Americký Senát obvinil tři největší banky na Wall Street z toho, že využily vlastních zásob kovů, ropy a jiných komodit k tomu, aby získaly dominantní postavení na trhu. To jim pak umožnilo ovlivnit výši cen, kterou využily i v rámci obchodů na vlastní účet.
Podle Senátu se Goldman Sachs, Morgan Stanley a JPMorgan Chase provinily tím, že porušily hranici oddělující komerční sektor od bankovnictví, a tím poškodily spotřebitele i samotný finanční systém. Senátor Carl Lewin, předseda Stálého výboru pro vyšetřování, ve středu uvedl, že „nemohou dovolit silným bankovním domům, aby svévolně ovlivňovaly vývoj cen klíčových komodit ve svůj prospěch.“ Samotné obvinění o to víc zhoršuje fakt, že tyto aktivity probíhaly bez adekvátního zajištění a banky se tak samy vystavovaly závažnému riziku.
Zpráva Senátu v sobě zahrnuje analýzu několika investic, které proběhly během posledních let. Jedná se o Goldman Sachs a její koupi skladiště kovů, dále pak Morgan Stanley a její obchody se zemním plynem a expozici JPMorgan v obchodě s elektřinou a kovy.
Největší důraz je kladen na prověření kontroverzního nákupu Metro International Trade Services bankou Goldman Sachs. Metro International je provozovatel několika skladišť kovů a je součástí systému londýnské burzy kovů. Díky této akvizici se Goldman Sachs podařilo získat dominantní postavení na trhu s hliníkem, kterého okamžitě začala využívat.
Po převzetí dosadila Goldman Sachs do vedení Metro International své vlastní lidi, kteří ihned provedli kroky k tomu, aby vyhnali cenu hliníku co nejvýš. To se jim podařilo díky prodlužování vypořádání jednotlivých obchodů tím, že neustále přesouvali zásoby hliníku z jednoho skladu do druhého. Tím nutili zájemce čekat na dodávku kovu a vytvářeli tak nedostatek na trhu, který vedl k vyšším cenám. K těmto praktikám pak pobízeli i ostatní společnosti jako Deutsche Bank, Glencore či Red Kite Group.
Vedení Goldman Sachs se proti těmto obviněním brání. Jednali prý pouze na popud samotných zákazníků. Ve svůj prospěch argumentují tím, že v červenci 2013 nabídli urychlení dodávky všem čekajícím prostřednictvím výměny hliníku „ve frontě“ za ten, který byl ihned k mání. Nikdo z obchodníků této nabídky tehdy nevyužil.
Senát v tomto směru poukazuje i na porušení tzv. „čínské zdi“, která by měla oddělit obchodní činnost od té bankovní. Ve své zprávě Carl Lewin uvádí, že „byly nalezeny důkazy o tom, že veškeré informace o zdržování obchodů byly volně přístupné bankovním zaměstnancům, včetně traderů, kteří tak ihned začali spekulovat na růst cen.“
„Pravidelná personální prověrka nikdy nepotvrdila jediný případ úniku informací z Metro International směrem ke komoditním traderům. Tato šetření byla zpětně revidována nezávislým auditorem, který potvrdil jejich správnost,“ uvedl dle serveru Bloomberg Jacques Gabillon, vedoucí investičního oddělení Goldman Sachs zaměřeného na komodity.
Rozsáhlá zpráva amerického Senátu pak poukazuje i na problém nedostatečného zajištění. Vychází z doposud nezveřejněné studie Federálního rezervního systému z roku 2012, která tehdy upozornila na to, že většina obviněných společností má silné nedostatky v kapitálovém a pojistném zajištění svých oddělení zabývajících se fyzickým obchodem s komoditami. Výše nedostatku byla vyčíslena na 15 miliard dolarů. Taková mezera by při případné katastrofě, jakou byla například havárie ropné plošiny British Petroleum v Mexickém zálivu, způsobila, že by banky nebyly schopny pokrýt veškeré ztráty.
Kromě popisu jednotlivých prohřešků, zpráva silně kritizuje neschopnost regulátorů patřičně dohlížet na rostoucí expozici bank v obchodování s komoditami. Cílem celého obvinění, které bude během příštích dvou dnů projednáváno, je donutit centrální banku k razantnější regulaci, jež by bankám nastavila limit možností obchodovat s fyzickými komoditami a víc přitvrdila na oddělení bankovního sektoru od všech ostatních, komerčních.
