„Mimořádně pozitivním“ impulsem pro Řecko by bylo zahrnutí jeho dluhopisů do evropského programu kvantitativního uvolňování, řekl dnes tamní ministr financí Yanis Varoufakis. O tzv. QE z dílny Evropské centrální banky promluvil v den projevu guvernéra ECB Maria Draghiho ve Washingtonu.
ECB od 9. března nakupuje na trhu dluhopisy evropských vlád v celkovém stanoveném objemu přes 1,1 bilionu eur. Dluhu řecké vlády, která již několik měsíců dojednává nové podmínky dokončení záchranného programu, se program netýká. „Kvantitativní uvolňování by bylo zvlášť pozitivní pro řešení řeckého dluhově-deflačního problému, pokud by se nás týkalo,“ prohlásil Varufakis. „V podstatě by nám program umožnil rychlejší návrat na trhy. Přirozeně, pan Draghi nepostupuje tak, aby řešil naše problémy,“ dodal.
Řecká ekonomika podle včera zveřejněných údajů Eurostatu propadla v první čtvrtině roku zpět do recese. Podle řeckého MF, dohoda s věřiteli, ať už jakákoli, musí být v souladu s udržitelnou fiskální politikou a zároveň umožnit zotavování ekonomiky.
Motor Evropy vynechává. Německo znovu ztrácí růst
Varufakis dnes vyzval k odkladu splatnosti řeckých dluhopisů, které vlastní Evropská centrální banka. ECB tyto cenné papíry získala v letech 2010 a 2011 v rámci programu nákupu státních dluhopisů s názvem Securities Market Programme (SMP).
„Během července a srpna si ministerstvo financí bude muset od partnerů nějakým způsobem půjčit 6,7 miliardy eur, aby splatilo dluhopisy z programu SMP,“ řekl Varufakis na konferenci v Aténách. „Stále tu zbývají tyto dluhopisy v hodnotě kolem 27 miliard eur, které mají být splaceny v dalších měsících nebo letech. Tyto dluhopisy by měly být odsunuty do vzdálené budoucnosti. To je jasné,“ dodal. Atény v pondělí poslaly splátku úvěru MMF ve výši 750 milionů eur.
Řekové mohou dostat „nějaké“ peníze za „některé“ reformy
Varufakis v pondělí označil finanční situaci Řecka za „velmi naléhavou“ a řekl, že vláda má peníze jen na zhruba dva týdny. Ministři financí eurozóny v pondělí uvítali pokrok v jednáních Řecka s mezinárodními věřiteli. Upozornili ale, že k získání souhlasu věřitelů s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí.
Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o úvěrovou pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
