Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Vláda po 24 letech prolomila těžební limity. Vytěží ČEZ

AKTUALIZOVÁNO: Limity na těžbu hnědého uhlí na lomu Bílina v Ústeckém kraji budou prolomeny, rozhodla dnes na výjezdním zasedání v Ústí nad Labem vláda. U lomu ČSA zůstávají limity v platnosti. Důl Bílina provozují Severočeské doly ze skupiny ČEZ. Zástupce firmy Vladimír Budinský dnes ČTK řekl, že za limity těžby je řádově až 150 milionů tun uhlí. 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti. „Svou roli hrála i otázka udržení zaměstnanosti,“ uvedl premiér. Připomněl, že prolomení v Bílině nezasáhne žádná lidská sídla. „Já i naše hnutí jsme se nakonec rozhodli důvěřovat analýzám polostátní firmy ČEZ, která předpokládá, že už v roce 2022 by byly ohroženy dodávky uhlí pro malospotřebitele a do tepláren,“ doplnil ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

„Je to spíše rozhodnutí o tom, že bude zahájen proces k povolení rozšíření těžby na dole Bílina. Jde o takové politicko-symbolické rozhodnutí,“ řekl novinářům ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Těžba musí ještě projít schvalovacím procesem ministerstva životního prostředí a báňského úřadu, který potrvá mnoho let.

Schválená varianta mimo jiné počítá s tím, že bude postupně utlumena těžba na lomu ČSA Severní energetické. Jejími majiteli jsou finančníci Jan Dienstl (30 procent) a Tomáš Fohler (30 procent), 40 procent firmy pak patří na Kypru registrované společnosti Haltixar, za kterou stojí údajně Pavel Tykač.

Budoucí vlády se budou moci k rozhodnutí o ČSA vrátit, současná podle Mládka pravděpodobně o lomu už rozhodovat nebude. Ministr dnes novinářům řekl, že konkrétním postupem na utlumení těžby v lomu ČSA se ministři nezabývali. „Nějak to vyplývá samo o sobě. Provozovatelé budou muset přijít s nějakým návrhem, jak ukončí těžbu,“ řekl. Premiér Bohuslav Sobotka doplnil, že vláda uložila vybraným ministrům zpracovat program, který by kompenzoval ztráty pracovních míst v lomu ČSA. „Tento materiál by měl vládě předložen do konce června 2016,“ uvedl premiér.

K usnesení byla přidána podmínka hnutí ANO, které požadovalo, aby u Bíliny byly limity vzdáleny minimálně 500 metrů od obcí. To proto, aby se nezhoršily podmínky bydlení, jak ráno novinářům řekl Babiš. Podobný požadavek měli i lidovci, podle Mládka však vládě nakonec tento návrh předložil jeho stranický kolega Jiří Dienstbier. „Těch 500 metrů mi dělá trochu starost. Budeme muset dopočítat, co to přesně znamená, do jaké míry to omezí ty možnosti těžby,“ konstatoval Mládek. Dodal, že v místech, kde je val nebo les mohla být podle něj vzdálenost menší.

V dalších bodech koresponduje schválená varianta podle informací ČTK s jedním z návrhů, které dnes vládě Mládek předkládal. Mimo jiné stanovuje, že do příštího roku připraví program rozvoje pracovních příležitostí v Ústeckém kraji. Usnesení také ukládá Mládkovi a jeho nástupcům v čele resortu předkládat každoročně do roku 2020 vyhodnocení plnění cílů státní energetické koncepce. Obsahuje také požadavek, aby uhlí vytěžené v lomu bylo přednostně použito pro potřeby teplárenství v ČR.

Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta 30. října 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.

