Dolar po krátkém dopoledním zpevnění opět oslabuje vůči euru i v dolarovém indexu. Obrat eura proti dolaru pomáhá měnám regionu. Koruna umazává část předchozích ztrát.

Ve Francii volební průzkumy většinou nelžou – vyhrát by měl Macron

V neděli 7. května čeká Francii druhé kolo prezidentských voleb. Podle volebních průzkumů by měl prezidentské křeslo získat Emmanuel Macron. V odhadování výsledků druhého kola prezidentských voleb zatím průzkumy ve Francii nikdy nezklamaly. K vítězství Marine Le Pen by bylo třeba, aby účast jejich voličů dosáhla nejméně 90 % a Macronových naopak poklesla pod 56 %. To je však velmi nepravděpodobné. Ani tak by vítězství Le Pen zřejmě neznamenalo frexit. Její úspěch by však byl dostatečně velkým šokem na to, aby ve Francii dokázal spustit recesi a výprodeje na globálních trzích, píše ve speciálním reportu o volbách Jana Steckerová, ekonomka z Komerční banky.

Podle průzkumů veřejného mínění je jasným kandidátem na francouzského prezidenta Emmanuel Macron. Ve volbách by získal 60% podporu, zatímco Marine Le Pen pouze 40 % hlasů. Aby volby nakonec vyhrála Marine Le Pen, bylo by třeba, aby do hry vstoupily následující faktory. V první řadě by se výsledky volebních průzkumů musely ukázat jako naprosto zavádějící nebo by volební účast musela být mimořádně nízká. Z posledních volebních průzkumů vyplývá, že aby Marine Le Pen nakonec vyhrála, potřebovala by, aby volební účast jejích voličů dosáhla minimálně 90 %, zatímco účast voličů Macrona byla nižší než 56 %. To je podle našeho názoru nereálné. Celková volební účast by v takovém případě dosáhla pouze 68 %, což se vzhledem k historickým zkušenostem jeví jako velmi nepravděpodobné.

Prezidentské volby tradičně přitahují mnohem více voličů než jakékoli jiné volby ve Francii. Volební účast v prvním kole se zpravidla pohybuje kolem 80 % (v letošních prezidentských volbách to bylo 78,69 %). Účast voličů ve druhém kole je v průměru ještě o něco vyšší, když dosahuje 81,6 %. To je také důvod, proč průzkumy ve Francii při odhadování výsledků druhého kola voleb doposud nikdy nezklamaly. Podle našeho názoru tomu nebude jinak ani tentokrát a prezidentem se nakonec skutečně stane Emmanuel Macron. Dva neúspěšní kandidáti Fillon a Hamon navíc svým voličům doporučili, aby odevzdali hlas Emmanuelu Macronovi. Pravděpodobnost, že Le Pen získá prezidentské křeslo je tedy minimální.

Obavy z možného vítězství Marine Le Pen pramení především z toho, že požaduje vystoupení Francie z EU. To by však ani v případě jejího triumfu nemuselo nakonec vůbec nastat. Podle průzkumů veřejného mínění by většina Francouzů hlasovala ve prospěch setrvání své země v Evropské unii i eurozóně. I v případě, že by se nakonec francouzští občané vyslovili pro odchod z EU, nemusela by vláda nakonec k takovému kroku skutečně přistoupit. Riziko spuštění ekonomické krize ve Francii by totiž zemi pravděpodobně donutilo od takovéhoto kroku odstoupit. I tak by ale nejistota spojená s frexitem v krátkodobém horizontu napáchala ve Francii škody. Podle odhadu ekonomů SG by se v krátkém až střednědobém horizontu jednalo o propad HDP o 1 – 2 %.

V důsledku obav z Frexitu zůstávají ostatní ekonomické plány Le Pen v pozadí. Ve svém programu plánuje nárůst veřejných výdajů o 46 miliard euro (2,3 % HDP). Ty by směřovaly především do oblasti obrany a bezpečnosti, ale také na vyšší penze. Ráda by také snížila daňové zatížení domácností. Vyšší veřejné výdaje by chtěla financovat z peněz získaných z boje proti daňovým únikům či protekcionistickými opatřeními, jakými je například 3% daň na dovážené zboží, popřípadě speciální daň pro francouzské firmy, které zaměstnávají cizince.

Program Emmanuela Macrona slibuje deregulaci trhu práce, která by měla vést k poklesu nezaměstnanosti ze současných 10 % na 7 % v roce 2022. To je však podle našeho názoru příliš optimistické. Slibuje i snížení daňové zátěže, a to jak domácnostem tak firmám. Kroky Macrona by podle ekonomů SG měly vést k vyššímu růstu HDP. Spotřeba domácností by totiž měla benefitovat z nižších daní, růstu reálných mezd a lepší situace na trhu práce. Inflace by v důsledku jeho reformy pravděpodobně zvolnila. Pokud jde o deficit veřejných financí, měl by podle Macrona dosáhnout v roce 2020 jednoho procenta (v roce 2016 činil 3,4 % HDP). To se vhledem k pouze mírné fiskální konsolidaci, kterou navrhuje, zdá být příliš ambiciózní.

Vítězství Emmanuela Macrona by pro finanční trhy znamenalo úlevu. Posílení eura vůči dolaru však zřejmě již nebude tak výrazné jako po prvním kole, neboť se zdá, že s vítězstvím Macrona finanční trhy počítají. České koruně zůstane druhé kolo francouzských voleb v případě triumfu Macrona podle našeho názoru více méně lhostejné. Z vítězství Marine Le Pen by profitovaly německé Bundy, výnosy francouzských dluhopisů by naopak stouply. Koruna vůči euru by v případě zvolení Le Pen mohla výrazně oslabit nad úroveň 27CZK/EUR. Zde by jí však Česká národní banka s velkou pravděpodobností zastavila intervencemi – prodejem eur ze svých rezerv.

Prezidentskými volbami ovšem série politických událostí nekončí. V červnu (11. a 18.) ještě Francii čekají volby do Národního shromáždění (dolní komora francouzského parlamentu). Přestože nehrozí, že by Národní shromáždění ovládla některá z extrémistických stran, riziko představuje neexistence jasné majority, což by novému prezidentovi mohlo značně zkomplikovat prosazování jeho plánů.

Newsletter