Dopoledne přineslo měnám regionu mírnou korekci předchozích ztrát. Koruna se postupně posouvá od 27,20 za euro směrem k 27,00 za euro. Libra vůči euru dopoledne oslabovala. Komentář šéfa Bank of England o tom, že záporné sazby nejsou zatím v plánu, jí pomohl dnešní ztráty smazat.

Velbloud dromedárem: Bohatí bohatnou a chudí… také!

Světové rozdělení bohatství se v posledních desetiletích značně proměnilo. Ti nejbohatší sice nadále bohatnou, posun k lepšímu nastal i u těch nejchudších. Počet obyvatel naší planety, kteří žijí v extrémní chudobě, se v posledních desetiletích výrazně snížil.

Nespravedlnost světem vládne stále – to, že (podle organizace Oxfam) osm mužů vlastní tolik, co 3,6 miliardy lidí, kteří tvoří tu chudší polovinu lidstva, zřejmě není zdaleka optimální. Jde nicméně o jev, který nás provází již po staletí. Nerovnost příjmů se obvykle snižuje jen v obdobích krizí – například za druhé světové války či v důsledku finanční krize.

Proč jsou jedni bohatí a druzí chudí? Republikáni vs. demokraté

Ale například právě v USA se nejbohatší jedno procento zbytku obyvatel stále více vzdaluje. Rozdíly se přitom prohlubují navíc i v rámci skupinky boháčů: podle výpočtů inequality.org rostl příjem skupiny nejbohatších 0,1 % v uplynulých letech mnohem rychleji než u nejbohatšího procenta lidí.

Všechno je špatně! Opravdu? Tohle změní váš pohled na svět

To nejsou zrovna nejlepší tendence. Nicméně pohled na vývoj rozložení bohatství v posledních desetiletích přináší i dobré zprávy. Například dnes je, globálně vzato, svět mnohem spravedlivější, než třeba ještě v roce 1970. Tehdy totiž, po dvou staletích industrializace Západ zbohatl, ale Jih – Asie, Afrika a Jižní Amerika – zůstal chudý. Globální rozdělení bohatství podle údajů německého ekonoma Jörga Batena, jak reportuje server Spiegel Online, tak vypadalo jako velbloud se dvěma hrby. Planeta byla rozdělená na dvě hlavní části – bohatý „první“ svět (pravý tmavý „hrb“ na obrázku níže) a chudý „třetí“ svět (levý „hrb“):

Tento svět však již neexistuje. Řada rozvojových zemí, zejména Indie a Čína, totiž mezitím následovaly Západ na cestě růstu. Podíl lidí, kteří žijí v extrémní chudobě, což jsou v současné době podle Světové banky ti, kteří musí vystačit s méně než 1,9 dolaru (tj. cca 45 Kč) na den, klesl z 37 % v roce 1990 na 10 % v roce 2015.

Největší část lidstva tak dnes žije mezi chudobou a bohatstvím – tvoří tak velký „hrb“ na křivce příjmů za rok 2010. Svět velblouda se proměnil ve „svět dromedára“. Batenův graf přitom započítává i inflaci – ekonom ve výpočtech zohlednil fakt, že dolar byl v roce 2010 slabší, než v roce 1970.

Velký podíl na tomto vývoji v uplynulých desetiletích má podle serveru globalizace. Rozvojové země odstranily obchodní překážky, průmyslové země investují daleko za svými hranicemi. Z toho nicméně profitovali zejména vzdělanější a již tak bohatí lidé v chudších zemích. „Větší nerovnost však neznamená nutně větší chudobu,“ uvedla jednou podle Spiegel Online ekonomka Nina Pavcnik.

V současném světě tak dominují dvě hlavní a na první pohled protichůdné tendence: Zatímco se nerovnost bohatství v rámci řady jednotlivých zemí zvyšuje, v globálním měřítku klesá. Bohatí bohatnou, ale chudí také.

Průzkum ECB: Chudoba a nerovnost v Evropě roste

Základní příjem? Letos ho testují hned v sedmi zemích

Newsletter