Vesmír jako motor moderní české ekonomiky: jedna investovaná koruna přinese sedmnáct zpět

⁠Vesmír už dávno není jen o raketách a astronautech na Měsíci. V každodenním životě spoléháme na kosmické technologie víc, než si uvědomujeme – od navigace přes bankovní operace až po predikci povodní. Na vesmírných aktivitách závisí 10 % HDP Evropy. Jakou roli v této oblasti hraje Česko? Jak startupy aplikují vesmírné technologie na Zemi a proč bychom měli investice do vesmíru chápat jako chytrý tah pro konkurenceschopnost státu? Nejen o tom mluvila v rozhovoru pro Roklen24 Tereza Kubicová, náměstkyně pro Technologický rozvoj v agentuře CzechInvest a spoluzakladatelka festivalu Czech Space Week.

Jaké jsou aktuálně největší výzvy a příležitosti českého kosmického průmyslu?

Těch výzev je spousta, ale raději mluvím o příležitostech, protože si myslím, že je důležité, aby lidé pochopili, co všechno se za slovem „vesmír“ skrývá. Kosmické technologie nejsou jen družice na oběžné dráze – ovlivňují každodenní život každého z nás. Navigace v mobilu, výběr z bankomatu, bezpečnostní systémy nebo monitorování klimatu – to všechno by bez vesmíru nefungovalo.

Příležitostí je podle mě extrémně mnoho, ale stále máme co dohánět v porovnání se zahraničím. Zvyšující se investice do kosmických aktivit v Česku jsou krok správným směrem, ale pořád nejsme tam, kde bychom mohli být. Proto vznikl i projekt Česká cesta do vesmíru – velký strategický národní projekt, který si klade za cíl zaštítit všechno, co se ve vesmíru děje, a přiblížit to veřejnosti. Součástí tohoto projektu je i získání druhého českého astronauta, kterým bude pan major Aleš Svoboda. Let by měl být realizován v roce 2027 nebo 2028.

Jak konkrétně vesmírné technologie zlepšují život běžných lidí?

Například už zmíněná navigace, bez družic byste se v reálném čase nikam nedostali. A nejen navigační konstelace, ale družicové systémy pro pozorování Země nám denně usnadňují život. Bankovní transakce, předpovědi počasí, řízení dopravy (letecké i městské hromadné) nebo reakce na přírodní katastrofy – to vše je postavené na datech z vesmíru. A pak jsou tu i méně očividné aplikace. Paměťová pěna, solární panely, bezdrátová komunikace nebo miniaturizace kamer do podoby, jakou máte ve svém telefonu – to jsou produkty vyvinuty nejdříve pro kosmické využití a až následně adoptované na Zemi. Hezkým českým příkladem mohou být  jízdní kola od firmy Festka, která použila způsob zpracování karbonu vyvinutý pro palivové nádrže raket Ariane, aby vytvořila extrémně lehké, pevné a odolné rámy.

Jaké oblasti podnikání v kosmickém průmyslu jsou dnes v Česku nejperspektivnější?

Dělíme je na dvě větve – upstream a downstream. Upstream je to, co letí do vesmíru – materiály, technologie, přístroje. To je oblast s neomezeným potenciálem, obzvlášť v kontextu tzv. New Space – tedy nové éry komerčního a dostupnějšího kosmu.

Downstream znamená využití kosmických dat a technologií tady na Zemi. Tady vidím obrovské možnosti třeba v zemědělství, dopravě, zdravotnictví nebo energetice. Jak downstream, tak upstream jsou v Česku v posledních 10 letech na výrazném vzestupu. Věřím, že je to i díky našemu inkubátoru ESA BIC Czech Republic.

Jak je na tom Česko v mezinárodním srovnání?

Česko je v podstatě špička. Například všechny tantalové kondenzátory na oběžné dráze pochází z Lanškrouna, v Klatovech se vyrábí kusy Ariane 6, na teleskopu Jamese Webba se podílelo několik českých firem. Naši vědci a výzkumná pracoviště jsou součástí elitních projektů jako je Juice, Solar Orbiter, Lisa a další. Dnes evidujeme přes 200 firem a akademických institucí, které se kosmu aktivně věnují. Roste i počet startupů – v inkubátoru ESA BIC jsme už podpořili více než padesát projektů.

Díky podpoře Ministerstva dopravy se navíc navyšují příspěvky do Evropské kosmické agentury (ESA), což umožňuje českým firmám vstup do mezinárodních projektů. A ty nejsou jen o prestiži – jsou o skutečných zakázkách, pracovních místech a ekonomickém dopadu zpět do České republiky.

Máte konkrétní data o tom, jak se investice do kosmu vrací?

Ano, máme. Z dřívějších analýz vyplývá, že například každá veřejná koruna investovaná do space startupu se zhodnotí sedmnáctinásobně díky následným investicím ze soukromého sektoru. To je něco, čím se může pochlubit jen málokteré odvětví. Když startup získá podporu ESA, otevře mu to dveře na mezinárodní trhy, osloví investory, kteří by jinak neměli zájem, a dostane důvěryhodnost, která je v tomto oboru zásadní.

Česko se ale pořád potýká s vnímáním, že vesmír je jen „drahé sci-fi“. Proč je to problém?

Protože vesmír je reálný byznys. Jen není tak vidět jako jiné sektory. Evropa má ESA, ale nemá Hollywood – a tak se o tom netočí filmy jako o NASA. V důsledku toho spousta lidí vesmír vnímá jako vzdálené a zbytečné téma. Ale realita je, že například příprava astronauta znamená práci pro desítky firem v ČR. Vývoj, testování, experimenty, materiály – to všechno přináší zakázky, inovace i pracovní místa.

Vnímáte rostoucí zájem investorů o český kosmický sektor?

Rozhodně. Kromě toho, že v Česku má své pobočky a R&D centra několik velkých evropských kosmických korporátů (např. SAB Aerospace nebo OHB), české firmy a startupy začínají být vidět na mezinárodní mapě. Některé už mají pobočky v zahraničí, navazují partnerství s NATO nebo globálními agenturami. Firmy jako Dronetag nebo Spacemanic dokazují, že český kosmický průmysl není malý. A co je klíčové – investoři to začínají chápat.

Jak by se měl změnit přístup k vesmíru v Česku, pokud chceme být konkurenceschopní?

Musíme přestat vnímat vesmír jako výstřelek a začít ho brát jako reálný strategický sektor. Je to způsob, jak posílit naši ekonomiku, inovace i postavení v Evropě. A hlavně – musíme to vysvětlovat veřejnosti. Nejde o PR. Jde o to, abychom za pět nebo deset let byli zemí, která se nejen veze, ale aktivně určuje směr.