Ruská agentura TASS ve své dnešní zprávě chvalořečí „čínskou ochotu podpořit ruský finanční systém svojí vlastní měnou“. Jde prý o nepochybný znak „vzájemné důvěry obou zemí a prohlubující se spolupráce mezi nimi“. Řeč je o měnovém swapu, který může být využit na základě dohody mezi Ruskem a Čínou z letošního října. Věc se má ale poněkud všedněji, než jak by se mohlo ze zprávy agentury TASS zdát.
Čína nabízí „velkému bratrovi“ podporu rublu, ten sílí
Jednoduše řečeno, měnový swap umožňuje, aby měna emitovaná centrální bankou jedné země nebo regionu byla dostupná v jurisdikci jiné centrální banky. Jedná se tak vlastně o vzájemné půjčky. Swapový kontrakt mezi Ruskem a Čínou byl v říjnu uzavřen na tři roky a po tuto dobu tedy má Rusko možnost čerpat až 150 miliard jüanů. Čína zase může v případě potřeby čerpat rubly. V souvislosti s aktuální krizí ruské ekonomiky je Čína náhle vykreslována málem jako jakýsi zachránce. Jde jen o umné PR.
Swapový kontrakt mezi čínskou centrální bankou a ruskou protistranou totiž ani nepatří svým objemem k nejvýznamnějším, které Čína uzavřela. Například kontrakt s Hong Kongem z roku 2009 zní na 490 miliard jüanů. Kontrakt s Evropskou unií z loňského roku zase na 350 miliard jüanů. V kontextu současné situace je zajímavé, že Čína má od roku 2012 uzavřen swapový kontrakt i s Ukrajinou, znějící na 15 miliard jüanů.
Čína uzavíráním těchto kontraktů zamýšlí internacionalizovat svoji měnu, tj. jde o její dlouhodobou strategii. Swapové kontrakty má uzavřeny s téměř třiceti jinými ekonomikami. Objemnější kontrakt než s Ruskem má uzavřen třeba i se Singapurem, Austrálií, Brazílií nebo Velkou Británií. Navíc měnové swapy centrálních bank jsou spíše symbolického rázu, v praxi bývají málokdy skutečně čerpány.
Aktuální mediální zájem o swap mezi Čínou a Ruskem je třeba vnímat v tomto světle, nejde rozhodně o pohotovostní (či dokonce „bratrskou“, jak také zaznělo) pomoc Číny Rusku, ale o součást dlouhodobé, promyšlené strategie internacionalizace jüanu a snahy Pekingu omezit vliv amerického dolaru.
Agentura TASS, zdá se, ale usiluje navodit dojem, že jde o cosi výjimečného. V kontextu aktuálního stavu ruské ekonomiky je to pochopitelné. Oficiální ruská tisková agentura prezentuje swap jako odraz důvěry Číňanů v ruskou ekonomiku. Pokud se té totiž něčeho nyní hlavně nedostává – a dostávat jen tak nebude –, je to právě důvěra globálních investorů. Zpráva má pošramocený obraz alespoň trochu vylepšit – „dívejte, Číňani nám pořád věří“. Nedodává však už, že Čína má měnový swap uzavřen i s takovými státy, jako je Bělorusko, Mongolsko, Uzbekistán, Pákistán nebo Albánie. Jinými slovy, uzavření měnového swapu s Pekingem není žádnou vstupenkou do klubu výjimečných, ani výjimečně důvěryhodných.
