Spotřebitelské ceny v eurozóně se v květnu po pěti měsících poklesu i stagnace vydaly k růstu. Meziročně stouply o 0,3 % po dubnové stagnaci, oznámil v rychlém odhadu Eurostat. Analytici dle průzkumů Bloomberg i Reuters čekali 0,2% vzestup.
V deflaci se eurozóna jako celek ocitla loni v prosinci a to podruhé za dobu existence eura. Lednový meziroční pokles cen o 0,6 procenta pak byl nejhlubším cenovým propadem od července roku 2009.
Největší vliv na obnovení inflace v květnu mělo podle údajů Eurostatu zdražení čerstvých potravin a služeb. Bez zahrnutí kolísavých cen energií, které byly v květnu meziročně o pět procent nižší, vzrostl cenový index o jedno procento.
Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. V zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty ECB nejprve loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.
Letos v lednu ECB oznámila a na jaře zahájila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky v podobě pravidelných a rozsáhlých nákupů státních dluhopisů v objemu kolem 60 miliard eur měsíčně.
Nové zprávy z ECB se dozvíme už zítra – ve středu 3. června – kdy centrální banka zasedne k měnovému jednání. Nadto uvolní novou prognózu. Ta původní počítá letos na průměru se stagnací inflace a zrychlením na 1,8 procenta Jádrem debaty centrálních bankéřů ale nejspíše bude Řecko. V pátek má země zaplatit 300 milionů eur jako první část červnové splátky půjčky od MMF. Poslední zprávy hovoří o tom, že právě pátek je nejpozdějším datem pro podpis dohody mezinárodních věřitelů s Řeky a na pracovní úrovni má být na stole možná ještě dnes. Uvidíme.
Zavírání pozic rozhýbalo eurodolar a posílá korunu nad 25,00
