Uprchlické kvóty prošly. Češi proti, Slováci je nepřijmou

AKTUALIZOVÁNO: Ministři vnitra států Evropské unie dnes většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi unijními zeměmi. Ministr Milan Chovanec na twitteru oznámil, že proti bylo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.

S ostatními členy takzvané visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) tedy nakonec proti návrhu na rozdělení uprchlíků nehlasovalo Polsko. Varšava přitom v minulých dnech sdílela názor ostatních visegrádských zemí, že povinné kvóty nejsou řešením nynější migrační krize.

Původní návrh Evropské komise počítal s přerozdělením 120.000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců ze tří migrací nejvíce postižených zemí EU, tedy z Řecka, Itálie a Maďarska. Budapešť ale oznámila, že s migranty nyní nemá problém. Podle diplomatických zdrojů proto lucemburské předsednictví EU přišlo s kompromisní variantou předpokládající rozdělení 66.000 uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii; dalších 54.000 míst rezervovaných původně pro osoby z Maďarska mělo být jakousi rezervou pro další rok. Přesná podoba schválených kvót zatím není známá.

„Velmi brzy zjistíme, že císař je nahý. Dnes prohrál zdravý rozum!“ komentoval dnešní hlasování unijních ministrů na twitteru Chovanec.

Povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků nejsou řešením migrační krize a nebudou fungovat, reagoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešní výsledek jednání ministrů vnitra zemí EU, kteří mechanismus kvót přijali většinou hlasů. Podle Sobotky je to špatné rozhodnutí a Česká republika udělala vše proti tomu, aby mu zabránila. O dalším postupu české vlády se poradí s koaličními partnery na středečním jednání vlády. Prezident Miloš Zeman očekává, že středeční summit EU rozhodnutí ministrů vnitra změní.

 „Já už jsem říkal, že premiéři jsou více než ministři vnitra. Domnívám se, že je ještě alespoň slabá naděje, že Evropská rada, která se skládá právě z premiérů, toto rozhodnutí revokuje. Je to ale slabá naděje, protože ta většina pro kvóty byla silná. Teprve budoucnost ukáže, jaká to byla chyba,“ řekl prezident.

Předseda hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš si stejně jako Sobotka nedovede představit vymahatelnost kvót a předpokládá, že Česko proti nim bude ve středu protestovat. „Kvóty, co se týká České republiky, nechtějí určitě ani běženci, ani my a očekávám, že Česká republika prostřednictvím pana premiéra (Bohuslava Sobotky) předloží nějaký konkrétní návrh komplexního řešení, který hlavně zabrání ilegálnímu přílivu uprchlíků a hlavně efektivně konečně začne bojovat proti pašerákům a uzavře ten prostor,“ řekl novinářům Babiš.

Babiš si ale nemyslí, že Česko by mělo rozhodnutí ministrů vnitra napadnout u Evropského soudního dvora. „To určitě ne, myslím, že to musíme vyřešit za jedním stolem v rámci summitu,“ řekl.

Změnit rozhodnutí ministrů summitem je ovšem možné pouze teoreticky. Zatímco ministři v souladu s unijními pravidly mohli své usnesení přijmout většinou hlasů, při schůzkách premiérů může každý stát uplatnit právo veta. Proti zrušení kvót by se tedy nemohl postavit žádný stát, mimo jiné žádná se zemí, která dnes pro kvóty hlasovala.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek s principem kvót také nesouhlasí. „Místo aby EU nejdříve ze všeho ucpala díru v lodi, rozdá všem ešusy, aby rozlívali vodu rovnoměrně do všech částí trupu,“ komentoval výsledek dnešního jednání. Kvóty podle něj narušují suverenitu států a jsou nelogické. Evropa se podle něj musí soustředit na pomoc uprchlíkům v zemích, odkud pochází, zajistit své hranice a bojovat proti pašerákům.

Bělobrádek také vyjádřil lítost nad tím, že Polsko nehlasovalo v souladu s předem dohodnutou pozicí zemí visegrádské skupiny (V4), které Česko předsedá. „Mrzí mě, že Polsko hlasovalo v rozporu s tím, na čem se shodla V4,“ napsal v SMS. Země V4 před dnešním jednáním několikrát společně deklarovaly odpor vůči kvótám.

Mnohem ostřeji než čeští politici reagoval na schválení kvót slovenský premiér Robert Fico. „Dokud budu předsedou vlády Slovenské republiky, povinné kvóty na slovenském území nebudou uplatněny,“ prohlásil šéf kabinetu na zasedání výboru pro evropské záležitosti slovenské sněmovny. Fico dodal že je připraven vstoupit s Bruselem do právního sporu.

Pro Polsko, které dnes na rozdíl od ostatních zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) při jednání unijních ministrů vnitra hlasovalo pro zavedení kvót pro rozdělení uprchlíků v rámci Evropské unie, byla důležitější solidarita s migranty a s Evropou. Řekla to polská ministryně vnitra Teresa Piotrowská. Polsko dnes kvóty pro rozdělení běženců podpořilo jako jediná země V4, ačkoli je dlouhodobě odmítalo.

Ministr pro evropské záležitosti Rafal Trzaskowski uvedl, že „jasný odpor by vedl k tomu, že bychom neměli vliv na rozhodnutí“. „Docílili jsme uznání našich podmínek,“ dodal. Polsku podle něj záleželo například na tom, aby mohlo mít kontrolu nad tím, jakých uprchlíků se ujme.

„Polsko opustilo sousedy z V4,“ uvedla k dnešnímu polskému postoji televize TVN24 na svých internetových stránkách. Asi hodinu před hlasováním prý Piotrowská poprosila o přestávku v jednání a telefonovala do Varšavy, aby se poradila, zda hlasovat s ostatními zeměmi V4 nebo stejně jako většina států EU.

Český ministr vnitra Milan Chovanec po schůzce se svými kolegy z unijních zemí v Bruselu řekl, že polskému postupu nerozumí. „Dohoda (visegrádských) premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně,“ řekl. Pro dnešek to podle něj znamenalo „krátkodobý konec Visegrádu“.

Polsko čekají za měsíc parlamentní volby. Podle průzkumů v nich současnou premiérku Ewu Kopaczovou ze středově-pravicové Občanské platformy čeká porážka. Největší šanci vyhrát má největší opoziční strana, národně-konzervativní Právo a spravedlnost, které se staví ostře proti přijímání uprchlíků pocházejících z muslimských zemí.

Klaus k imigrantům: Merkelová i Gauck činí Evropě medvědí službu

Newsletter