Pfizer je od roku 1849 americkou společností. Právě v tomto roce si německý chemik pod tímto názvem otevřel laboratoř v Brooklynské části Williamsburg. Nyní by se však tato firma mohla stát irskou. Proč? Protože daně! Zisk nové adresy v zahraničí – neboli finanční taktika známá jako daňová inverze by mohla daňovým účtům odlehčit. Jedná se o nevyhnutelný následek zvláštností v daňových zákonech USA, které v posledních letech využívají oživení amerických společností. Pfizer by byl jednou z dalších velkých, známých firem, která by se mohla pokusit připojit k současnému trendu, otevírá téma CNBC.
Pfizer vs. Obama: rozruch v americké farmacii
Současný stav
Od roku 1982 se do zemí z nižší daňovou zátěží přeregistrovalo asi 51 amerických společností, včetně 20 od roku 2012. Patří mezi ně například mnoho farmaceutických společností. V tomto chování pokračují navzdory zákonu z roku 2004 a příslibu zákonodárců se skočením takovéto praxe. Pokračují i navzdory zpřísnění pravidel ze strany Obamovy administrativy a i přes dvě desetiletí trvající úsilí ze strany Internal Revenue Service toto chování potlačit. V současné době se většina firem snaží daňové inverze dosáhnout sloučením společnosti (získání alespoň 25procentního podílu) se zahraničními firmami, na které převádějí svou daňovou povinnost. Tímto způsobem se stal například zdravotnický gigant Medtronic irským nebo Burger King, miamský řetězec rychlého občerstvení, kanadským. Již v roce 2014 chtěl Pfizer do Británie, navrhované převzetí AstraZeneca bylo nakonec zamítnuto. Teď je na stole převzetí irskou farmaceutickou společností Allergan. Změna adresy nemusí nutně znamenat reálný pohyb. Je na firmách, zda ponechají top management v USA, což většina z nich dělá.
Daněmi tráví české firmy 405 hodin ročně, nejvíc v regionu. Kolik Vy? Hlasujte! – https://t.co/KZdn5wxOwn @roklen24
— Roklen24 (@roklen24) 24. Listopad 2015
Background
Daň z příjmu právnických osob je v USA 35 procent, nejvyšší v rozvinutém světě. USA jsou také jednou z mála zemí, která nutí „své“ společnosti platit tuto sazbu ze všech příjmů po celém světě- ačkoli ji mohou odložit, dokud peníze „nepřinesou“ domů. Mnoho zemí, včetně Velké Británie či Kanady, daní pouze domácí zisky. Jeden z perverzních výsledků tak je, že nezávislá americká společnost nakonec zaplatí vyšší daně než identická americká společnost vlastněná zahraničním „partnerem“. Vytvořením nebo nákupem „partnerskou“ společností, tato daňová povinnosti v USA zaniká. A co je důležitější, společnosti, které se takto zachovají, mohou využívat velkorysého amerického systému odpočtu úroků pro platby do vlastních poboček v zahraničí – výhody, která je k dispozici pouze zahraničním mateřským společnostem.
Řešení?
Ani demokraté ani republikáni s touto praktikou nesouhlasí. Neshodnou se ale na tom, co v této otázce dělat. Republikáni tuto praktiku označují jako nevyhnutelný důsledek chybného daňového systému. Jediným řešením je podle nich kompletní předělání daňových zákonů, včetně snížení korporátní daně a omezení daně ze zahraničních zisků. Ačkoli někteří demokraté souhlasí s obecnými konceptem korporátního zdanění – viz Obamova rozpočtová výzva pro rok 2016 k snížení domácí i zahraniční daňové sazby – neshodnou se na mnoha dalších věcech, kvůli kterým je velmi malá šance, aby tato problematika v dohledné době kongresem prošla. Zpřísnění pravidel tuto praktiku udělalo méně atraktivní, Obamova administrativa však upozornila, že pouze právní úprava ji může zastavit úplně. Patová situace v kongresu však znamená jediné, prostor pro ředitele, aby se „zařídili“ sami, uzavírá CNBC.