Evropa je na dobré cestě, z krize ale ještě venku není. I těmito slovy varovala v dnešním rozhovoru pro německý deník Handelsblatt šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde před předčasným optimismem. Upozornila na špatný přístup k financím pro některé korporace i na problém nízké inflace.
„Probíhající oživení je faktem. Některé země úspěšně opustily záchranné programy. To ale neznamená, že krize skončila a naše mise je naplněna,“ uvedla výkonná ředitelka MMF. Upozornila například, že firmy v jihoevropských zemích mají stále problémy s financováním a znesnadněn přístup na úvěrový trh.
Důvodem k obavám zůstává slabá míra růstu cenové hladiny v eurozóně. Meziroční inflace v dubnu zůstala pod odhady v rámci celé 18členné měnové unie i klíčové ekonomiky Německa. V eurozóně vzrostly minulý měsíc spotřebitelské ceny o 0,7 procenta, což je třetina 2% cílové hodnoty ECB. Aktuálně zveřejněný čtvrtletní průzkum agentury Bloomberg ukázal, že pro celé tři čtvrtiny dotázaných odborníků je riziko deflace důvodem k obavám.
Lagarde apelovala na Evropskou centrální banku k prorůstové měnové politice. Zapojit by se podle ní měly také vlády s cílem posílit konkurenceschopnost a reformovat pracovní trh. Určité riziko pro udržení oživení světové ekonomiky představuje probíhající krize na Ukrajině, jíž MMF schválila úvěr ve výši 17 mld. USD.
Vysoká úroveň veřejného zadlužení v krizi vyhnala výpůjční náklady některých zemí na neudržitelné úrovně. Finanční pomoc nadnárodních věřitelů tak byly nuceny čerpat Řecko, Portugalsko, Kypr a Irsko. Zdroje na záchranu bankovního sektoru pak obdrželo Španělsko.
