Měny regionu postupně umazávají ztráty ze začátku týdne. Koruna zpevnila zpět pod hranici 27,00 za euro. Libra vůči euru dopoledne oslabovala. Komentář šéfa Bank of England o tom, že záporné sazby nejsou zatím v plánu, jí pomohl dnešní ztráty smazat.

Vláda bude v pondělí jednat o finanční ústavě

Vláda v pondělí projedná návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, tzv. finanční ústavu. Ta například počítá se zřízením tříčlenné národní rozpočtové rady nebo s dluhovou brzdou ve výši 55 % hrubého domácího produktu. Vyplývá to z informací na internetových stránkách vlády. Finanční ústava zavádí hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje po ČR i EU. Zákon ovšem omezuje i výši zadlužení u obcí a krajů. 

Při přípravě zákona přitom podle dřívějšího vyjádření poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) a člena vyjednávacího týmu k zákonu Ivana Pilipa byly největší spory u výše tzv. dluhové brzdy. Ta nakonec zůstala v návrhu na původních 55 % hrubého domácího produktu. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 % HDP.

Jelikož finanční ústava je navrhována jako ústavní zákon, musí se na jeho schválení vládní strany domluvit s opozicí. Pilip v prosinci uvedl, že návrh jsou ochotny podpořit TOP 09 a ODS. „Požadavky TOP 09 jdou ovšem ještě k větší náročnosti pravidel,“ upozornil tehdy.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.

K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelných pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje. Návrh počítá u tohoto pravidla s poklesem ekonomiky o 3 %. 

V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 % průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nepřistoupí, bude moci MF rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní.

Návrh MF počítá i se zřízením tříčlenné Národní rozpočtové rady. Ta bude mít za cíl hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i Výbor pro rozpočtové prognózy. Ten by měl hodnotit prognózy ministerstva financí a měl by mít sedm členů včetně předsedy. Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měly fungovat od roku 2018. 

Newsletter