Asijské obchodování se neslo ve znamení mírných tlaků na silnější dolar. Dolarový index se tak odrazil od hranice 90 bodů, euro se proti dolaru posunulo směrem k 1,2160 EURUSD. Tlaky na silnější dolar lehce reflektují i měny regionu, u nichž dnes ráno pozorujeme tendenci mírně oslabovat.

„Vrtulníkové“ peníze pouze jako teorie? Omyl, už jsou v oběhu

Centrální bankám dochází munice. Boj s minimálním ekonomickým růstem a inflací je, jak se zdá, naprosto bez výsledků, což nahrává ve prospěch zavedení zcela neobvyklých opatření. Do této sorty se řadí i tzv. „vrtulníkové“ peníze. Představa je taková, že centrální banky tisknou hotovost, která posléze putuje přímo k lidem. Ti si za ni nakonec koupí vše, co uznají za vhodné. Jde pouze o teorii? Omyl, tyto peníze už jsou dávno v oběhu.

Kde je najdeme? Podle analytiků z Deutsche Bank především v Evropě. Evropská centrální banka na svém posledním zasedání snížila všechny své sazby, přičemž tu depozitní srazila ještě hlouběji do záporu na -0,4 %. Souběžně s tím došlo i na navýšení objemu skupovaných aktiv v rámci aplikovaného programu kvantitativního uvolňování (QE). Taková opatření nakonec vyústila v to, že se výnosy dluhopisů evropských zemí razantně snížily, přičemž některé se dokonce dostaly i do záporu.

Podle Deutsche Bank tak mají státy starého kontinentu k dispozici mnohem více zdrojů, což jim umožňuje navýšit výdaje či snížit daně, aniž by bylo potřeba si dále půjčovat. Výsledek sice nepochází přímo z „vrtulníkových“ peněz (vlády se nedostaly k nově vytištěným bankovkám), ovšem má stejný dopad, kterého bychom byli svědky při jejich zavedení.

„I když se jedná pouze o zjemněnou formu, „vrtulníkové“ peníze již obíhají Evropou,“ přepisuje server Business Insider slova analýzy banky. „Díky efektům uvolněné měnové politiky na státní dluhopisy, bude fiskální činnost vlád v roce 2016 mnohem expanzivnější, než by kdokoliv čekal. V případě čtyř největších zemí eurozóny tak hovoříme o zhruba 1,4 % hrubého domácího produktu.“

Slova banky potvrzují i čísla. Podle statistiky vytvořené Evropskou komisí se úrokové výdaje vybraných evropských vlád letos prokazatelně sníží (viz graf č.1), což je především zásluha aplikovaného programu QE. Podle Deutsche Bank tak země eurozóny již peněženky lidí obohatily o více jak 100 miliard euro tím, že například snížily daně ze mzdy či navýšily platy státním zaměstnancům. Obzvláště je tento proces patrný v porovnání s ostatními zeměmi, které se naopak snaží svou fiskální politiky utáhnout (viz graf č.2).

Jedinou oblastí, kde se nepřímé „vrtulníkové“ peníze neprojevily, je podle analytiků veřejná infrastruktura. Právě ta je obyčejně považována za nejrychlejší cestu, jak prostřednictvím státních výdajů podpořit ekonomiku.

„Veřejné investice v nominálním vyjádření dosahují méně jak poloviny předkrizových úrovní v případě Španělska a Portugalska. Dvě třetina pak pozorujeme v Itálii. Německo se pak, dokonce i přesto, že své investice neosekalo, stále nachází pod evropským průměrem,“ potvrzuje Deutsche Bank (viz graf č.3).

Evropská centrální banka tak i přes všechny debaty našla způsob, jak koncept „vrtulníkových“ peněz opravdu realizovat. Pravdou ovšem zůstává, že jeho aktuální podoba je dosti omezená už jen tím, že banka nemá možnost tok peněz nasměrovat dle vlastního uvážení.

Newsletter