Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Už žádné zmetky! K větší kvalitě díky umělé inteligenci

Zdroj: Depositphotos

Za pomoci neuronových sítí a umělé inteligence umí odhalit s 99% přesností i ty nejskrytější vady vyrobených produktů. Začínající česká firma  dokáže díky svému řešení provést komplexní kontrolu kvality dříve, než výrobek opustí výrobní linku. Předchází tak nepříjemným situacím, kdy se závada objeví později, v nejhorším případě až při použití zákazníkem. “Například v roce 2019 se muselo kvůli chybám stáhnout z trhu devět milionů aut, přičemž z velké části šlo o chyby odhalitelné umělou inteligencí,” uvádí v rozhovoru pro Roklen24 Martin Cviček, spoluzakladatel startupu 24 Vision.

“Právě automobilový průmysl je jedním z oborů, kde je velký tlak na kvalitu. Míra zmetkovitosti se pohybuje okolo tří až čtyř procent a zároveň je zde riziko obrovských nákladů v případě, pokud k chybě dojde,” vysvětluje Martin Cviček důvod, proč s firmou začali vyvíjet službu především pro automobilky nebo jejich dodavatele. Řešení 24 Vision se ale dá uplatnit prakticky všude, kde je zapotřebí eliminovat lidské chyby. Za svůj inovativní přístup i významný přínos se firma 24 Vision stala vítězem soutěže CzechInvest Startup Challenge. Jak projekt vznikal, jakým výzvám nyní čelí a jaký dopad má na rozvoj firmy i na celý sektor koronavirová pandemie? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v rozhovoru níže.

Jak vznikl nápad založit 24 Vision a řešit chybovost při výrobě takovýmto způsobem?

24 Vision je taková standardní pohádka Za sedmero horami a sedmero řekami”. Projekt vznikl z firmy Tint, která je IT providerem na lokálním trhu a mezi jejíž klienty patřila i automobilka Huyndai. Ta se na Tint obrátila s prosbou, zda by nebylo možné jí pomoci právě s kontrolou kvality pomocí vision systému. Zhruba jeden dva roky se připravovalo řešení na míru v oblasti kontroly kvality palubních desek, které bylo úspěšné a pomohlo nám odhalit potenciál na trhu. Díky tomu jsme se rozhodli zkusit založit nový startup, produktivizovat naše řešení, které využívá nejnovější technologie, jako je deep learning a umělou inteligenci, a zkusit s ním vlítnout na trh. S přípravou produktu jsme začali před dvěma lety a před rokem jsme uvedli první verzi 24 Vision. V současnosti se již aktivně podílíme na prodeji na českém trhu.

Důvod, proč jsme si vybrali pro rozjezd automobilový průmysl, byl ten, že zrovna v automobilovém průmyslu je velký tlak na kvalitu a zároveň riziko obrovských nákladů v případě, pokud k chybě dojde. Míra zmetkovosti se pohybuje okolo tří až čtyř procent. Například v roce 2019 se muselo kvůli chybám stáhnout z trhu 9 milionů aut, přičemž z velké části šlo o chyby odhalitelné umělou inteligencí. Proto je v současnosti poptávka po držení nebo zvýšení kvality ohromná. 

Na trhu jste teprve zhruba rok a již zmiňujete velké klienty jako Hyundai, podařilo se Vám navázat spolupráci i s dalšími firmami, jako je Škoda Auto. Jak probíhalo nastartování businessu a získávání klientů?

Částečně jsme čerpali z dřívějších zkušeností, od mateřské společnosti i z našeho předchozího networkingu. Zkusili jsme oslovit velké hráče na trhu a kupodivu se nám to rychle podařilo. Do Škodovky jsme se například dostali hned a hned jsme se domluvili na placeném pilotu, kde se podílíme na zavedení umělé inteligence pro automatizovanou kontrolu dveří. Poptávka po tomto řešení skutečně je, firmy mají s obsazováním pozic v oblasti kontroly kvality problém a zároveň u člověka je větší chybovost – běžně se uvádí, že člověk je schopen zkontrolovat 60-70 % definovaného setu problémových požadavků. Funguje únava, fungují běžné lidské procesy, které je stroj schopen eliminovat. V podstatě jsme se nesetkali s negativní reakcí a relativně rychle jsme získali potřebný počet klientů. Postupně jsme se tak dostali do situace, kdy spíše nestíháme.

Co pro Vaše klienty znamená začít využívat Vaše řešení? Je potřeba nějaká vyšší vstupní investice nebo změna procesů?

