Máločeho je na světě tolik jako vody, ovšem jen malý zlomek celkového množství se dá skutečně pít. Z celkové zásoby je zhruba 97 % slané vody a ze zbývajících 3 % jsou 2,5 % zamrzlá v ledovcích. Lidé (a zvířata) se tedy musí spokojit se zbylým půlprocentem. Není tak žádným překvapením, že na světě najdeme regiony, kde je (pitné) vody fatální nedostatek. Překvapivé však může být, že se s tímto problémem můžeme setkat i v některých částech vyspělého světa.
Zatímco obyvatelům vyspělých zemí, kteří si kdykoliv mohou pustit kohoutek, anebo si koupit balenou vodu v obchodě, se může zdát, že pitná voda je v dnešním světě samozřejmostí, ve skutečnosti bude brzy možné hovořit o globální vodní krizi. Alespoň tak vyznívá nová Zpráva o globálním vývoji vody (2018 World Water Development Report), kterou každoročně publikuje Organizace spojených národů (OSN).
Podle dat OSN žilo v roce 2010 v oblastech s potenciálně silným nedostatkem vody 1,9 miliardy lidí, což je zhruba 27 % obyvatelstva, přičemž do roku 2050 by se toto číslo mohlo zvednout na 2,7 až 3,2 miliardy. V současnosti žije v oblastech, kde alespoň jeden měsíc v roce panuje potenciální hrozba nedostatku vody, celkem 3,6 miliardy lidí, což je téměř polovina globální populace. Do roku 2050 by pak tento počet mohl stoupnout na 4,8 až 5,7 miliardy.
Komodita budoucnosti? Investujte do vody!
Graficky tato fakta, respektive odhady, ilustrují následující obrázky. Situaci v roce 2010 zobrazuje první mapa, přičemž čím více se oblast zabarvuje do červena, tím silnějšímu nedostatku vody čelí. Nejhorší je situace v jižní a východní Asii a na severu Afriky. Výrazná červená místa ovšem nalezneme i na severoamerickém kontinentu, především v oblasti USA. Dolní mapa pak ukazuje odhadované změny do roku 2050.
Vodní krizi ve Spojených státech, kde je až překvapivě mnoho lidí ohroženo nedostatkem vody, rozebírá článek na serveru Vox. Na mapě lze vidět, že problém se ve větší či menší míře dotýká takřka všech amerických států (čím více je oblast zbarvena do modra, tím větší je riziko nedostatku pitné vody).
Too hot to work: Globální oteplování jako ekonomická katastrofa
Každým rokem roste světová poptávka po vodě zhruba 1 %. A to nejen z toho důvodu, že lidí na světě stále přibývá, ale i vzhledem k hospodářskému růstu, který spolu se zvýšenou poptávkou po vodě generují zejména rozvojové země. A jak na datech dokládá server Rain Maker, zatímco poptávka roste, nabídka zůstává víceméně stejná.
Následkem tohoto nesouladu mezi nabídkou a poptávkou žilo v podmínkách silného nedostatku vody v roce 2005 na celém světě 2 miliardy lidí. V roce 2030 by to podle serveru Rain Maker mělo být již 4 miliardy.
Nejvíce takových lidí žije v Indii, Číně, Nigérii a dalších rozvojových zemích. Následující tabulka ukazuje desítku nejvíce ohrožených zemí, kde nejvíce lidí nemá přístup k nekontaminované vodě. Největším problémem je tak nedostatek pitné vody.
Do roku 2050 nás bude skoro deset miliard. Hrozí planetě přelidnění?
Problémy rozvojových zemí s pitnou vodou vyplývají z toho, že jsou její zásoby mezi světovými regiony nerovnoměrně rozložené. Oba americké kontinenty představují pouze 14 % světové populace, ovšem k dispozici mají 45 % zásob pitné vody. Naproti tomu Asie čítá 60 % obyvatel planety, nachází se zde ovšem jen třetina zásob pitné vody.
A jaké je řešení? Lidé by se měli naučit s vodou víc šetřit. Zatímco Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) považuje za optimální spotřebu vody 50 litrů na člověka za den a jakési životní minimum je v tomto ohledu 5 litrů, na průměrného Američana vychází denní spotřeba 350 až 375 litrů. Z toho jde 26 % na splachování toalety, 22 % na praní a 19 % na osobní hygienu.
