Veterinární péče prochází významnou transformací, která s sebou nese řadu nových příležitostí. Jedním z průkopníků tohoto vývoje v České republice je i fond Vetfund, který se zaměřuje na konsolidaci veterinárních klinik pod jednotnou značku Medicanima. Vize klinik Medicanima je poskytovat nadstandardní péči domácím mazlíčkům, s využitím moderních technologií. Ambicí fondu je i přispět k vývoji inovativních produktů a služeb. Jak vůbec vznikla myšlenka založit první veterinární fond u nás, co bylo největší výzvou a jaký je potenciál tohoto odvětví? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Roklen24 Tomáš Tarcala, partner fondu Vetfund.
Co vás přivedlo k myšlence založit první veterinární fond v České republice?
Než se pustíme do jakéhokoliv podnikání, snažíme se sledovat trendy a najít vhodnou příležitost. V tomto případě jsme identifikovali tři klíčové trendy. Prvním z nich byla konsolidace veterinárních klinik, která probíhala v západní Evropě a ve Spojených státech. Tento proces vedly společnosti AniCura a IVC Evidensia, přičemž do střední a východní Evropy tento trend v době, kdy jsme začínali, ještě nepronikl. Druhý trend jsme viděli v humánní medicíně, kde se výrazně rozvíjela nadstandardní privátní péče. V oblasti veterinární medicíny však obdobný zákaznický servis chyběl. Veterinární péče byla sice vždy takový milý obor, v rámci kterého se hodní lékaři – srdcaři – starali o zvířátka, ale žádný nadstandard tam nebyl.
Třetím trendem byl výrazný převis poptávky nad nabídkou ve veterinární medicíně. Počet veterinářů je nedostatečný, zatímco Češi jsou lídři v chovu malých domácích zvířat – téměř 42 % domácností má psa, což je poměrně unikátní i na evropské standardy. To vše nás přesvědčilo, že tento projekt má potenciál a že o poptávku nebude nouze.
Jaké byly největší výzvy při zakládání fondu?
Největší výzvou bylo sladit dohromady dvě klíčové oblasti: přesvědčit investory o smysluplnosti projektu a zároveň získat důvěru veterinární komunity, jelikož my sami veterináři nejsme a tento obor je pro nás zcela nový. Řešili jsme problém ve stylu „slepice nebo vejce“ – tedy, co zařídit dříve, jestli sehnat finance ve fázi myšlenky a pak až vybudovat kliniku, nebo vybudovat kliniku a přesvědčit tím investory, že na to máme a že je ten projekt smysluplný. Nakonec se ukázalo, že tyto dvě věci jdou ruku v ruce a musí se řešit souběžně. Půl krok jedním směrem, půl krok druhým. Bylo důležité ukázat, že máme realistickou vizi, která je nejen finančně atraktivní, ale také poskytne lékařům podporu a podmínky, ve kterých se jim bude dobře pracovat.
Vybírali jste existující kliniku, na které byste to mohli zkusit nebo jste chtěli někde začít od znovu?
Volili jsme se obě cesty. Oslovili jsme zavedené kliniky, u nichž je velkou výhodou zavedený provoz a existující klientská báze. Nakonec jsme se ale rozhodli postavit kliniku vlastní. Výhodou bylo, že jsme mohli vytvořit vše podle našich představ a ušetřili jsme na počátečních investicích do akvizic. Navíc žádná existující klinika v ČR neodpovídala standardům, které jsme chtěli nastavit.
Jak jste přesvědčili veterináře, aby se připojili k vaší nové klinice? Co pro ně bylo důležité?
Začali jsme tím, že jsme se snažili pochopit dané prostředí a zjistit, jak funguje. Protože veterinární medicína je službový byznys, zcela klíčoví jsou zde doktoři. A abychom je byli schopni nalákat a udržet, důležité bylo vytvořit pro ně ideální pracovní podmínky – dobře vybavené kliniky, férové finanční ohodnocení a příjemný pracovní tým. Získali jsme navíc podporu paní doktorky Lenky Chylíkové, která u nás nyní působí jako Medical Director – což nám dodalo kredibilitu.
V čem se liší investování do veterinární medicíny od jiných oblastí?
V zásadě to zas až tak velký rozdíl není. Všechno má nějaká svá specifika, ale vždy se díváte na dlouhodobý horizont a jestli daný projekt dává smysl z pohledu ziskovosti a návratnosti. Takže ta kritéria jsou poměrně stejná. Odlišnost vidím v tom, jak jsem již zmínil, že veterinární medicína je typickým příkladem službového byznysu, takže úspěch závisí na kvalitě personálu, od lékařů po sestry. Ti poskytují nejen odbornou péči, ale také budují vztahy se zákazníky a zajišťují, aby klienti odcházeli spokojení. Je také důležité pochopit specifika tohoto prostředí a přizpůsobit se potřebám lékařů, například ve formě jednání a komunikace.
Proč jste se zaměřili na střední Evropu?
Střední Evropa je nám blízká, všichni ze zakládajících členů jsme v této oblasti již působili, ať už šlo o Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Polsko nebo dříve Ukrajinu. Druhým důvodem je, že trend konsolidace klinik zde zatím není tak rozvinutý jako na Západě, což vytváří prostor pro expanzi. Trh je zde roztříštěný, je tady spousta menších klinik, které nefungují úplně dobře, což je výzva. Těch výzev je zde několik, ale my jsme zjistili, že je dokážeme všechny překonat a že v tomto regionu můžeme uspět.