Z pohledu klienta se naše řešení týká finální kontroly kvality. Ať už je to výrobce automobilů nebo jde o výrobce dílů, vždy, než výrobek opustí výrobní linku, je podroben koncovou kontrolou kvality. A na tuto oblast se my zaměřujeme. Začíná to tak, že přijdeme k zákazníkovi, díky komunikaci s operátory kvality zjistíme, co mají za potřeby a problémy, jak vypadá daná výroba a výrobky a provedeme první test, jestli je možné kontrolu provádět. Pokud vyhodnotíme, že umíme nabídnout řešení, snažíme se následně navrhnout integraci našeho produktu do produkčního prostředí zákazníka. Řešíme tedy, kolik má být v daném místě kontroly kamer, kolik typů neuronových sítí potřebujeme implementovat a následně navrhneme pilotní projekt, který ověří funkčnost řešení v produkci.

Co se týče business modelu, přišli jsme s nápadem takzvaného “subscription based modelu”. Snažíme se zákazníkovi zajistit stanoviště kontroly kvality, za což platí měsíční poplatek a my ho za něj provozujeme. Vstupní investice je potom čistě otázka nákupu hardwaru, jako jsou například kamery nebo server, ale zbytek řešení je služba formou předplatného na měsíční bázi. Tím se odlišujeme od jiných hráčů na trhu. Bylo zajímavé sledovat, jak tuto otázku ovlivnil koronavirus. Před koronavirem chtěly firmy řešit takovéto investice spíše formou kapitálových výdajů, chtěly například zaplatit všechno na pět let dopředu. Koronavirová krize ale způsobila, že většina firem se snaží vše přesměrovat na provozní výdaje a snaží se například i hardware financovat formou provozních plateb.

Martin Cviček, spoluzakladatel a CTO 24 Vision. Zdroj: 24 Vision
Martin Cviček, spoluzakladatel a CTO 24 Vision. Zdroj: 24 Vision

Jakým způsobem jste financovali rozjezd projektu? Můžete zmínit, v jakém časovém horizontu očekáváte, že se Vám investice vrátí? Případně jak plánujete financovat další expanzi společnosti?

První investice přišla od mateřské společnosti Tint, která udělala takzvanou pre-seed investici a i dnes figuruje jako jeden z primárních investorů. Původní investice směřovala na ověření nápadu a tvorbu prvního prototypu. Na přelomu let 2019 a 2020 jsme se dostali do akcelerátoru Startupyard a to byla příprava na seed investici, příprava na investory, se kterými jsme od března loňského roku jednali. V červnu jsme následně podepsali investici se společností M.L. Moran, která nám zajišťuje prostředky pro 1,5 roku dalšího vývoje a škálování na trhu.

Rozdělili jsme si vývoj v rámci pětiletého horizontu do tří fází: první fáze je získání deseti různých zákazníků, druhá fáze je instalace 100 kontrolních stanovišť a třetí fáze je instalace 1000 kontrolních stanovišť. Do konce listopadu tohoto roku máme za cíl mít 10 různých zákazníků v pilotní nebo produkční fázi, už s funkčním řešením a měsíční platbou. To bereme jako první break-even point, který by ověřil náš business model u různých typů zákazníků a poskytl dostatek informací pro další vývoj produktu. V druhé fázi očekáváme, že se dostaneme do černých čísel, a třetí fáze pro nás znamená budování tržeb.

V současné době se zaměřujete zejména na automobilový průmysl, Vaše řešení se ale dá uplatnit prakticky všude, kde je zapotřebí eliminovat lidské chyby. Do jakých dalších oblastí byste s 24 Vision chtěli proniknout?

My jsme hned od začátku cílili i na jiné oblasti, jako je potravinářství nebo zemědělství, ale v rámci Startupyardu, kde jsme měli možnost konzultovat náš projekt se stovkou zajímavých lidí, nám bylo doporučeno vybudovat si nejprve menší trh, na kterém si uděláme jméno a ověříme si produkt. Proto jsme si nejprve vytipovali automobilový průmysl, kterého se držíme a spíše rosteme napříč zahraničními trhy – po československém trhu se letos chceme zaměřit na Německo, případně Polsko, Rumunsko a Španělsko a až pak následně do jiných sektorů.

Podařilo se Vám přes partnery vstoupit i na další evropské trhy, mapovali jste i americký trh. Jaké vnímáte odlišnosti při vstupu na jednotlivé zahraniční trhy?

Když se podívám na trhy, to rozdělení je celkem jednoduché – co se týče severských zemí, ve Finsku i Norsku je celkem jednoduché přijít s nějakou inovací. V Norsku ale spíš preferují, když je řešení implementováno přes norské firmy, ve Švédsku zase potřebují většinou udělat rozhodnutí kolektivně, proto jednání trvají delší dobu, ale i tam je celkem jednoduché inovacemi zaujmout. Němci jsou pečliví a potřebují ověření, než nasadí produkt do provozu, takže z naší zkušenosti preferují ověřit si ho na českém trhu a pak výsledek implementovat v Německu. To dnes děláme například s firmou vyrábějící hotové díly do aut ze Severomoravského kraje – komunikujeme již nyní s německou mateřskou firmou o implementaci našeho řešení v Německu, ale nasazujeme tři pilotní projekty pro pro ověření našeho řešení v české fabrice. Něco podobného platí například i pro Škodovku. 

