Evropské i americké výnosy rostou. Euro je proti dolaru ve ztrátě, obchoduje se pod 1,0900 EURUSD. Měny regionu jsou v mírné ztrátě. Koruna se obchoduje nad 24,80 za euro.

Varufakis: Evropa věděla, že Řecko dluhy nesplatí

(Rozšířeno 10:49) Evropští vyjednavači po celou řeckou dluhovou krizi věděli, že Atény nebudou nikdy schopny své dluhy splatit. Řecký ministr financí Janis Varufakis to řekl v dokumentu pro německou televizi ARD a probudil novou protiřeckou vlnu v německých médiích. Bild na titulní straně vyzval k ukončení finanční pomoci. 

Varoufakis: Věděli…

„Chytří lidé v Bruselu, Frankfurtu a Berlíně již v květnu 2010 věděli, že Řecko nikdy nesplatí své dluhy. Postupovali ale tak, jako by Řecko nebylo na mizině, jako by pouze nemělo dostatek likvidních finančních prostředků,“ uvedl Varufakis v dokumentu o řecké krizi vysílaném v pondělí. „Dávat nejzkrachovalejšímu státu největší půjčku v historii byl zločin proti lidskosti,“ dodal. Není jasné, kdy přesně byl dokument natáčen.

Německý list Bild dnes Varufakisovy výroky otiskl na svou úvodní stranu a v redakčním komentáři vyzval evropské představitele, aby ukončili poskytování finanční pomoci Řecku. „Řecká vláda se chová, jako by všichni museli tancovat podle jejích not. Toto šílenství musí skončit. Evropa ze sebe nesmí nechat dělat hlupáka,“ píše se v komentáři.

Draghi: Vaše pozice je kritická

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi na pondělní schůzce s Varoufakisem řekl, že situace Řecka je kritická a země musí zástupcům Trojky věřitelů (EU, ECB, MMF) umožnit návrat do Atén a dokončení veškerých jednání o uvolnění dalších miliard eur z pomoci. Tato jednání mají začít zítra. Dojít má také na revizi vládních účtů, aby bylo možné vypočíst, kolik peněz Řecko doopravdy potřebuje. 

ECB v pondělí avizovala, že v tomto týdnu proběhne revize poskytování pomoci řeckým bankám skrze dodávky nouzové likvidity (program ELA). Některé zdroje to označují za další stupňování tlaku na řeckou vládu.

Volby, referendum,…

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, eurozóna se ale po složitých jednáních shodla na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Poskytnutí zbývajících peněz z programu podmiňují věřitelé reformami, o jejichž konkrétní podobě začnou s Aténami jednat ve středu. Varufakis o víkendu poznamenal, že pokud se jeho země s věřiteli nedohodne, jsou ve hře předčasné volby či referendum o podobě reforem.

Newsletter