Rostoucí nerovnost příjmů a blahobytu, stejně jako společenská polarizace jsou největším rizikem pro světovou ekonomiku. Ve své nové studii to uvádí Světové ekonomické fórum, jehož každoroční zasedání dnes končí ve švýcarském Davosu.
Světoví lídři by proto měli přijmout společná opatření, aby v nadcházejícím desetiletí omezili chudobu a nejistotu. Propast v příjmech a sociální rozvrat totiž loni vedly k politickým zlomům a v letošním roce mohou dále vyostřit globální rizika, stojí ve studii nazvané Zpráva o globálních rizicích 2017.
V letošní studii autoři vyzdvihují jako rizikové faktory ekonomickou nerovnost a politickou nespokojenost. Nejsilněji jsou navzájem propojeny „riziková dvojice nezaměstnanost nebo (pouze) částečná zaměstnanost“ a „hluboká sociální nestabilita“.
Změna klimatu a rostoucí ekologické hrozby patří tak jako v minulých letech k největším rizikům pro globální ekonomiku. S podpisem pařížské dohody svět v této oblasti dosáhl v uplynulém roce pokroku, politické zvraty v Evropě a v USA jej však ohrožují, cituje ze studie server švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung.
Další náročné úkoly pro ekonomiku a společnost vycházejí z digitalizace. Podle autorů studie existuje nebezpečí, že společnost nedokáže držet krok s technologickým pokrokem takzvané čtvrté průmyslové revoluce.
Umělá inteligence a robotika nových technologií mohou podle odborníků přinést potenciálně největší výhody. Zároveň je zde ale i největší riziko negativních účinků a největší potřeba regulace. „Bez rozumné regulace a rekvalifikace zaměstnanců budou technologie pracovní místa rychleji ničit než vytvářet,“ upozorňuje WEF.
Při přípravě zprávy se WEF dotazoval zhruba 750 odborníků po celém světě na rizika z oblasti ekonomiky, politiky, vědy a občanské společnosti.