V Americe jsou firmy daleko žhavější jít do pilotu a vyzkoušet si novinky, ale pro nás je daleko složitější je obsloužit vzdáleně. I když jsme původně chtěli nabízet jen software, v současnosti musíme zajišťovat i hardware, takže si nejdříve musíme vybudovat partnery, se kterými bychom zvládli zákazníkovi poskytnout komplexní produkt. Proto americký trh opravdu zatím spíše jen mapujeme a soustředíme se hlavně na Evropu. Celkově jsme ale nyní, co se týče mapování externích trhů, zpomaleni koronavirem. Původně jsme plánovali několik výstav v Hamburku a Stuttgartu, ale museli jsme je zrušit, takže doufáme, že se v dalším poznávání neprozkoumaných trhů, jako je například italský, posuneme letos.

Účastnili jste se mimo jiné soutěže CzechInvest Startup Challenge 2020, kde jste získali první místo a přímý postup do finále V4 akce Startup Worldcup & Summit 2021. Co pro Vás znamená účast v takovýchto soutěžích?

Pro nás je to marketing a budování značky. Pokud jdete do firem typu Škodovka nebo Hyundai a nikdo o vás nikdy neslyšel, tak to příliš nefunguje, nemáte u nich dostatečnou důvěru. Pokud už máte vybudované nějaké jméno, tak i když jste teprve firma na začátku, pomůže to důvěru vzbudit a navázat spolupráci je pak výrazně jednodušší. K tomu nám například pomohlo PR okolo CzechInvest Startup Challenge.

Jak Vaše rozjíždějící podnikání ovlivnila koronavirová krize? Museli jste změnit plány nebo strategii?

Negativně  nás koronavirová pandemie ovlivnila v salesu, nebyla možnost se osobně scházet. Chceme fungovat na základě přímého prodeje a řešíme případy osobně, u nových zákazníků ale bohužel v posledním roce nebyla tato možnost. Naštěstí firmy si naopak uvědomily, že je potřeba automatizace a že pokud zavedete vhodné inovativní řešení, nemusíte mít operátory kontroly fyzicky ve firmě. Díky koronakrizi tedy vzrostla poptávka po systémech umělé inteligence, čehož nyní využíváme. Takže ve výsledku je pro nás současná situace spíše přínosem.

Jaké jsou Vaše plány v následujících pěti letech? 

Co se týče škálování na trhu, tak v příštích dvou letech se budeme zaměřovat nejprve na Evropu, pak chceme obsadit Ameriku a otázkou je, kdy dojde na Asii. Co se týče produktu, chceme se posunout dále do oblasti analýzy dat a vytvořit takzvaný protokol kvality, kdy informace, které o výrobku nasbíráme, budeme schopni přenést do celého výrobního procesu. Chtěli bychom tedy rozšířit platformu tak, abychom mohli sdílet informace o kvalitě výrobků i napříč dodavateli. Aby byly  firmy v celém výrobním procesu schopné vidět, jaká je kvalita jednotlivých dílů a součástek – od komponentů přes meziprodukty až po finální produkt, jakým je v případě automobilového průmyslu hotové auto.

Vaše zařízení nahrazuje operátory kvality, jejichž míra úspěšnosti při kontrole je pouze 60 – 80 %, oproti 99% úspěšnosti v případě 24 Vision. Jak Vy vnímáte roli umělé inteligence na pracovním trhu a způsob, jakým může pracovní trh v nejbližších letech proměnit?

Nečekal jsem to, ale o činnosti operátora opravdu není zájem, lidé to dělají z donucení. Firmy jako Škodovka nebo Hyundai musí dovážet pracovníky z Polska nebo ze Slovenska, aby tyto pozice týkající se jednoduchých manuálních činností obsadili. Je vidět snaha lidí se posunout ze stereotypní robotové práce na vyšší příčku, například na správu daného systému. Z toho důvodu jsme dosud nenarazili na negativní reakci od pracovníků, kteří nyní tuto činnost vykonávají. 

Takže z Vaší zkušenosti není umělá inteligence hrozbou a spíše promění pracovní trh k lepšímu?

Určitě bych se nebál, že by umělá inteligence vzala pracovní místa, podle mě spíše zvýší odbornost lidí. Jediné, co vnímám jako hrozbu, ale to je dlouhodobější záležitost, je řízení a sebeřízení. Jsou scénáře, které předpovídají, že se umělá inteligence bude moci řídit sama a může navíc řídit daného člověka, takže tam je asi potřeba být opatrný.

Martin Cviček je spoluzakladatel a CTO startupu 24 Vision. Zajímá se o umělou inteligenci, automatizaci v průmyslu a digitalizaci IT. Ve volném čase je milovníkem cestování, turistiky a skialpu.

Newsletter