Podle čeho vybíráte kliniky k akvizici?
Zaměřujeme se na referenční kliniky s minimálně šesti lékaři. Tyto kliniky umožňují vytvořit síť, která má smysl. Současně hodnotíme jejich finanční výsledky a potenciál odborníků. V tom má pro nás nedocenitelný význam paní doktorka Chylíková, která nám takové kliniky pomáhá identifikovat.
Jaké výhody má konsolidace klinik pod jednu značku?
Konsolidace pod jednu značku přináší ekonomické i praktické výhody. Šetří náklady díky větším objemům nákupů a snižuje administrativní zátěž pro veterináře, kteří nejsou školeni jako manažeři. Do té role se dostali trochu omylem, respektive tím, že jim klinika vyrostla pod rukama a oni mají najednou na starosti tým třeba 30 lidí. My jim v těch administrativních a manažerských činnostech můžeme pomoci tak, aby se dokázali soustředit pouze na to, co dělají rádi a dělají dobře, a to je léčit zvířata.
Jednou z dalších výhod sítě je i větší počet zaměstnanců, což umožňuje například vytvářet specializovaná pracoviště, lépe řešit personální výměny nebo flexibilitu práce, například pro veterinářky na mateřské.
Jak velký objem aktiv nyní v rámci fondu spravujete a na jakou velikost cílíte?
V současné době fond spravuje aktiva ve výši přibližně 48 miliónů korun. První kliniku jsme ale vybudovali primárně z vlastních prostředků. Jedná se o začátek, který tvoří základ pro naše další plány. Aktuálně máme ve fondu tři aktiva. Do budoucna však míříme výrazně výše – v horizontu několika let cílíme co se týče velikosti fondu až k jedné miliardě korun.
Co se týče klinik, v České republice vidíme potenciál pro 10–12 zařízení, které splňují naše představy. V regionu střední a východní Evropy pak dalších 10–15 klinik, které bychom mohli sjednotit pod jednu značku. Což už by byl poměrně pěkný byznys.
Naše ambice jsou ale spojeny nejen s akvizicí a budováním veterinárních klinik, ale také s rozvojem dalších nadstavbových aktivit. S tím souvisí například implementace nových technologií a vývoj inovativních produktů nebo služeb, které mohou vytvořit synergický efekt v rámci veterinárního ekosystému.
Můžete upřesnit, jaké technologie a inovace plánujete zavést nebo zafinancovat?
Investovali jsme například do českého výrobce veterinárních rehabilitačních van Vettronic, protože rehabilitace zvířat je jedním z trendů, který je dnes na úplném začátku a bude se dále vyvíjet.
Velký potenciál vidíme v telemedicíně a softwarových řešeních, které zlepší efektivitu péče. Jakékoliv řešení, které umožní veterinářům ošetřit daného pacienta se stejnou kvalitou a stejným výsledkem, ale za kratší čas, bude mít velkou odezvu.
S tím je spojená i nějaká prvoinstanční pohotovostní služba, protože dnes je pouze malé množství klinik, které fungují jako pohotovosti. Takže pokud dokážete mít aplikaci, díky které se klient velmi rychle zorientuje v tom, co je s jeho domácím mazlíčkem a jak mu může pomoci, budete mít určitě velkou výhodu.
Váš fond kvalifikovaných investorů má neobvyklou alokaci výnosů. Významnou role zde hrají takzvané prioritní investiční akce. Můžete vysvětlit, jak tento systém funguje?
My jako zakladatelé si z výnosů do 7 % nebereme žádnou odměnu – vše připadá prioritním akcionářům. Tím ukazujeme, že míříme na vyšší profitabilitu. Jde o odvětví, ve kterém se zcela určitě dokážeme co se týče výnosu dostat do dvouciferných čísel. Což může být zajímavé jak pro investora, tak pro nás. Od 7 % výnosu se odměna dělí, což nás samozřejmě motivuje dosahovat co nejlepších výsledků.
Každopádně fond je pořád velmi mladý. V prvních letech jsme se pohybovali lehce nad 8 % a aktuálně očekáváme, že se budeme dostávat k nějakým 10 %. Ale to zhodnocení bude přicházet časem. Náš investiční horizont je poměrně dlouhý, chceme tvořit a budovat a na to potřebujeme určitý čas. Dáváme si 5, 7, 9 let na to, abychom dokázali vytvořit síť klinik pod jednou značkou a abychom pro akcionáře mohli být fondem, který jim přinese atraktivní výnos.
Jaké jsou podle vás největší trendy ve veterinární medicíně v současnosti a do budoucna?
(Odpověď na tuto otázku naleznete ve videu níže).
Tomáš Tarcala má za sebou 26 let zkušeností v oblasti marketingu, prodeje a general managementu v rychloobrátkovém spotřebním zboží a OTC léků. Většinu svého profesního života strávil na komerčních a marketingových pozicích ve společnosti Reckitt Benckiser na trzích CEE, USA, UK, Itálie a Hongkongu. Posledních 8 let vedl společnost Jacobs Douwe Egberts jako generální ředitel pro střední Evropu. Aktuálně působí jako partner v investičním fondu zaměřeném na veterinární péči Vetfund.
