Ekonomické modely a naše předpoklady o fungování tržních cyklů předpovídaly na druhou polovinu roku 2022 ve Spojených státech recesi. Ta se však nakonec nekonala, a Američany tak patrně čeká „měkké přistání“, případně jen mírná recese. Čtvrtletní výhledy společnosti Saxo si kladou otázku, zda je ještě možný návrat ke globálním ekonomickým standardům panujícím před pandemií a před invazí na Ukrajinu, nebo zda už je načase přizpůsobit se novému paradigmatu a nechat tyto nefunkční modely v propadlišti dějin.
Pozornost se totiž nyní musí přesunout z nehmotné digitální ekonomiky zpátky k ekonomice reálné. Steen Jakobsen, hlavní investiční analytik Saxo, k tomu říká: „Tržní hodnotu indexu S&P 500 teď tvoří z 90 % nehmotná aktiva. To znamená, že je reálná ekonomika pro ambice fiskální a monetární politiky, zelené transformace a globální digitalizace příliš malá. My máme za to, že bychom se měli na prahu 1. čtvrtletí víc soustředit na budování infrastruktury, zvyšování produktivity a generování levnější energie způsobem šetrnějším k životnímu prostředí.“
Reálnou ekonomiku podpoří nejen zrušení politiky nulové tolerance COVIDu ze strany čínského prezidenta, ale i změna přístupu k technologickým firmám a bytové výstavbě. Jedná se o patrně největší událost roku 2023, která přinese obnovení podpory fiskálních výdajů (z velké části na infrastrukturu), podporu půjček na bydlení, rozšiřování rozvahy státních bank a znovuotevření ekonomiky. V nejbližších měsících se však bude největší pozornost nejspíš dál věnovat souboji mezi recesí a měkkým přistáním. Současné modely nefungují, ale než je změníme, budeme ještě patrně svědky toho, jak v 1. čtvrtletí na trhu zavládne další kolo politiky předstírání a odkládání.
Přechod, který akcie zabolí
Peter Garnry, hlavní akciový stratég Saxo:
V roce 2022 jsme viděli, jak úspěšné entity z éry globalizace klopýtavě zahájily přechod do další, zatím neznámé fáze. Co leží na druhé straně, je v tuto chvíli těžké předvídat, ale Saxo má za to, že co bylo úspěšné během globalizace, už ve světě geopolitiky a návratu k bipolárnímu světu dvou odlišných hodnotových systémů tolik úspěšné nebude. Nefunkční modely, které dřív tak dobře fungovaly, budou mít do budoucna problém.
Digitalizace, tedy síla dominující akciovým trhům od Velké recese, po zavedení vakcín proti COVIDu-19 ztrácí dech. Opětovné otevření ekonomik bylo rychlejší, než se očekávalo, a prudce zvýšilo poptávku ve fyzickém světě. Odvětví založená na hmotných aktivech tak už třetím rokem podávají lepší výkon než svět nehmotný – a tento trend sotva začal.
Americké akcie tak přijdou o převahu nad svými evropskými protějšky. Deglobalizace nabírá na síle, válka na Ukrajině zhoršuje energetickou krizi a svět potřebuje fyzická aktiva. Evropa může touto změnou jen získat. Na evropských akciových trzích je totiž mnohem víc firem, které budou v tomto novém prostředí zelených energetických technologií, těžby, automatizace, robotiky a pokročilých průmyslových komponent prosperovat.
Společnosti připravené na vyšší úrokové sazby, růst mezd a vysokou inflaci nabídnou vysokou návratnost kapitálu, případně vysoké provozní marže, a zároveň akcie za rozumnější cenu. Exportně orientované země jako Německo, Jižní Korea a zejména Čína, které byly tak úspěšné v předchozích desetiletích, začnou patrně postupně prohrávat se zeměmi, jako je Indie, Vietnam či Indonésie, ale i s regiony střední a východní Evropy a severní Afriky, kde si najde zpracovatelský průmysl nový domov.
