Japonská centrální banka ukončila režim záporných sazeb a cílení výnosové křivky. Kurz jenu oslabil k 150,00 USDJPY. Dolar se obchoduje v zisku pod 1,0870 za euro. Koruna oslabila nad 25,20 za euro.

Vláda opět zvýší důchody. Musí hledat nové příjmy

Zdroj: Depositphotos

Vláda bude muset opět zvýšit starobní penze. Zákon jasně stanovuje, že pokud inflace přesáhne pět procent, následuje mimořádná valorizace penzí. K mimořádné valorizaci dochází po pěti měsících od překročení pětiprocentní hranice. Nezávisle na opakované valorizaci v lednu. První informace hovoří o tom, že průměrné navýšení měsíční penze by se mělo pohybovat mezi 700 až 1000 korunami.

Pokud dojde k mimořádné valorizaci penzí už v červnu, musí vláda počítat s výplatou vyšších důchodů po dobu sedmi měsíců. Vzhledem k počtu osob pobírajících starobní penzi odpovídají dle našich výpočtů dodatečné náklady mimořádné valorizace 11,7 až 17 miliard korun. Zpřesnění kalkulace dopadů na státní rozpočet bude možná v momentě, kdy vláda zveřejní další informace.

Systém valorizace penzí má své mouchy

Pro státní rozpočet půjde o významnou zátěž. Z pohledu ekonomů má systém valorizace mouchy. V době nízké inflace rostou penze pomalu a ani vzdáleně nekopírují například růst mezd v ekonomice. Naopak v době vysoké inflace rostou penze raketově a v systému chybí brzda, která by pomohla konsolidovat veřejné finance. V rámci mimořádné valorizace se navíc výrazně zvyšuje zásluhová část penze, což pomáhá především lidem s vyšším důchodem. Důchodcům s nízkými penzemi, které inflace bolí nejvíce, mimořádná valorizace sice pomůže, ale méně. Pokud bylo záměrem mimořádné valorizace penzí pomoci nejzranitelnější části důchodců, pak jsou parametry nastaveny obráceně.

Stát bude muset navýšit daňové příjmy

Vláda v současné době podle všeho zvažuje parametrické změny daňového systému a omezení výjimek, které bude chtít prodat voličům jako tzv. „nezvýšení daní“, což byl předvolební slib nejsilnější vládní strany. Mezi diskutované změny údajně patří vyšší efektivní zdanění živnostníků skrze úpravy výdajového i daňového výdajového paušálu. Dále se hovoří o sloučení dvou snížených sazeb DPH a snížení počtu položek, které podléhají nižší sazbě.

Můžeme počítat i se zvýšením v zásadě všech spotřebních daní s důrazem na tvrdý alkohol, kde je dlouhodobě pozorována chápavá odezva českých voličů. Tedy, že zvýšení zdanění tvrdého alkoholu je obecně lépe přijímáno než například vyšší zdanění příjmů či nemovitostí. Vláda bude muset minimálně debatovat o navrácení základu daně z příjmu fyzických osob z hrubé mzdy zpět na tu superhrubou. To by rozpočtu přineslo přes 100 miliard korun. Vláda se tomuto opatření brání kvůli předvolebním slibům. Příjmy rozpočtu dále pomůže navýšit všeobecné zdražování a růst nominálních mezd. Tlak na pokles příjmů pak zřejmě vyvolá globální recese v roce 2023, která se podepíše i na výkonu české ekonomiky. Lze téměř s jistotou předpokládat, že i tak příjmy státního rozpočtu v roce 2023 meziročně porostou.

Zdroj: Bloomberg, Reuters

Newsletter