Dolar si během středy připisoval další zisky. Nadále tak pokračuje jeho rally, která se nejcitlivěji projevuje na rozvojových trzích a jejich měnách. Jednou z těch nejvíce zasažených je pak turecká lira, v jejímž případě se dokonce začalo hovořit o krizi. V tu chvíli však se svou záchranou přispěchala centrální banka.
Turecká lira letos vůči dolaru oslabila o více než 19 %. Jen za poslední měsíc – vtaženo k včerejšímu dni před zásahem centrální banky – odepsala něco málo přes 15 %, což odpovídalo vůbec nejhorší měsíční výkonnosti od roku 2008. Podle dat agentury Bloomberg se tak lira v rámci seznamu měn rozvojových trhů umístila hned za argentinským pesem, které ve výčtu nejslabších drží jasné prvenství.
A právě obava z toho, že by lira mohla dále oslabovat, aniž by došlo na adekvátní zásah ze strany centrální banky, což platilo až do včerejšího dne, živila představu o turecké měnové krizi. Podle agentury Bloomberg měli výprodej na svědomí především zahraniční investoři, a to včetně těch japonských, kteří ještě nedávno své sázky na tureckou měnu navyšovali. Turecká akciová burza Borsa Istanbul k tomu dokonce uvedla, že neexistují ekonomická data, která by odůvodnila tak razantním výprodej, proto se musí jednat o útok spekulantů, jejichž cílem je poškodit tureckou ekonomiku. Takové vyjádření jde sice ruku v ruce s běžným chováním institucí, jejichž země se pomalu, ale jistě dostává do měnové krize, pokud se však zaměříme na bližší detaily, vidíme, že výprodej má hned několik jiných katalyzátorů.
Tím prvním je inflace, která se drží nad hranicí 10 %, přičemž v příštích měsících zřejmě poroste ještě výš. Turecká centrální banka se ale i tak neměla moc k tomu, aby odpovídajícím způsobem zvýšila úrokové sazby. Vše se však změnilo včera, kdy se odehrálo mimořádné zasedání bankovní rady, jehož výstupem byl úrokový hike o 300 bazických bodů na 16,5 %. Fakt, že si turecká měnová autorita dala s tímto krokem celkem načas, nahrával tureckému prezidentovi Erdoganovi, který nikterak neskrývá své sympatie naopak ke snižování sazeb jako k prostředku podporujícímu ekonomický růst. Pokud si k tomu připočteme Erdoganovův nedávný komentář o tom, že pokud zvítězí v červnových prezidentských volbách, převezme za měnovou politiku větší zodpovědnost, máme tu výprodejní signál s celkem nezanedbatelným potenciálem.
Vedle toho působí i dvojí deficit, který zahrnuje běžný účet turecké platební bilance (5,6 % HDP) a státní rozpočet (1,5 % HDP). Při pohledu na rostoucí křivku externího dluhu, u kterého hraje velkou roli dolarové financování, tu pak v souvislosti s posilováním dolaru a s výhledem rostoucích amerických sazeb máme další možné problémy turecké ekonomiky. V neposlední řadě je potřeba zmínit i vyšší náklady spojené s vyššími cenami ropy, na jejímž dovozu je Turecko silně závislé.
Lira po včerejším navýšení úroků nakonec korigovala část ztrát z posledních dní. Zda jí tento sentiment vydrží, se ukáže až během dalších dní. Turecká centrální banka je každopádně dle oficiálního vyjádření připravena – dost možná k Erdoganově vzteku – použít veškeré nástroje, aby tak obnovila důvěru ve svou měnovou politiku. Další možnost bude mít právě na začátku června, kdy proběhne oficiální zasedání bankovní rady. Vedle toho bude potřeba sledovat i konec příštího měsíce, kdy se uskuteční předčasné parlamentní a prezidentské volby. Nečekáme však, že by se liře při Erdoganově úspěchu dostalo jakékoliv podpory, obzvláště pokud by se prezident začal jakkoliv „dotýkat“ měnové politiky, před čímž už ostatně varovala i ratingová agentura Fitch.
Euro pod dalším tlakem
Zaměříme-li se na námi sledovaný vývoj eura vůči dolaru, během středy pár atakoval hodnotu 1,170 EURUSD, která je jeho zhruba půlročním minimem. Na tomto vývoji se podepsala nejen pokračující nervozita kolem formování italské vlády (italský prezident Mattarella jmenoval kompromisního premiéra Conteho, který nemá žádné politické zkušenosti a který teď bude sestavovat výčet ministrů), ale také zpomalení předstihových indikátorů PMI sektoru služeb a průmyslu eurozóny. Celkově se sentiment trhů nesl ve znamení odlivu kapitálu od akcií do dluhopisů, a to na obou stranách Atlantiku.
Za zmínku stojí i včerejší zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu. Fed Minutes ukázaly, že je měnový výbor ochoten dočasně přestřelit inflační cíl na dvou procentech. To v kombinaci se stavem americké ekonomiky a nadále konzistentním výhledem podporuje vidinu pozvolného zvyšování úrokových sazeb, což by mělo odpovídat aktuální prognóze, tedy celkem třem kolům navyšování během letošního roku, přičemž to druhé by mohlo přijít již v červnu, a to s více než 85% pravděpodobností. Na druhou stranu, šéfka clevelandské pobočky americké centrální banky Loretta Mesterové ve středu upozornila, že v souladu s pozvolnou trajektorií mohou být jak tři hiky, tak i případné čtyři.
Aktuálně se dolar vůči euru obchoduje na 1,171 EURUSD, dolarový index se nachází na hodnotě 93,88 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí 1,1645-1,1783 EURUSD.*
Koruna nejslabší v tomto roce
A podobný směr jako turecká lira v posledních dnech nabrala i koruna, která se během středy dostala na vůbec nejslabší hodnoty letošního roku jak vůči dolaru, tak i vůči euru. Vzhledem k tomu, že domácí ekonomika teď nepřináší žádná kurzotvorná data, kurz CZK reaguje primárně na trend světových trhů, který nadále vyznívá v neprospěch rizikovějších měn.
Hovoříme-li o kurzu koruny, nabízí se srovnání se současnou prognózou České národní banky. Ta pracuje se scénářem posilování, a to na průměrné hodnoty druhého kvartálu dosahující 25,20 za euro. Dosavadní průměr čtvrtletí je však o více než 20 haléřů slabší. Pokud by tento trend dlouhodobě pokračoval, ČNB by tím získala prostor pro dřívější zvýšení sazeb – i když, jak včera na konferenci v Bratislavě uvedl guvernér Rusnok, je současný pohyb koruny „normální“ a v rámci „rovnovážného koridoru“.
Náš současný odhad pracuje s tím, že by k úrokovému hiku mohla bankovní rada přistoupit již během třetího čtvrtletí, nikoliv tedy během čtvrtého, konkrétně na přelomu roku 2018/2019, jak stojí v prognóze. Na druhou stranu, do dalšího zasedání ČNB (i konce kvartálu) zbývá dost času, tudíž by se chod kurzu mohl ještě změnit, a to například i s některými dalšími komentáři členů bankovní rady, kterých se v průběhu času nepochybně dočkáme.
Dnes nás z domácích dat čekají ukazatele spotřebitelské a podnikové důvěry, jejichž dopad na kurz ale nebývá nikterak citelný. Koruna se aktuálně obchoduje na 25,84 EURCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,77 až 25,86 EURCZK, ve dvojici s dolarem zase od 21,91 až 22,17 USDCZK.*
*Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