Výraznější diskusi o možném prolomení těžby otevřel v polovině roku 1998 Český báňský úřad, když v materiálu pro jednání vlády upozornil na nutnost rozhodnout o dalším osudu zásob uhlí za těmito liniemi. Možným prolomením limitů se zabývala i tehdy vládní ČSSD, vysocí představitelé strany to ale odmítli (mluvčí Greenpeace tehdy jmenovitě uvedl i premiéra Miloše Zemana). „Je nezbytné respektovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí,“ řekl například v říjnu 1999 ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Za vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) otevřelo diskusi o prolomení limitů ministerstvo průmyslu a obchodu – obsahoval je návrh státní energetické koncepce z podzimu 2003. Návrh ministra Milana Urbana ale kritizovalo ministerstvo životního prostředí a v březnu 2004 přijatá koncepce energetiky nakonec obsahoval jen prohlášení o „racionálním přehodnocení“ limitů v budoucnu.

Limity se opět dostaly na pořad jednání již za premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Ten krátce po nástupu do funkce na podzim 2005 v dopise hornickým odborářům uvedl, že v budoucnu předpokládá zrušení limitů. V prosinci 2005 pak Paroubek mluvil o tom, že jeho kabinet již brzy rozhodne o osudu limitů těžby, přičemž „dvě třetiny členů vlády budou pro tento materiál (o zrušení)“. V lednu 2006 už ale hovořil o tom, že vláda bude ve věci limitů respektovat názor obyvatel Ústeckého kraje; Paroubkova vláda poté už o limitech nerozhodovala.

Mládek: Uhlí pod Jiřetínem nebudeme potřebovat

Programová prohlášení obou vlád Mirka Topolánka (ODS) obsahovala slova o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a premiér také opakovaně ujistil obyvatele obcí na severu Čech, že jeho kabinet limity nezruší. Řekl nicméně, že je racionální vyhodnotit i možné dobývací prostory, kde jejich využití nikoho neohrožuje. V roce 2008 Topolánkova vláda potvrdila usnesení o limitech s tím, že upravila linie lomu Bílina.

Předseda úřednické vlády Jan Fischer, Topolánkův nástupce, opakovaně řekl, že jeho vláda o limitech těžby hnědého uhlí rozhodovat nebude. Ministr průmyslu ve Fischerově kabinetu Vladimír Tošovský sice v říjnu 2009 přišel s návrhem na zrušení limitů, což vyvolalo kritiku ze strany ministerstva životního prostředí i ekologických aktivistů, kabinet ale následně projednávání materiálu přerušil.

Programové prohlášení koaliční vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných obsahovalo ustanovení o tom, že za úřadování kabinetu Petra Nečase (ODS) nebudou limity prolomeny. Na jaře 2011 nicméně premiér Nečas řekl, že by se v budoucnu mohlo těžit i za limity, ovšem jen v případě, že se dohodnou majitelé dotčených pozemků s těžaři. „Vláda se zavázala, že neprolomí limity těžby uhlí. Pravdou však je, že tyto limity nemají žádnou oporu v českém právním řádu,“ řekl Nečas v březnu 2011.

„ČEZ by neměl lézt do epicentra debat o uhlí v Německu“

Limity se chtěl vážně zabývat kabinet Jiřího Rusnoka. Premiér v listopadu 2013 označil vládní usnesení z roku 1991 za vyčpělé a překonané. Úvahy Rusnokovy vlády o prolomení limitů, které prosazuje například i prezident Miloš Zeman, ale vyvolaly řadu negativních rekcí. V prosinci 2013 pak Sněmovna vyzvala kabinet, úřadující tehdy již čtvrt roku v demisi, aby o prolomení limitů nejednal. Rusnok poté oznámil, že jeho vláda o limitech těžby rozhodovat nebude.

Programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) z února 2014 uvádí, že o prolomení těžebních limitů v severních Čechách „je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky“, definitivní řešení chtěl kabinet přijmout do dvou let. Podle dnešního rozhodnutí kabinetu budou prolomeny limity na dole Bílina, v případě lomu ČSA zůstávají v platnosti.

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Newsletter