosem, jen pár hodin před tím, než se ujali funkcí.

Tak zřetelná demonstrace prozápadní orientace jistě Jaceňukově vládě pomůže dosáhnout na další peníze z účtů Mezinárodního měnového fondu. Ten v dubnu Ukrajině přiklepl půjčku přesahující 17 miliard dolarů, kterou země může čerpat v postupných tranších po dobu dvou let. Podmínkou ovšem je, aby viditelně reformovala a ozdravovala svoji ekonomiku. A to i za cenu až drakonických úsporných opatření.

Mise MMF

Dnes přijíždí do Kyjeva mise fondu, která během devíti dní posoudí právě to, na kolik je země způsobilá obdržet další tranši. Dosud od MMF získala ve dvou tranších 4,6 miliardy dolarů. Nyní je ve hře tranše o objemu 2,7 miliardy. Kyjev původně počítal, že peníze uvidí ještě do konce letošního roku. Jenže MMF čekal, až se ustaví nová vláda – teprve s ní bude jednat o třetí tranši.

MMF: Ukrajina bude potřebovat další miliardy finanční pomoci

Zatímco zmíněný prozápadní trojlístek si zřejmě při vyjednávání se zástupci MMF povede dobře, mnohem těžší práci bude mít při samotném řízení zkostnatělých a přebyrokratizovaných ministerstev. Jarešková, jež spoluzakládala „štíhlý“ fond soukromého kapitálu, se nyní bude muset sžít s těžkopádnými strukturami, které se od dob komunismu vlastně takřka nezměnily. A nejen sžít, bude je muset ukočírovat. A zeštíhlit. Stejně tak Abromavicius, zvyklý dosud na prostředí „zápaďácké“ investiční firmy.

Cizozemští „bojovníci“ za záchranu Ukrajiny mají možná dobré šance na internacionální scéně. Mnohem těžší to budou mít u sebe doma. Ale vlastně by to mohlo být jedno. Přebujelý ukrajinský byrokratický aparát, včetně bezpočtu ministerstev, nyní plní pouze potupnou roli jakéhosi prostředníka, který penězi ze záchranné půjčky Mezinárodního měnového fondu splácí ruský plyn. Ekonomika v rozvalu nic jiného neumožňuje. 

Soros: Ukrajina chce do Evropy a ta nesmí stát stranou

Newsletter