Podle analytického týmu společnosti Fidelity vykazuje eurozóna i nadále stabilní, ačkoli nevýrazný růst. Zásadním příspěvkem k celkovému růstu prozatím zůstává soukromá spotřeba, což je motivováno především růstem reálných mezd. Naopak inflace byla v září pomalejší, než se očekávalo, přičemž jádrová inflace směřovala směrem dolů na meziroční hodnotu 0,8 %. Koncem roku lze očekávat určité zpomalení růstu v eurozóně v souvislosti s brexitem.
Velmi dobré výsledky eurozóny za první polovinu roku jsou v souladu s původním předpokladem slušného růstu. Domácí poptávka zůstává silná a pomáhají jí lepší údaje o zaměstnanosti a rostoucí reálné příjmy.
Nobelista: #Itálie opustí eurozónu. Po ní budou následovat další – Roklen24.cz https://t.co/CRzs310ltx @roklen24 #eurozone #euro #Brexit pic.twitter.com/Eo3A1atHY3
— Roklen24.cz (@roklen24) 6. října 2016
„Úvěrové podmínky a fiskální politika jsou stále velmi vstřícné, inflace by měla i nadále jen nepatrně růst respektive zůstane utlumená a výhledově je pravděpodobné další kvantitativní uvolňování,“ vidí evropský trh Anna sStupnytska, hlavní ekonomka Fidelity International.
Pokud jde o výhled pro ekonomiku Spojeného království a dopad na eurozónu, ten je i nadále zastíněn hlasováním o brexitu.
ECB oťukává trhy koncem QE. Co z toho plyne pro ČNB?
„Z údajů sice vyplývá, že se britská ekonomika v srpnu obstojně odrazila ode dna, avšak stále je příliš brzy na to, aby se z nich dalo vyčíst něco více. Je pravděpodobné, že nižší podnikatelské investice, pokles trhu s nemovitostmi, pomalejší růst počtu pracovních míst a slabší spotřeba budou stále více tlačit růst dolů, až se nejistota vyvolaná brexitem projeví naplno,“ upozorňuje ekonomka. „Brexit resp. pokles růstu ve Spojeném království se podle našeho názoru negativně odrazí na náladě a růstu v eurozóně buď ještě ve druhé polovině roku 2016, nebo i později, v závislosti na pokroku v jednáních o brexitu. Vzhledem k tomu, že Spojené království představuje více než 7 % vývozu zboží eurozóny, první dopady se projeví přímo, a to prostřednictvím obchodních kanálů,“ vysvětluje Stupnytska.
V této souvislosti je tak pravděpodobné určité zpomalení růstu v eurozóně ke konci roku. Ačkoli ECB na svém zářijovém zasedání rozhodla, že nebude jednat, pravděpodobnost dalšího zásahu v prosinci je značná. V tomto ohledu je možné prodloužení kvantitativního uvolňování od března 2017 o šest až devět měsíců a změna některých omezení na nákup dluhopisů.
Dvojí metr #stress testů. #Deutsche Bank s #ECB oklamaly investory https://t.co/fUjmzvWHTe @roklen24 #DeutscheBank #StressTest #bank pic.twitter.com/qTF4kDSJ31
— Roklen24.cz (@roklen24) 10. října 2016
