Již od počátku civilizace bylo lidstvo posedlé možností, že jednoho dne přijde den jeho extinkce. Dopad asteroidu na Zemi a strašák jaderného holokaustu jsou nejrozšířenějšími obavami naší doby. Ale někteří vědci jsou stále toho názoru, že existuje ještě něco, čemu by měla být přikládána velká část naší pozornosti. Jejich obavy směřují k umělé inteligenci, jejímu exponenciálně rychlému vývoji a možnosti, že inteligentní počítače se v budoucnu dokáží sami rozvíjet.
Poslední varování přichází od profesora Stephena Hawkinga, proslulého astrofyzika. Hawking v rozhovoru tento týden prohlásil, že by umělá inteligence mohla „přelstít nás všechny“ a že je téměř nevyhnutelně jisté, že se lidstvo řítí do spárů technologické katastrofy. Ačkoliv většina laiků odmítá jeho tvrzení s tím, že se jedná o fantazii zakořeněnou ve sci-fi, obrovské tempo pokroku v oblasti umělé inteligence je zcela zřejmé.
Myšlenka, že stroje by jednou mohly být schopny myslet jako lidé, je diskutovaným tématem již od úsvitu výpočetní techniky v roce 1950. Obrovské množství peněz, jež se ročně nalije do výzkumu umělé inteligence technologickými společnostmi v USA, spolu s exponenciálním nárůstem výpočetních kapacit přináší kromě naděje zrychlujícího pokroku lidstva i obavy.
Podle nedávného průzkumu se polovina světových odborníků na umělou inteligenci domnívá, že počítače dosáhnou stejné úrovně inteligenční kapacity jako lidé do roku 2040, 90 procent z nich tvrdí, že tomu tak bude nejpozději do roku 2075. Někteří prominentní technologičtí guru varují, že následky něčeho takového jsou nepředvídatelné. Elon Musk, průkopník elektromobilů a soukromých kosmických letů v Tesla Motors a SpaceX argumentoval, že moderní počítačové technologie jsou potenciálně nebezpečnější nežli jaderné bomby.
Západní vlády by měly brát etické důsledky vývoje IT vážně. Jedním z problémů je, že téměř všechny výzkumy probíhají v technologických společnostech sídlících ve Spojených státech. Google učinil některé z nejambicióznějších investic, ať už co se týče výzkumu kvantové výpočetní techniky, tak třeba jeho letošní koupě IT společnosti Deep Mind, o které outsiděři nemají ponětí, co vlastně dělá. Zatímco se tyto technologie budou nadále vyvíjet, nedostatek veřejného dohledu se může stát problémem.
Vědci sice nemusí být schopni s jistotou říci, kdy umělá inteligence dosáhne či překoná tu lidskou. Nicméně dříve, než se svět dostane do tohoto bodu, pokud vůbec, bude umělá inteligence posouvat lidstvo směrem dopředu a pomáhat mu řešit naléhavé problémy, jež nelze řešit nijak jinak. Rostoucí schopnost počítačů analyzovat obrovské množství dat, bude hrát stěžejní roli při pomoci lidstvu v boji proti změně klimatu a nemocem v průběhu několika příštích desetiletích. Bylo by pošetilé skoncovat s vývojem výpočetní techniky a vzdát se těchto pozitiv z důvodů potenciálních nejasných nebezpečí v budoucnu.
(Zdroj: FT)
