(Aktualizováno 12:38) Vláda schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvanou finanční ústavu. Zákon například počítá se zřízením národní rozpočtové rady a s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Finanční ústava má zavést hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje i EU. Zákon ovšem omezuje i výši zadlužení obcí a krajů. Normu musí ještě schválit Parlament ústavní většinou a podepsat prezident Miloš Zeman.
Finanční ústava je navrhována jako ústavní zákon, proto se musí na jeho schválení vládní strany domluvit s opozicí. Návrh jsou ochotny podle dostupných informací podpořit TOP 09 a ODS. Ovšem požadavky TOP 09 jdou ještě k větší náročnosti pravidel. Dřívější návrh z dob ministra financí Miroslava Kalouska například počítal se možnými kroky a opatřeními již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.
„Vládní schválení návrhu ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takzvané finanční ústavy, hodnotíme jako pozitivní krok. Vláda vysílá důležitý signál mezinárodní investorské komunitě, že opravdu hodlá hospodařit fiskálně zodpovědně. Její krok by měl dlouhodobě přispívat k redukci výnosů z jejích dluhopisů, což zlevní nákladnost českého vládního zadlužení. Domníváme se však, že dluhová brzda ve výši 55 procent hrubého domácího produktu není maximem možného a že mohla a měla být stanovena ambiciózněji, ideálně na úrovni 45 procent HDP. Uvažme totiž, že v letech předcházejících finanční krizi se celkový vládní dluh tuzemské vlády pohyboval (dle údajů Eurostatu) na úrovních výrazně nižších, pod třiceti procenty HDP. Z tohoto hlediska není dluhová brzda s takřka dvojnásobným limitem příliš ambiciózním počinem,“ komentuje krok Lukáš Kovanda, hlavní ekonom skupiny Roklen.
Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení bude muset vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.
K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje. Návrh počítá u tohoto pravidla s poklesem ekonomiky o tři procenta.
Při přípravě zákona byly podle dřívějšího vyjádření poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) a člena vyjednávacího týmu k zákonu Ivana Pilipa největší spory u výše tzv. dluhové brzdy. Ta nakonec zůstala v návrhu na původních 55 procentech hrubého domácího produktu.
V případě obcí a krajů by zadlužení nemělo podle návrhu přesáhnout 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud se tak stane, budou muset územní samosprávné celky celkovou výši svého dluhu začít snižovat. Pokud ke snižování dluhu obec nepřistoupí, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejího podílu na výnosu daní.
Návrh ministerstva počítá i se zřízením pětičlenné Národní rozpočtové rady. Jejím úkolem bude hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i sedmičlenný Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí.
Ministerstvo navrhuje účinnost zákona od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018.
