Velký burzovní souboj o Londýn

Během minulého týdne obletěla finanční svět zpráva o připravované fúzi Londýnské akciové burzy LSE s německou Deutsche Börse. Pravdou je, že tato informace rozpoutala jeden velký burzovní souboj, do kterého se kromě Němců zapojily i dvě největší světové burzy, a to CME Group a Intercontinental Exchange (ICE), která je majitelem newyorské akciové burzy NYSE.

Na obchodním kolbišti se tak střetly čtyři největší burzovní subjekty na celém světě. Prozatímním lídrem je chicagská společnost CME, kterou následuje ICE a až poté Deutsche Börse a samotný LSE. Pokud by „Londýn“ připadl CME, americká burza by získala potřebný přístup k evropskému trhu, kde sama prorazit nedokázala. V případě ICE by vznikl oproti chicagské kolegyni náskok v objemu tržní kapitalizace o velikosti více jak deseti miliard dolarů. V případě původního dealu mezi LSE a Deutsche Börse by vznikla společnost, jež by s valuací vyšší jak 32 miliard dolarů byla snadno schopná konkurovat svým americkým soupeřům.

„Celá situace může vyústit v cenovou válku,“ řekl pro agenturu Bloomberg Michael Wong, analytik datové společnosti Morningstar. „Každý subjekt má v rámci této transakce hodně co vyhrát. Naopak ti, co neuspějí, mají zase hodně co ztratit.“

Burza, které by se LSE podařilo získat, by automaticky akvírovala jeden z největších akciových trhů v Evropě, a do toho i jeden z největších subjektů fyzického vypořádávání obchodů s cennými papíry, konkrétně s úrokovými swapy. V tomto směru stojí za zmínku většinovým podíl na společnosti LCH. Clearnet Group, která k třetímu březnu letošního roku pracovala se swapy o hodnotě více jak 280 bilionů dolarů.

LCH aneb boj o to, co nemáme

Právě zmiňovaný clearinghouse LCH je klíčovým faktorem jak pro ICE, tak i pro Deutsche Börse. Na obou burzách se sice obchoduje s deriváty, jako jsou například futures či opce, ze kterých plynou mnohem vyšší marže, ovšem expozice na úrokových derivátech je nulová, resp. v případě německé burzy cela minimální.

Právě úrokové swapy totiž drží v rámci derivátových obchodů největší podíl. Odhady agentury Bloomberg pracují s tím, že celková hodnota tzv. „OTC“, tedy mimoburzovních, obchodů dosahuje hodnoty 553 bilionů dolarů.

Jako další pak s londýnskou burzou „přichází“ FTSE Russsell index, který funguje jako souhrnný benchmark pro aktiva v hodnotě téměř 10 bilionů dolarů.

Poslední hlas patří regulátorům

Pravdou je, že dotažení burzovního dealu se může setkat s nepřízní regulátorů. Přesně tak tomu bylo i v roce 2012, kdy bylo plánováno spojení Deutsche Börse s NYSE Euronext. Subjekt, který by vznikl fúzí obou firem, byl Evropskou unií označen za monopol na trhu s deriváty, vinou čehož transakce nakonec neproběhla.

V tomto směru by tak měla jistou výhodu německá burza. V jejím případě by totiž nově vzniklý kolos nedosahoval takové velikosti, jako by tomu bylo v případě spojení s jednou z amerických společností.

Další informace o tom, kdo nakonec LSE získá, se dozvíme na konci března, do kdy musí dle britských pravidel odevzdat všichni zájemci své poslední nabídky.

Newsletter