Východní Evropa měla od jakživa problémy přilákat investory kvůli své image „Divokého západu“, vyvolané neustálými problémy, týkajícími se mimo jiné špatné státní správy a rozšířené korupce. V reakci na to země jako Srbsko, Bulharsko a Rumunsko začaly aplikovat politiku nulové tolerance a to za účelem prokázání, že se tamní věci změnily.
„Myslím, že zásahy proti korupci z poslední doby mají pozitivní efekt,“ řekl Emil Tedeschi, generální ředitel společnosti Atlantic Grupa serveru CNBC. Zdůraznil antikorupční úsilí v Chorvatsku, které již vedlo k uvěznění bývalého premiéra Ivo Sanadera v roce 2012 za braní úplatků. Po vynesení rozsudku, hodnocení Chorvatska v korupčním indexu Transparency International mírně vzrostlo, což naznačuje rostoucí důvěru v jeho celistvost veřejného sektoru.
„Chorvatské orgány začínají uklízet nepořádek. Neexistuje žádný svatý nebo chráněná osoba, od prezidenta státu po významné intelektuály, a myslím, že tak to má být. Ukazuje to veřejnosti, že nikdo není chráněn,“ řekl Tedeschi.
Úřednický zločin
Co se týče například Slovenska, tak tam úřednický zločin setrvává jako dědictví z „anarchistických“ postkomunistických let v čele s ukvapenou privatizací z roku 1990.
Vláda země byla zasažena skandálem v roce 2008, kvůli kontroverznímu prodeji přebytečných emisních povolenek neznámému zahraničnímu subjektu za poloviční cenu oproti tržní. Dohoda byla zkoumána i ve Švýcarsku a na Slovensku, ale žádná korupce nebyla prokázána, podle místních sdělovacích prostředků, podává CNBC.
Podle názoru jednoho slovenské obchodního vedoucího mají soukromé finance nepatřičně velký vliv na politiky. „Některá úroveň vlivu je přirozená, ale můj osobní pocit je, že to zachází příliš daleko,“ řekl Miroslav Trnka, spoluzakladatel IT bezpečnostní firmy ESET. Mimo jiné řekl, že je pravděpodobně, že se finanční skupiny mohou snažit ovlivňovat legislativu vlády, stejně jako tendry veřejných projektů v hodnotě miliard eur.
Závažné problémy Srbska
Co se týče korupce, tak Slovensko nebo například Česká republika jsou na tom mnohem lépe než balkánské země. Srbsko, je podle Transparency International hodnoceno jako jedna z nejvíce zkorumpovaných zemí východní Evropy. Podle již zmiňovaného korupčního indexu této organizace ale 70 procent Srbů vidí korupci ve veřejném sektoru jako „velmi vážný problém“. „Je zřejmé, že k zastavení zneužívání moci, tajného jednání a úplatkářství je zapotřebí udělat mnohem více. To platí dvojnásob v případě, že země chce vstoupit do Evropské unie,“ napsal protikorupční orgán v březnu.
Nově instalovaný premiér Aleksandar Vučić a další srbští politici se zavázali k boji proti problému. Zavedená opatření budou zahrnovat jmenování nezávislého komisaře pro informace a nový systém přístupu k informacím týkající se trestního řízení.
Nadšení pro reformu roste mezi politiky napříč rozvojovou častí Evropy, kteří jsou si vědomi, že transparentní veřejné instituce a právní stát jsou zásadní pro přilákání zahraničních investic a vstup do Evropské unie.
„Po celá desetiletí jsme odkládali veškeré reformy, a teď musíme udělat téměř vše, co je potřeba k vytvoření lepšího podnikatelského prostředí,“ řekl srbský premiér Vučić CNBC v Bělehradě. „Musíme udělat mnohem více, aby se Srbsko stalo přitažlivějším místem pro zahraniční investory ze západní společnosti.“