Úspěšnější budou i země na jih od Sahary, které zažijí investiční rozkvět díky evropskému hladu po energiích a materiálech, jakmile bude ze hry vyřazeno Rusko. Při pohledu blíž ke Spojeným státům vydělá na zpracovatelském průmyslu Mexiko a na komoditním supercyklu jihoamerické země.
Ekonomicky rozložená Evropa
Christopher Dembik, hlavní makroanalytik společnosti Saxo:
Klesající ceny energií, absence blackoutů (vyplývající z diverzifikace energetických zdrojů a lepších povětrnostních podmínek) a spolehlivá tvrdá data (zejména z Německa) nutí prognostiky revidovat předpovědi recese na rok 2023. Konsenzuální odhad růstu HDP eurozóny pro rok 2023 stoupl z -0,1 % na 0,0 % – což je změna sice malá, ale významná. Ohledně eurozóny jsme byli příliš pesimističtí.
V Saxo nehýříme optimismem tak, jako někteří jiní. Jsme však pevně přesvědčeni, že se eurozóna letos dokáže vyhnout recesi a může dosáhnout růstového cíle kolem 0,3 až 0,4 % HDP. Celkově máme za to, že konsenzuální odhad růstu HDP eurozóny v roce 2023 byl a stále je příliš pesimistický. Přesto je Evropa ekonomicky rozložená.
Jedním z výrazných rizik pro nadcházející zimu zůstává energetická krize – EU se dál zdráhá akceptovat jadernou energii, a přitom nedokáže rychle zapracovat na projektu reformy trhu s elektřinou.
ECB sice očekává výrazný nárůst mezd, ale ve skutečnosti pracující ve většině zemí chudnou. Některé firmy, které v období abnormálních záporných úrokových sazeb prosperovaly, teď čeká okamžik pravdy – a mnohé z nich pravděpodobně zbankrotují.
Deglobalizace přináší nové příležitosti
Charu Chanana, specialistka Saxo na tržní strategie:
Asie se zbavuje závislosti na Číně. Nově vytvářené články dodavatelských řetězců a intenzivnější regionální spolupráce patrně povedou v roce 2023 v tomto regionu k nadprůměrným výsledkům.
Asijské akcie zahájily letošní rok ve velkém stylu. MSCI Asia Pacific Index a MSCI Emerging Markets Index začaly v lednu rychle stoupat a předhonily i americký S&P 500. Do značné části za to může změna čínské politiky a oslabení amerického dolaru.
V úvahu je však nutné vzít i riziko zpomalení globální ekonomiky a fakt, že inflace zůstává vyšší déle, než se čekalo. Domácí poptávku v Asii navíc do budoucna problematizuje růst úrokových sazeb, k němuž došlo v loňském roce. Ve hře jsou stále i geopolitická rizika, která vrhají dlouhý stín.
Další klíčovou věcí, kterou je třeba zohlednit, je skutečnost, že se Asie zbavuje závislosti na Číně, což dokládají dobré výsledky regionu za rok 2022 navzdory zpomalení čínské ekonomiky. Až se Čína znovu otevře světu, pravděpodobně uvidíme nové modely dodavatelských řetězců a intenzivnější regionální spolupráci, která dál zvýší relevanci Asie v rámci světové ekonomiky.
Eskalující americko-čínský obchodní a technologický konflikt přiměl mnoho firem k diverzifikaci dodavatelských řetězců, která má omezit riziko případných sankcí. Už pandemie jasně ukázala potřebu řešit rizika spojená s koncentrací výroby. Dodavatelské řetězce všeho od základních průmyslových součástek až po zdravotnický materiál (a dokonce i toaletní papír) už byly příliš závislé na Číně.
Ruská invaze na Ukrajinu a její dopady na dodávky zemního plynu pro Evropu navíc přinesly jasnou změnu programu pro mnoho zemí, jejichž zahraniční politika tradičně souzní s tou americkou. Je třeba se zamyslet nad odolností dodavatelských řetězců, nespoléhat se příliš na Rusko ani na Čínu a začít namísto toho používat zdroje ze spřátelených zemí.
Zdroj: Saxo Bank
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
